Jak aktivisté manipulují s fakty kvůli pozitivním seznamům zvířat? Odborník analyzoval jejich články

Celoevropské pozitivní seznamy zvířat, které by obsahovaly omezený počet druhů exotických druhů povolených pro zájmový chov, chtějí v Evropské unii prosadit aktivisté za práva zvířat z několika lobbistických organizací. Předseda Teraristické společnosti Praha a pracovník Státního zdravotního ústavu RNDr. Petr Kodym, CSc., který přednáší o epidemiologii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze, analyzoval několik zásadních článků, na které se tito aktivisté odvolávají při prosazování pozitivního seznamu zvířat pro zájmový chov. Argumentují přitom především šířením různých zoonóz, jež by mohly způsobit podobnou pandemii jako Covid-19.

„Články jsou napsané s jasným úmyslem podpořit zákazy, i z adres autorů vyčnívá podíl aktivistických organizací. Už názvy jsou hrozivé, stejně jako abstrakty a použitá klíčová slova. Na první pohled z nich vysvítá, že dovoz a chov exotických zvířat nevyhnutelně způsobí zavlečení smrtících patogenů, které masově infikují lidi a způsobí četné rozsáhlé epidemie vážných život ohrožujících nemocí. Závěr je, že jediná možnost, jak tuto pohromu zastavit, jsou přísné plošné zákazy nakládání s veškerými exotickými zvířaty,“ konstatuje Petr Kodym ve své analýze, již Teraristická společnost Praha používá pro argumentaci při jednání se státními úřady a zákonodárci o nesmyslnosti pozitivních seznamů zvířat.

Aktivisté za práva zvířat připravili podklady pro vznik pozitivního seznamu zvířat EU. Představili ho v Bruselu

Dováží a vyváží se hodně zvířat = riziko nákazy stoupá?

Odborník cituje zejména rozsáhlou studii „Přeměna negativ na pozitiva pro obchodování s domácími mazlíčky a jejich chovu: Přehled pozitivních seznamů“, který vydal kolektiv autorů na severu MDPI.com (Multidisciplinary Digital Publishing Institute) a jenž se věnuje údajnému negativnímu vlivu exotických domácích mazlíčků na zdraví lidí. „Čtenář, který se do textu trochu více zahloubá, ocení velice přesné zmapování vývozu a dovozu zvířat nejrůznějších taxonomických skupin – co, odkud, kam, kolik… Počty nejsou roční, ale za mnohaleté období, takže jsou velice vysoké. To samo o sobě někdy stačí k logickému závěru, že tyto vysoké počty jsou důkazem pro zavlečení velkého množství zoonotických patogenů a způsobení nesčetných epidemií, aniž by se o konkrétních případech cokoliv uvádělo,“ popisuje Petr Kodym.

Autoři studie vedle statistiky vývozu a dovozu zvířat uvedli výčet nejčastějších nemocí těchto zvířat, ale bez jakéhokoli vztahu ke zmíněným statistikám. „Pro lepší zacílení jsou některé infekce (téměř všechny) označeny jako zoonotické. Jenže neberou v úvahu základní pravidlo hostitelské specificity patogenů: „To jsou blechy psí, ty na člověka nejdou!“ Jestliže jeden zástupce rodu je specifický pro plazy a druhý pro člověka, neznamená to, že je možný přenos a jedná se o zoonózu. Je otázka, jestli se jedná o neprofesionalitu autorů nebo o záměr manipulovat čtenáře. Články nemají žádnou vědeckou hodnotu a slušný recenzovaný časopis by je neměl přijmout,“ míní Petr Kodym.

Jak fungují pozitivní seznamy zvířat v zemích EU, kde už platí: Litva pokutuje chov papoušků bez povolení

Záměna počtu infekcí zvířat s počtem nákaz lidí

V dalším článku „Obchodování se smrtelnými patogeny: Zhodnocení legálního obchodu s živými volně žijícími zvířaty a potenciálních rizik pro lidské zdraví“, který v roce 2019 vydal časopis Global Ecology and Conservation, autoři podle Petra Kodyma spíše řeší počty zvířat, se kterými se legálně obchodovalo během pěti let a co se odkud kam vozí. „Čísla jsou vždy za pětiletku, takže vypadají vyšší,“ konstatuje. V textu pak následuje výčet zvířecích nemocí, z nichž ne všechny ale lze podle Kodyma označit za zoonózy, tedy choroby přenositelné ze zvířete na člověka. Jde například o trichomonády nebo svrab. „Druhy téhož rodu parazitující u člověka a u zvířat jsou různé. Trichomonas vaginalis z ptáka na člověka nepřeneseš,“ konstatuje Petr Kodym.

