Jan Potůček 
UVNITŘ VIDEO – Úbytku přirozených biotopů a hnízdišť kriticky ohrožených arů kanind v Bolívii mohou pomoci sami tito ptáci nebo jejich příbuzní arové ararauny a arové malí. Zjistili to vědci, kteří zkoumali způsoby, jakými se v Bolívii šíří semena keřů a stromů. Před desítkami tisíc let pomáhali kultivovat tamní pralesy dinosauři podobní dnešním slonům, kteří měli zobáky podobné ptákům. V současnosti jejich roli převzali velcí papoušci rodu Ara. Jejich úloha při rozšiřování semen byla dlouho přehlížena, podle vědců je ale pro zachování bolivijských lesů zásadní, uvedl server InsideScience.org.
Udržovači lesních ostrůvků v savaně Beni
Arové dokáží semena odnést až na vzdálenost několika set metrů a tím podle profesora Taala Leviho z Oregonské státní univerzity zabrání situaci, kdy by se nové keře a stromy musely dělit o živiny se sesterskými nebo mateřskými dřevinami. To by je činilo zranitelnější a náchylnější na přenos různých chorob. Aby zabránily tomuto nebezpečí, využívají tropické rostliny mnoho způsobů, jak dostat svá semena daleko od mateřského stromu. V tropických oblastech je až 70 procent druhů stromů závislých na obratlovcích, kteří jejich semena zanesou na vzdálená místa, kde mohou vyrůst nové stromy.
K TÉMATU: Hnízdní budky pro ary kanindy v přírodě slaví úspěch, letos v nich vyvedli devět mláďat
Přírodovědci obvykle tuto roli přisuzovali tapírům, opicím a hospodářským zvířatům, tedy savcům, kteří požírají ovoce a poté ve svém trusu vylučují jejich semena. Naopak papoušky ara považovali za méně důležité „rozsevače“, protože se potravně specializují právě na semena a tudíž je spíše žerou, než by je odnášeli na vzdálená místa a upouštěli je na zem. Aktuální výzkum ale tuto teorii nabourává. Studie, již zveřejnil magazín Scientific Reports, přisuzuje třem druhům arů roli jedněch z nejdůležitějších roznašečů semen keřů a stromů v bolivijské savaně Beni, v níž se nachází i jediné stanoviště výskytu a hnízdiště vzácných arů kanind.
Papoušci roznesou třikrát víc semen než dobytek
Beni je rozsáhlou travnatou a podmáčenou plochou, z níž tu a tam ční lesnaté ostrůvky. Nejčastějším druhem stromu, který zde roste, je palma Motacú, jež slouží jako zdroj potravy a hnízdních příležitostí pro místní druhy ptáků. Tamní obyvatelé si palem cení také jako kvalitního materiálu pro stavbu střech a také zdroje oleje pro vaření. Bolivijský a španělský tým vědců pozoroval chování arů, opic, dobytka, ale také nočních savců a porovnával, jak často konzumují plody palem a jak daleko je odnášejí od stromu, z něhož je získali. Ukázalo se, že nejpilnějšími roznašeči semen jsou arové kanindy, arové malí a arové ararauny. V porovnání s dobytkem zpracovali za hodinu třikrát více semen palmy.
ČTĚTE TAKÉ: Bolivijská vláda vyhlásila novou velkou rezervaci pro ary kanindy
Opice, hlodavci a další druhy ptáků zůstali v porovnání s velkými papoušky viditelně pozadu. Arové na stromě, kde uškubnou plod palmy, nejprve odstraní jeho slupku a poté přelétnou na jiný strom, aby snědli buničinu a teprve pak se dostanou k samotným semenům, z nichž část vždy upustí na zem. Mezitím se opět stačí několikrát přemístit. „Lidé se domnívají, že ptáci, kteří se živí plody palmy, nejsou pro roznášení jejích semen důležití, protože je upustí blízko místa, kde plod našli,“ říká profesor Taal Levi. Není to však pravda. Palmy často neskýtají arům stabilní sezení, takže s ukořistěným plodem přelétají na jiné stromy.
Další důležitý důvod pro ochranu arů kanind
Zatímco samotné rostliny jsou schopny svá semena dostat do vzdálenosti 30 až 50 metrů od rodičovského stromu, papoušci je donesli až půl míle daleko. Podle vědců z toho pramen dvě výhody. Semena, která upadnou na zem poblíž hranice nebo na samé hranici lesního ostrova, pomáhají tento ostrov obnovovat. „Lesní ostrovy jsou dynamickými systémy, pro jejichž správné fungování je potřeba neustále nahrazovat staré stromy novými,“ říká Adrian Baños Villalaba ze španělské Univerzity Pablo de Olavide, hlavní autor studie. Distribuce semen na delší vzdálenosti také vede k větší genetické rozmanitosti stromů na jednotlivých lesních ostrovech a tím pádem pomáhá stromům lépe čelit různým genetickým vadám. Některé zanikající lesní ostrovy tak mohou pomoci přežít jiným, nebo se podílet na vytvoření zcela novým lesních oáz.
NAPSALI JSME: Bolívie hlásí objev nového hnízdiště kriticky ohrožených arů kanind
Nejnovější vědecká zjištění mohou pomoci účinnější ochraně kriticky ohrožených arů kanind. Zatímco arové ararauny a arové malí jsou v Bolívii celkem běžní a nejsou ohroženi, arů kanind zbývá ve volné přírodě jen okolo tří set. Právě oni jsou existenčně závislí na lesních ostrůvcích v bolivijské savaně Beni. Pokud by byli vyhubeni, mohlo by to ohrozit celý ekosystém severní Bolívie kvůli rychlejšímu odlesňování. Ochránci přírody se snaží arům kanindám všemožně pomoci. Vyvěšují pro ně například umělé hnízdní budky, které se už arové naučili využívat a letos poprvé ochránci zaznamenali, že se do jedné budky vrátila už druhá generace těchto papoušků a úspěšně vyvedla mladé.
Úvodní foto: Mongabay.com
