Jan Potůček 
UVNITŘ MAPA A DOKUMENT – Obyvatelé obce Lišice na Plzeňsku se jen tak nezbaví mimořádných veterinárních opatření proti šíření ptačí chřipky. Státní veterinární správa (SVS) totiž u nich o víkendu potvrdila již druhé ohnisko nákazy této nemoci. První přitom bylo odhaleno již 8. února a pokud by zůstalo jen u něj, za dva týdny by veškerá opatření v obci a jejím okolí skončila. Jenže v sobotu 19. února nahlásil další chovatel drůbeže z Lišic na krizovou linku SVS úhyn jedné slepice z celkového počtu 18 nosnic. Další ptáci v chovu vykazovali klinické příznaky ptačí chřipky, mezi něž patří netečnost, poposedávání, svěšená křídla, přivírání oči a výtok z očí. Na místo okamžitě vyrazili zástupci Krajské veterinární správy pro Plzeňský kraj.
„Veterinární inspektoři provedli na místě kontrolu, a také odebrali vzorky, které odeslali k vyšetření do Státního veterinárního ústavu Praha. Vyšetření následně potvrdilo, že se jedná o ptačí chřipku H5N1. Zbývající drůbež v chovu byla v souladu s legislativou utracena,“ informoval mluvčí SVS Petr Vorlíček. „Vzhledem k tomu, že se jedná o stejné místo výskytu nákazy, bude platnost uzavřených pásem okolo ohniska a v nich přijatých mimořádných veterinárních opatření adekvátně prodloužena. V současné době se čeká na stanovení patogenity viru,“ dodal. Tříkilometrové pásmo ochrany a desetikilometrové pásmo zvýšeného veterinárního dozoru okolo ohniska v Lišicích budou platit až do 25. března.
Jarní tah vodních ptáků situaci ještě zhorší
Během této doby je v obcích, které se nachází v ochranných pásmech, zakázáno převážet jakékoli druhy ptáků, pořádat ptačí burzy, trhy a výstavy. Chovatelé by měli drůbež držet pokud možno v uzavřených prostorách, nebo jim alespoň zamezit v kontaktu s divokými ptáky. Krmení a pitnou vodu by měli podávat přinejmenším pod přístřeškem, aby je nemohl kontaminovat trus divokých ptáků. Tím se totiž ptačí chřipka šíří nejčastěji. Do chovného zařízení ji ale může zanést i sám chovatel na podrážce bot. Proto se především komerčním chovům doporučuje instalovat před vchody do chovných zařízení dezinfekční rohože. Riziková jsou především místa poblíž vodních toků, rybníků a jezer, kde se shromažďují tažní vodní ptáci.
Ptačí chřipka se nejčastěji šíří během podzimního a jarního tahu ptáků a objevuje se zejména o kachen, hus, ale také volavek, kormoránů, lysek nebo čápů. V minulosti byly zaznamenány úhyny dravých ptáků, kteří se přiživovali na mršinách kachen uhynulých na ptačí chřipku. V Česku byly od začátku letošního roku zaznamenány pouze dva případy uhynulých divokých ptáků, u kterých byla prokázaná ptačí chřipka. V obou šlo o labutě velké. 12. ledna byla nalezena uhynulá labuť na břehu Vltavy v Davli u Prahy, 1. února pak další labuť na břehu řeky Moravy v katastru obce Spytihněv na Zlínsku. S ptačí chřipkou se aktuálně potýkají prakticky všechny evropské země. Od Nového roku zaznamenávají jednotky, maximálně desítky případů. Extrémní situace je ve Francii, kde je již 284 ohnisek nákazy.
Nařízení Krajské veterinárn… by Jan Potůček
Úvodní foto: Wikimedia Commons / Michael Maggs