Článek dále zmiňuje, že v letech 2008 až 2016 způsobilo 82 zoonóz u savců, obojživelníků, ptáků a plazů celkem 3131 případů onemocnění v 54 zemích. „Ale pozor! To jsou případy infekcí zvířat. Tyto infekce jsou zoonotické. Ale zatím jsem ve článku nenašel, že by popisovaly případy přenosu těchto zoonóz na lidi – takže „mohlo by být“ – ale není to zaznamenáno. Jediné dva konkrétní případy jsou přenos opičích neštovic přes psouny na Američany a salmonelózy z vodních želv,“ upozorňuje Petr Kodym, podle něhož literatura od roku 1945 popisuje jen minimum případů přenosů nemocí z importovaných zvířat na lidi. Jde jen o 28 odborných článků. Autoři článku to ale vysvětlují nezájmem odborníků o tuto problematiku a problém považují za velký. Výsledek? Doporučení zákazu zájmového chovu.

„Závěr? Přiveze se spousta zvířat, mnohé z nich mají zoonotická onemocnění, mohlo by docházet k obrovskému přenosu infekcí se strašlivými důsledky. To, že o tom existuje minimum důkazů – kasuistik, neznamená, že toto nebezpečí není veliké, ale že si ho ještě nikdo pořádně nevšiml,“ parafrázuje sdělení článku Petr Kodym. U dalšího textu „Riskantní podnikání: Dovozy živých organismů nepodléhajících CITES do Spojeného království a potenciál pro infekční choroby“ vydaného v roce 2020 serverem MDPI.com řeší autoři podrobný přehled o dovozu „necitesových“ zvířat do Velké Británie mezi lety 2014 a 2018, ovšem bez jakékoli zmínky, kolik těchto zvířat mělo být infikováno nějakou nemocí. „Z těchto (ne)údajů vyvozují, že se doveze spousta různých zvířat, což představuje obrovské riziko přenosu zoonotických nemocí na člověka, hrozbu pro lidské zdraví, vypuknutí epidemií atd.,“ upozorňuje Petr Kodym.

Jak fungují pozitivní seznamy zvířat v zemích EU, kde už platí: Francie řeší i papoušky

Největšími přenašeči nemocí jsou psi a kočky

Samostatnou kapitolu tvoří články s přehledem zoonóz, jejich hostitelích a přenosu na člověka. „Je zjevné, že přenos na lidi přes chovaná exotická zvířata má celosvětově v celkovém počtu a závažnosti případů zanedbatelný podíl. I v přenosu exotických nemocí se stále více uplatňuje expanze člověka do přírodních biotopů, globalizace, narůstající ekoturismus, obliba exotických potravin atd. Skutečné riziko zoonóz představují klasická domácí zvířata. Pes domácí je, mimo jiné, rezervoárovým hostitelem té nejnebezpečnější zoonózy – vztekliny, která celosvětově způsobuje smrt cca. 50 000 – 60 000 lidí ročně,“ vysvětluje Petr Kodym a dodává: „Rezervoárem četných závažných onemocnění, z nichž na prvním místě stojí toxoplazmóza, je kočka domácí.“

V článku „Snížení rizik obchodu s divokými zvířaty“, který v roce 2009 vydal časopis Science, autoři podrobně rozebírají případ zavlečení opičích neštovic do Spojených států v roce 2003. Přenašeči byli afričtí hlodavci. „Ještě téhož roku Centers for Disease Control and Prevention (CDC) and Food and Drug Administration vyhlásily restrikce na dovoz i vnitroamerický obchod s africkými hlodavci. Autoři nebrojí za pozitivní seznamy, jenom se snaží prosadit, aby když už jsou zvířata dovážena, prošla nějakými testy na kritické choroby, což se zejména u neCITESových zvířat obvykle neděje. Navrhují, aby byla vědeckými metodami vyhodnocována potenciální nebezpečnost druhů z pohledu přenosu infekcí (např. u obojživelníků přenos chytridiomykózy) a rizika, že druh bude invazivní,“ konstatuje Petr Kodym.

