Jan Potůček 
UVNITŘ VIDEO Naprosto neobvyklou mutaci andulky chová Julie Haywardová z novozélandského města Winton. Její papoušek trpí genetickou vadou, díky níž obrostl neobvykle dlouhým prachovým peřím. To se na jeho těle zkroutilo do kudrlin, takže vypadá jako naondulovaný. Nejde o první případ takto zmutované andulky, ale Whipper, jak majitelka papouška pojmenovala, je jedním z mála životaschopných papoušků s touto vadou. Další takto zmutované andulky nebyly schopny téměř žádného pohybu a brzy uhynuly, upozorňuje web The Budge Cage.
Nová mutace, nebo genetická chyba?
Whipper má sice zakrnělá křídla, takže nemůže létat, a díky přerostlému peří téměř nevidí, ale udrží se na bidle a dokáže chodit. Bez větších problémů také přijímá potravu. Dokrmen musel být ručně, protože rodiče jej už coby mládě zavrhli. „Neozývá se stejně jako jiné andulky, má trošku jiný hlas,“ popisuje jeho majitelka, která se před lety stala hvězdou (nejen) novozélandských médií. Whipper má vlastní fanouškovskou stránku na internetu, kapitolu na Wikipedii a dokonce o něm informovala i americká zpravodajská televize Sky News.
Fanoušci na webu připodobňují Whippera ke „kouli špaget“ nebo „pytli klíčků“, jeho peří jim připomíná spíše lidské vlasy. Jeden z diskutujících ho dokonce přirovnal k první dámě Spojených států Michelle Obamové, další k pudlovi, oživlé prachovce nebo hlávkovému salátu a zelí. Ačkoli se chovatelka snažila, aby byl Whipper oficiálně uznán jako další barevná mutace andulky k 32 dosud známým, veterináři jej prohlásili spíše za mutanta a nedoporučili odchov takto geneticky poškozených ptáků.
Popularitu Whippera využila v roce 2004 jedna soukromá veterinární klinika na Novém Zélandu při slavnostním otevírání nového pracoviště. Tehdy se na neobvykle vypadající andulku přišlo podívat na dva a půl tisíce zvědavců. Fanklub papouška uvádí, že Whipper si velmi oblíbil poslech místní rozhlasové stanice Hokonui Gold radio. Podle blogu Budgies are awesome lze genetickou odchylku u Whippera přirovnat k Downovu syndromu u lidí. Jde o velmi vzácné onemocnění, jehož ptačí nositelé obvykle nepřežijí první rok.
První kudrnatou andulku odchovali v Anglii
Vůbec první případ takto geneticky zmutované andulky byl zaznamenán v roce 1966. Tehdy se „kudrnaté“ mládě vylíhlo dvěma rodičům výstavních andulek v Anglii. Odborně se těmto ptákům začalo přezdívat „péřové prachovky“. Odchov neobvykle opeřených andulek zaznamenal i Stephen Fowler, kterému se podařilo v roce 2006 udržet při životě modře zbarvenou „kudrnatou“ andulku (jeho článek v angličtině čtěte zde). Stejně postižené ptáky odchoval i dříve, ale vždy krátce před odstavem uhynuli. Obvykle se dožili stáří dvou měsíců až jednoho roku. Fowler ale přišel na speciální krmnou směs, která „kudrnaté“ andulce dodala dostatek živin, aby přežila.
Geneticky zmutované andulky totiž potřebují mnoho živin, aby jejich tělo ustálo zrychlený a prakticky neustálý růst peří. Pokud jim chovatel neupravuje přerostlé peří okolo zobáku a očí, obvykle přestanou vidět a nemohou přijímat potravu. Poté chřadnou, až uhynou. Přerostlé peří jim také ztěžuje vylučování, trus se jim lepí na opeření a jsou neustále špinavé. Fowler před čtyřmi lety v odborném článku vyzval chovatelskou veřejnost, aby rozhodla o tom, zda „kudrnaté“ andulky uzná jako další výstavní mutaci, nebo jejich chov nedoporučí.
Odchov těchto ptáků je zatím jen nahodilý od rodičů, kteří jsou oba nositeli zmutovaných genů. Žádnému chovateli se zatím nepodařilo sestavit nepříbuzný pár takto zmutovaných andulek, natož pak od nich odchovat mladé. Patrně by to bylo i nereálné, protože ptáci by se nemohli kvůli přerostlému peří spářit, navíc by jim vadilo při péči o snůšku a mladé – nemluvě o další zátěži jejich už tak dost zkoušeného organismu. Proto chovatelé doporučují páry zdravých andulek, které odchovají takováto mláďata, raději rozdělit a dát jim nové partnery.
Další fotografie podobně geneticky zatížených andulek najdete na této stránce.
[poll id=“27″]
3 Comments
Nádherná mutace Leghorne, andulka vypadá, jako Kohoutek typu leghorne gold Locika-překlad zlatá locika, úžasná mutace, hlavně u andulky, pravda je že slepičky zprvu měly problémy s pohybem a s létáním, dnes běhají jako každá jiná a dokáží si vyletět na plot, evoluce si poradila, zprvu jsem si andulku spletla s mladým kadeřavým kohoutem tohoto druhu okrasného, méně známého plemena, kdy je i bojové plemeno, a mnoho dalších kadeřavých plemen, andulka je úžasná a rozhodně stojí o pokus o další chov bude to náročné ale stojí to za to evoluce si poradí, andulka je zajímavá opravdu sladký kohoutek akorát že bude hnízdit z počátku na zemi ale to se podá bude to chtít pomoc člověka, ale stojí to za to ať se chovatelé nebojí slepičky si taky poradily a žijí, i přes vše, že veterinář je označil za neschopné života a další plemenitby a jak se mají dnes k světu tak proč by nemohli i tyto andulky?
Veterinární správa tvrdila že se tyto slepice nebudou moci pářit a jak to jde, a peří si zkracují mezi sebou sami, podobné chování lze čekat i u andulek tohoto typu, budou to velmi klidní a společenští ptáci, kteří si budou mezi sebou peříčka udržovat po čase samy a to bez zásahu člověka, akorát to bude nutné chovat v párech či skupinkách, jelikož se samotná andulka nebude moci sama čistit, z počátku tomu bude nutno pomáhat, ale pak se to srovná a evoluce si poradí, kdy se změní i chování těchto ptáků, akorát to bude chtít upravit hnízdiště a zabezpečit to proti škůdcům a zajistit aby neprochladly od země, v podstatě si budou hledat potravu na zemi, kde budou i hnízdit takže postačí klasická budka zemního tipu, mutace jsou normální, kdy se za určitých příznivých podmínek zachovají či zaniknou vlivem nepříznivosti, dejte tomu šanci a máte nový druh ptáka, kdy se z létavého stane nelétavý a naopak, tohle je typický darwinizmus a veterinář se jde bodnout, nechte tomu volný průběh ono to dopadne tak, jako s každým druhem holt je to v genech v první řadě je to na chovateli aby se nebál, já bych to zkusila, je to na adaptabilitě daného druhu ptáček je to pěkný ta mutace Leghorne je nádherná.
Holt se s klasické andulky stane hrabavý nelétavý pták, rozhodně bych andulku sklípkovitou uznat k chovu chtěla, kdy se může stát že andulka vyroste a stane se,že vám po dvoře za několik let začne běhat mluvící slepice, kdy nebudete vědět co je co už takhle jsem se spletla a řekla jsem že mají na gauči zlatého locikového kohouta.