Kolik arů hyacintových nebo kakaduů palmových vlastní čeští chovatelé? Právě takovou statistiku se pokusil vytvořit server Ararauna.cz. Narazil ovšem na problém: ačkoli mezinárodní úmluva CITES o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, která ukládá za povinnost registrovat všechny chované exempláře vybraných druhů papoušků, platí v České republice už od roku 1997, centrální registr zvířat existuje teprve od roku 2004.
Data z doby před vznikem centrálního registru? (Ne)jsou
Získat informace o počtu registrovaných papoušků z první přílohy CITES, na něž se tato povinnost vztahuje, není pro období let 2004 až 2012 žádný problém. Sestavit však seznam registrovaných exemplářů od platnosti úmluvy CITES pro Českou republiku, tedy od roku 1997, je o mnoho těžší, ne-li nereálné. V letech 1997 až 2002 totiž registraci prováděly okresní úřady, od roku 2002 tuto povinnost převzaly krajské úřady. Vedle toho mohou po celou dobu (až dodnes) registrace provádět i správy chráněných krajinných oblastí, na jejichž území chovatel bydlí.
K TÉMATU: Kolik je u nás arů hyacintových? Od roku 2004 jich Česko registruje 69
Ararauna.cz oslovil už na sklonku loňského roku Ministerstvo životního prostředí, které vede centrální registr druhů CITES, s požadavkem získat informace o počtu registrovaných papoušků několika vybraných druhů (šlo o čtyři druhů arů – hyacintový, zelený, kaninda a horský, a jeden druh kakadua – palmový). Seznam registrovaných jedinců od roku 2004, tedy od platnosti centrálního registru, do něhož dodávají data jednotlivé krajské úřady a správy chráněných krajinných oblastí, jsme získali takřka okamžitě. Staršími daty ale ministerstvo nedisponuje a odkázalo náš web na archivy krajských úřadů.

Co úřad, to zcela jiný přístup
Aby byla statistika vybraných vzácných druhů papoušků co možná nejúplnější, oslovila redakce webu Ararauna.cz vedoucí úředníky oddělení ochrany přírody a krajiny všech čtrnácti krajů České republiky včetně hlavního města Prahy. Výsledek byl víc než rozpačitý. Požadovaná data dodalo jen pět krajů, jeden další zaslal informace jen za roky 2003 a 2004. Z dvou krajů přišel požadavek na uhrazení výdajů za zpracování informací bez bližší informace, o jakou částku by mělo jít. Podle jednoho z úředníků, který redakci kontaktoval telefonicky, by ale šlo spíš o tisíce korun.
„Krajský úřad Ústeckého kraje uchovává cca 6 metrů předmětného archivního materiálu z let 1997 až 2004, ze kterého je možné vytřídit Vámi požadované informace pouze detailní prohlídkou všech jednotlivých dokumentů. Vzhledem k časové náročnosti takové práce budeme Vaší žádosti vyhovět nejdříve v březnu 2012 (odpověď byla z letošního ledna, pozn. red.). Bylo by účelné, abyste se s naším pracovištěm spojil telefonicky a upřesnil svůj požadavek tak, abychom racionálně využili práci spojenou s prohlídkou předmětného archivního materiálu,“ odepsal Zdeněk Smělík z Odboru životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu Ústeckého kraje.

„Museli bychom do archivu a to byste musel zaplatit“
„Bohužel Vám nemůžeme poskytnout údaje, které potřebujete, jelikož takové výstupy nebyly na Krajském úřadě v uvedeném období vypracovány a proto je nemáme k dispozici. Navíc část evidence v těchto letech byla vedena na Správách CHKO,“ uvedl Zdeněk Tesař z Odboru životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu Středočeského kraje. A podobně se vyjádřila i Petra Doktorová z oddělení ochrany přírody a krajiny a EIA Krajského úřadu Jihočeského kraje, která rovněž přímo zmínila otázku úhrady práce úřadu za vyhledávání informací v archivu.
„Vzhledem k tomu, že před rokem 2004 se elektronický registr nevedl, a také vzhledem k tomu, že do roku 2002 byly příslušným orgánem okresní úřady, bylo by pro nás získání těchto údajů značně komplikované. Znamenalo by to fyzickou kontrolu dokladů všech chovatelů, zda chovali v těchto letech Vámi uvedené druhy. Údaje by stejně byly značně nepřesné,“ vysvětlila Doktorová. „Při převádění dokladů z okresních úřadů na kraje mohlo dojít ke ztrátám a nepřesnostem. Pokud byste potřeboval tyto údaje nezbytně, bylo by lepší podat oficiální žádost podle zákona o poskytování informací, přičemž by byl zpoplatněn čas, který by nám hledání zabralo. Ten by nebyl malý,“ dodala.
Zajímavé je, že u jiných krajů, které požadované informace poskytly, to nebyl problém a úředníci data dodali obratem, bez jakékoli zmínky o úhradě nákladů na jejich „zpracování“. Takto vstřícný byl například Moravskoslezský, Olomoucký a Jihomoravský kraj, ale také kraj Vysočina nebo Liberecký. Naopak na požadavek serveru Ararauna.cz vůbec nereagovali úřadníci z Prahy, Karlovarského, Královéhradeckého, Pardubického a Zlínského kraje. Výsledek pátrání v archivech si můžete přečíst v následující tabulce.
Kraj | Ara hyacintový | Ara zelený | Ara kaninda | Ara horský | Kakadu palmový |
---|---|---|---|---|---|
Liberecký (1997 – 2004) | 2 | 0 | 0 | 0 | 9 |
Plzeňský (2003 – 2004) | 0 | 0 | 0 | 5 úhyn, 2 prodej | 0 |
Vysočina (1997 – 2004) | 1 | 0 | 1 | 63 | 0 |
Jihomoravský (1997 – 2002)* | 1 | 4 | 0 | 7 | 0 |
Moravskoslezský (1997 – 2004) | 6 | 0 | 2 | 10 | 7 |
Olomoucký (1997 – 2003) | 0 | 2 | 1 | 24 (jeden majitel) | 4 |
* údaje pouze za okresy Brno-město a Hodonín
Úvodní foto: Ara zelený v ZOO Hodonín (Wikipedia.com)