„Vzhledem k početnosti druhů bude toto vyhodnocení obtížné. Dosud dovážené druhy, které se neprojevily negativně, bude možné zařadit na provizorní „šedý seznam“ a odsouhlasit je, zatímco na nově navrhované druhy doporučují zavést restrikce, dokud nebudou vědecky prověřeny. Jako dobrou věc, která omezí riziko zavlečení nemocí, je ex-situ chov a odchov zdravých zvířat, takže nebude nutný import z přírody a sníží se tlak na divoké populace,“ popisuje návrhy z článku Petr Kodym. Zmíněný případ přenosu opičích neštovic na lidi v roce 2003 v USA proběhl z dovezených afrických hlodavců na psouny, což byl důsledek zanedbané karantény importovaných divokých zvířat. Tehdy se nemocí nakazilo 72 Američanů. Nešlo o jediný zmapovaný případ přenosu zoonózy na člověka, který je potenciálně zneužitelný aktivisty za práva zvířat.

Česko pozitivní seznam zvířat EU odmítne, slíbilo ministerstvo zemědělství na semináři ve sněmovně

Případ bornaviru u veverek a smrt tří chovatelů v Německu

„Nejčastější jsou asi salmonelové infekce přenesené z plazů (vodní želvy, leguáni, agamy vousaté, hadi …) na děti do 5 let. Určitým vykřičníkem je šíření fatální zoonotické bornavirové infekce v německých chovech tropických veverek, které se naštěstí podařilo zmapovat a dostat pod kontrolu rychlým zásahem německých virologů. Články o těchto případech věcně analyzují situaci, v žádném z nich se neobjevuje volání po zákazech,“ popisuje Petr Kodym. V této souvislosti je asi nejnebezpečnější zmíněný případ bornavirové infekce přenášené veverkami v Německu. Postupně se od nich nakazili tři starší chovatelé ze Saska-Anhaltska ve věku 63, 62 a 72 let. Společně se dlouhodobě věnovali chovu jihoamerických veverek Sciurus variegatoides.

„Propuklo u nich horečnaté neurologické onemocnění (encefalitida), kterému po 2 – 4 měsících všichni podlehli. Molekulárně-genetickým, imunohistochemickým a histologickým vyšetřením materiálu z mozků pacientů a tkání veverek byl prokázán neznámý bornavirus, který byl pojmenován variegated squirrel 1 bornavirus (VSBV-1),“ cituje jeden z článků Petr Kodym. Následovala rozsáhlá akce, při níž byly hromadně vyšetřována veverky chované v německých zoo a v soukromých chovech, včetně chovatelů. „Byla zmapována cesta šíření viru v německých chovech. Dokazuje, že bornavirus se mezi německé veverky dostal z veverek Prevostových a šířil se s přesuny zvířat. Aby se nemoc dostala pod kontrolu, je potřeba veverky vyšetřovat a infikované eliminovat,“ dodává Petr Kodym.

Vznikne celoevropský seznam povolených zvířat, které bude možné chovat v zajetí?

Aktivisté citují, co se jim hodí. Bez souvislostí

Poslední skupinu článků, z nichž čerpali aktivisté při sepisování podkladů pro represe zaměřené na chovatele, se zabývá problémy vzniklými v souvislosti s výskytem bakterií rezistentních na antibiotika u chovaných i volně žijících zvířat. „Bakterie rezistentní na antibiotika se objevují u exotických zvířat i dovážených tropických akvarijních ryb a komplikují jejich léčbu. Článek dokládá, že může docházet k přenosu bakterií rezistentních na antibiotika (včetně MRSA – postrachu operačních sálů) mezi psem a člověkem. Rezistentní bakterie mohou rovněž uniknout do volné přírody, šířit se na velké vzdálenosti a být skrytou hrozbou,“ popisuje Petr Kodym. Citované články jsou podle něj zajímavé, nemají ale žádnou souvislost s pozitivními seznamy.

„Autor souhrnného článku pravděpodobně potřeboval napsat, že dovoz a chov exotických zvířat může způsobit šíření rezistence na antibiotika, a doložil to citacemi čtyř náhodně nalezených článků, které si ani nepřečetl,“ kritizuje odborník aktivistu. Takto „vyzobané“ informace z odborných i méně odborných textů však organizace, které bojují za zavedení pozitivních seznamů zvířat pro zájmový chov v Evropské unii zneužívají při jednání s politiky a vytváří dojem, že exotická zvířata chovaná v zajetí představují velké zdravotní riziko. Přitom například u ptáků Evropská unie zakázala jakýkoli dovoz jedinců odchycených z přírody již v roce 2004 a mezi chovateli se obchoduje výhradně s ptáky odchovanými v zajetí.

Ministerstvo zemědělství: žádný pozitivní seznam zvířat pro zájmový chov v EU zatím nevzniká

Úvodní foto: Currumbin Valley Vet / Valerii Honcharuk