Ochránci zmapovali všechna známá hnízda arů kanind v Bolívii. Je jich jako šafránu

Pouhých patnáct hnízdících párů arů kanind tvoří základ populace tohoto kriticky ohroženého druhu papouška, který žije výhradně na malém území v severní Bolívii. Vyplývá to z průzkumu, který dlouhodobě provádí organizace World Parrot Trust ve spolupráci s Conservación de Loros de Bolivia a sdružením Armonia. Ochránci zmapovali veškerá známá hnízda v oblasti a nyní chtějí posílit volně žijící populaci arů kanind o ptáky vypouštěné ze zajetí. Podle výkonného ředitele World Parrot Trustu Jamese Gilardiho je třeba pečlivě vybírat jedince, kteří by byli schopni přežít v přírodě a uzpůsobit se životu ve volnosti.




V přírodě zbývá méně než 300 arů kanind

Pro zbytkovou populaci arů kanind by to znamenalo významné obohacení genofondu. Gilardi je přesvědčen o tom, že by po důkladné přípravě bylo možné vypouštět papoušky zabavené kvůli nelegálnímu obchodu s ohroženými druhy. „Dříve převládal názor, že jediným možným způsobem, jak zachovat druh, je ochrana volně žijících ptáků v místech, kde se přirozeně vyskytují a pevně doufat, že se jim to s lidskou pomocí nebo i bez ní podaří,“ řekl Gilardi internetovému deníku Mongabay.com zaměřenému na ochranu ohrožených druhů. Arů kanind zbývá ve volné přírodě necelých 300 a jsou roztroušeni po oblasti, která je po většinu roku zatopená a prakticky nepřístupná.

K TÉMATU: Bolívie hlásí objev nového hnízdiště kriticky ohrožených arů kanind

Veškerá známá hnízdiště se nachází v oblasti o rozloze dvakrát větší než americký stát Connecticut. Při tak malém počtu ptáků na tak velkém území se ochráncům jen velmi špatně monitorují jednotlivá hnízda a volí strategie pro další ochranu papoušků. Proto doufají, že budou moci co nejdříve vypustit první zkušební skupinu arů kanind, která bude pocházet ze zajetí. James Gilardi vysvětluje, že po deseti letech intenzivní ochrany arů kanind nedospěl World Parrot Trust ke kýženým výsledkům; populace se nijak zásadně nerozrůstala: „Každý rok se vyskytl nějaký velký problém, který ohrožoval druh jako takový. Jeden rok to byly jiné druhy papoušků, které ary obtěžovaly při hnízdění, další rok to byly útoky drobných savců.“

Všechna zmapovaná hnízda arů kanind v letech 2007 až 2012 (Zdroj: Mongabay.com)

Zabavení ptáci mají směřovat do Bolívie

Desátý rok si lidé z World Parrot Trustu uvědomili, že se pohybují v začarovaném kruhu, protože ptáků v přírodě nepřibývalo a noví jedinci se nepřipojovali k hnízdícím párům. „To nás pomalu vedlo k myšlence, že budeme muset změnit náš přístup, protože arové kanindy jsou široce rozeseti po celé oblasti, což jim komplikuje možnost vytvářet nové hnízdní páry,“ říká Gilardi. Na řadu tak přijdou ptáci, o které se organizace v uplynulých patnácti letech starala v zajetí. „I když naší prioritou zůstává ochrana volně žijících ptáků a podpora hnízdních párů, aby každoročně odchovávaly co nejvíce mláďat, chceme se zaměřit také na získávání ptáků ze zajetí a jejich dovoz zpět do Bolívie, na jejich chov a vypouštění jejich potomků ve vybraných lokalitách,“ dodává výkonný ředitel World Parrot Trustu.

ČTĚTE TAKÉ: Umělé peří chrání ary kanindy. Jedna indiánská čelenka by jinak stála život 15 papoušků

S vypouštěním papoušků chce organizace začít co nejdříve. Nejprve ale musí vytvořit potřebné chovné zařízení přímo v Bolívii. Do něj chce soustředit ptáky zkonfiskované po celém světě. „Nejprve musíme dostat tyto ptáky zpět do Bolívie. Asi 50 je jich na Floridě, 30 v Kanadě, okolo 20 v Británii a dalších 20 na Středním východě,“ líčí Gilardi. World Parrot Trust chce využít své zkušenosti s navracením běžnějších druhů ptáků do volné přírody. „Není to tak těžké, pokud dodržíte určitá pravidla. Podařilo se nám takto vrátit do volné přírody papoušky žako v Ugandě a ary arakangy a ary zelené ve Střední Americe,“ konstatuje James Gilardi.

Úvodní foto: Jan Potůček, Ararauna.cz




Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..