Jan Potůček 
Pět let poté, co zástupci ochranářské organizace Taronga Conservation Society označili vybrané kakaduy žlutouché v Novém Jižním Walesu GPS lokátory, aby zjistili, kde se tito ptáci potulují během zimy, jednomu papouškovi stále tento přístroj zůstal a nesundal si ho. Kakadua s lokátorem objevili ornitologové v buši na předměstí Sydney, konkrétně v Alfords Point. Narazil na něj Greg Tannos, který žije poblíž místa pozorování a pořídil nejen fotografie, ale i videa z tohoto pozorování a umístil je na svůj web findmyaustralia.com. „Kakadu byl součástí malého hejna a spokojeně se živil lusky banksií poblíž národního parku Georges River,“ řekl Tannos serveru theleader.com.au.
Vědce i pozorovatele překvapilo, že popruhy, na kterých je připevněný GPS lokátor, ani po pěti letech nepovolily. „Přestože se zdá, že pták natolik vyrostl, že mu popruh zasahuje do křídel, vypadá silný a zdravý,“ popsal Greg Tannos. Podle Dr. Johna Martina, vědeckého pracovníka z Taronga Conservation Society, který před pěti lety vedl studii, v jejímž rámci se mladým kakaduům žlutouchým připevňovaly na tělo GPS lokátory, uvedl, že lokátor je možné kdykoli z těla papouška sundat, zvláště pak v okamžiku, kdy ho chce sám pták sundat. „Ramenní popruhy jsou navrženy tak, aby přepadly přes křídla,“ uvedl Martin. „Kakadu může tomuto procesu pomoci, ale zdá se, že tento konkrétní pták na to nepřišel,“ dodal.
Vědci připevnili kakaduům černým na těla vysílačky, sledují je přes satelit
Vybité vysílačky zůstávají na papoušcích i léta
U jiných kakaduů zástupci Tarongy pozorovali, jak okusovali popruhy a lokátorů se tak rychle zbavili, takže i tento papoušek by se podle nich mohl rychle lokátoru zbavit, pokud by se o to pokusil. „Šlo o vůbec první studii pohybu kakaduů žlutouchých pomocí sledování přes GPS. Zjistili jsme, že se tito ptáci přemisťují ze Sydney do zálivu Jervis Bay, na Jižní Vysočinu, Windsor a centrální pobřeží, což naznačuje, že se během zimy stěhují za potravou do měst a to až několik set kilometrů všemi směry,“ popsal Dr. John Martin. Vědci obvykle řeší opačný problém než s tímto kakaduem havraním, tedy že se danému papouškovi vysílačka uvolní nebo vybije předčasně. V některých případech je pak nutné papouška odchytit a vysílačku vyměnit.
Nalézt papouška, kterému nefunguje vysílačka, ale může být komplikované. Například kakapa sovího jménem Sirocco, který působil jako ambasador svého druhu a ochránci s ním objížděli přednášky pro školy po celém Novém Zélandu, se po vybití vysílačky na celé dva roky ztratil. V roce 2015 se tým ochránců kakapů rozhodl Sirocca umístit na ostrovní rezervaci Fiordland, aby si zvykl na život v přírodě. Hustě zarostlý ostrov je prakticky těžko kontrolovatelný, proto všichni vypuštění kakapové mají na těle mikrovysílačky, které umožňují kontrolovat jejich polohu a případně jim pomoci, pokud se delší dobu zdržují na jednom místě. Přístroje však každoročně selžou u asi pěti procent kakapů a o některých z jich poté vědci nemají zprávy i řadu let.
Úvodní foto: Greg Tannos
