Méně známý a nejméně pestře zbarvený druh kakarikiho, který se vyskytuje na jediném ostrově poblíž Nového Zélandu. Jak název napovídá, celkově je zbarven zeleně, na spodní části těla je světlejší. Temeno a přední část hlavy jsou smaragdově zelené, vnější prapory letek fialově modré, ocas má žlutý okraj. Oko je oranžové, zobák bledě modrošedý, běhák šedavě hnědý. Neexistuje u něj jasný pohlavní dimorfismus, samice je stejně zbarvena jako samec, jen je menší. Dorůstá délky 30 cm a hmotnosti do 120 g.
Ve volné přírodě obývá jediný ostrov Antipodes jihovýchodně od Nového Zélandu, proto je někdy nazýván též kakariki antipodský. Jedná se o malý ostrůvek o rozloze 38 čtverečních kilometrů, kde žije i mnohem častější kakariki rudočelý. V minulosti byl vysazen i na ostrově Kapiti, kde přežívat dvacet let, ale nyní se tam již nevyskytuje. Divoká populace kakarikiho jednobarvého čítá podle mezinárodní organizace BirdLife International 1 300 až 2 000 pohlavně dospělých ptáků. Proto je v Červené knize ohrožených živočichů IUCN veden jako zranitelný.
Chov v zajetí
Jde o dost vzácného papouška, který se v zajetí vyskytuje zejména na Novém Zélandu v záhranných chovech tamních zoologických zahrad. Mimo Nový Zéland byl vyvezen jen velmi ojediněle, proto je prakticky nemožné se s ním setkat v evropských chovech. Novozélandští chovatelé používali pro jejich odchov jako chůvy příbuzné kakariki rudočelé, protože se ukázalo, že mladé samice kakariki jednobarvého nebyly spolehlivými matkami. Samostatného odchovu byly schopny až ve třetím roce života.
Je zařazen do druhé přílohy mezinárodní úmluvy CITES, která zakazuje jeho odchyt ve volné přírodě a vývoz z ostrovu Antipodes. Legálně se tedy objevuje jen v oficiálních záchranných chovech.
Dostupnost a cena
Prakticky nedostupný druh.
Výskyt v českých a moravských ZOO
Nechová jej žádná ze zoologických zahrad v České republice.