Na Mauriciu poprvé vypustili ohrožené alexandry mauricijské mimo národní park Black River Gorges

Devět jedinců ohroženého alexandra mauricijského a čtyři kruhoočka olivová vypustili minulý týden ochránci přírody v Ebenovém lese u obce Chamarel na Mauriciu. Vůbec poprvé se tak v zajetí odchovaní alexandři mauricijští dostali jinam než do národního parku Black River Gorges, informoval zpravodajský server News Invasion 24. Na společnou akci Správy národních parků a ochrany přírody (NPCS) a společnosti Ebony Forest Ltd (EFL) přímo dohlíželi ředitel NPCS Kevin Ruhomaun a generální ředitelka EFL Christine Griffithsová společně s ředitelem ochrany přírody v EFL Nicolasem Zuelem. Cílem vypouštění těchto dvou ptačích druhů na nové lokalitě je jejich popularizace mimo zmíněný národní park.

Jak alexandr mauricijský, tak kruhoočko olivové na Mauriciu dosud žijí výhradně v národní parku a biosférické rezervaci Black River Gorges. Založením nových populací v jiných lokalitách chtějí ochránci minimalizovat dopady přírodních katastrof na tyto druhy, jako jsou cyklóny, sucha, nemoci a epidemie, které by mohly ohrozit přežití těchto ptáků. Vypouštění ptáků do volné přírody je pokračováním dlouhodobého projektu NPCS na obnovu populace těchto ohrožených druhů. Podle šéfa správy Kevina Ruhomauna by mělo k dalšími vypouštění dojít nejpozději příští rok. Společný projekt s EFL navazuje na podepsání memoranda o vzájemném porozumění z dubna loňského roku, které mělo podpořit partnerství veřejného a soukromého sektoru v oblasti ochrany přírody.

Pozoruhodný příběh záchrany alexandra mauricijského: od devíti posledních mohykánů po dnešních 800

Alexandry ohrožují rozmary počasí i PBFD

Na Mauriciu aktuálně žije divoce méně než 200 kruhooček olivových a asi 800 alexandrů mauricijských. Ebenový les pro vypuštění nových jedinců odchovaných v zajetí nezvolili ochránci náhodou, tato lokalita je totiž známá menším počtem dravců, kteří by mohli vypuštěné ptáky lovit. Alexandru mauricijskému hrozilo v 70. letech minulého století úplné vyhubení, když v přírodě přežívalo posledních devět ptáků. Tehdy se do záchrany tohoto papouška zapojila zoologická zahrada v Jersey založená Geraldem Durellem. Část papouščí skupiny se podařilo odchytit a zahájit chovný program v zajetí. Zbylým ptákům v přírodě ornitologové vyvěšovali hnízdní budky a přerozdělovali z hnízd, kde se vylíhlo více mláďat, ptáčata do budek, kde byly čisté snůšky.

Do roku 1998 se zvýšil počet alexandrů mauricijských na 59 až 73 ptáků a začal proces intenzivního vypouštění papoušků odchovaných v zajetí. Do roku 2005 se podařilo vypustit 139 ptáků a v roce 2007, kdy jich v přírodě bylo již 320, byl alexandr mauricijský překlasifikován z kriticky ohroženého na ohroženého. Dnes je již podle Červené knihy IUCN pouze „zranitelný“ a v přírodě žije až 800 jedinců (z toho 400 až 450 pohlavně dospělých), přičemž jejich počet dále stoupá. Papoušky ovšem ohrožuje cirkovirus (PBFD) a nevyzpytatelné počasí. Vůbec první případy PBFD u alexandrů mauricijských byly zaznamenány počátkem 90. let minulého století a malá virová nálož byla potvrzena i ve vzorcích krve odebraných v letech 1993 až 2004. Od hnízdní sezóny 2005/06 to však začal být opravdu velký problém.

Alexandr mauricijský málem vyhynul, teď jeho populaci v přírodě ohrožuje PBFD

Úvodní foto: Mauritius Facebook Page