UVNITŘ FOTO – Podle dochovaných maleb připomínal ara kubánský, víc než 150 let vyhynulý druh středně velkého ary, červené ary zelenokřídlé a arakangy. Nyní však přišla skupina vědců ze Švédského muzea přírodní historie s překvapivým objevem, že tento papoušek měl geneticky blíže k oběma velkým zeleným druhům arů, tedy arovi vojenskému a zelenému. Vědecký tým pod vedením Ulfa S. Johanssona využil pro své zkoumání úplné mitochondriální genomové sekvence, díky nimž mohl analyzovat fylogenetické zařazení ary kubánského mezi jednotlivé druhy arů. Jako vzorek posloužili zachovaní preparovaní jedinci a kožky, jež vlastní několik světových muzeí.
„Na základě zbarvení peří se předpokládalo, že ara kubánský je blízkým příbuzným ary arakangy,“ uvedli vědci ve své studii, která je za poplatek k dispozici na webu Onlinelibrary.wiley.com. „Naše výsledky to nenaznačují, vyplývá z nich, že byl geneticky blíže ke dvěma červeně a zeleně zbarveným druhům, konkrétně arovi vojenskému a zelenému. Podle našich odhadů se ara kubánský od této skupiny oddělit přibližně před čtyřmi miliony let,“ píší vědci ve studii. Ara kubánský vyhynul koncem 19. století, poslední známý jedinec byl zastřelen v roce 1885 v La Vega u Cienaga de Zapata na jižním pobřeží Kuby. Papoušek obýval celou Kubu a pravděpodobně také ostrov Pines.
Byl velký jako ara malý
Dříve se předpokládalo, že ara kubánský žil také na ostrově Hispaniola, ale to se nepodařilo potvrdit. Nějakou dobu poté, co měl být zastřelen poslední žijící zástupce tohoto druhu, přišel ornitolog Gundlach v roce 1886 s teorií, že několik arů kubánských přežívá v bažinách na jihu Kuby. To se však nepodařilo potvrdit. Každopádně jde o jediný vyhynulý karibský druh ary, jehož existence je spolehlivě ověřena. Existuje nejméně 19 vypreparovaných jedinců a tři kožky. Papoušek byl poměrně malý, dorůstal délky 46 centimetrů, což je o něco méně než u ary malého a asi o pět centimetrů více než u ary horského nebo marakány. Nápadný na jeho zbarvení byl žlutý až zlatavý přeliv na horní části hlavy.
K TÉMATU: Je ara tyrkysový opravdu vyhynulý? Záhada, která čeká na rozluštění už 60 let
Proč vlastně ara kubánský vyhynul? Příčiny byly velmi podobné jako u všech ohrožených druhů papoušků. Arové kubánští byli velmi často loveni kvůli masu nebo jako pro chov v zajetí jako domácí mazlíčci. Výrazně se na jejich úbytku podepsala přeměna lesů na zemědělskou půdu. Šlo o potravní specialisty, kteří hnízdili na palmách druhu Melia azdarach, jehož ovocem a květy se živili. Podle Gundlacha využívali i pupeny a listí. Domorodci palmy s hnízdy arů často káceli a vybírali z nich mláďata na ochočení. Ara kubánský nebyl podle dostupných informací nikdy příliš častý, popsán by teprve v roce 1864, dvacet let před svým vyhubením.
Úvodní obrázek: John Gerrard Keulemans, Wikimedia Commons