Půjdou osobní averze stranou, nebo Asociace chovatelů ptactva vyšumí do ztracena?

Připravovaná Asociace chovatelů ptactva ještě formálně nevznikla, a už řeší problém, zda se jí opravdu podaří sdružit všechny profesní organizace chovatelů exotických i neexotických ptáků u nás. Bez spolupráce opravdu veškeré chovatelské veřejnosti by totiž chystané občanské sdružení nemělo dobrou vyjednávací pozici vůči úřadům a zákonodárcům. Cílem asociace je přitom vystupovat za veškerou chovatelskou veřejnost, například k chystané evropské směrnici o invazních druzích, která by mohla vážně omezit chov vybraných druhů zvířat.


Bude sídlo v Praze? Co na to Moraváci?

Na vzniku asociace se sice už před třemi týdny v Praze shodli zástupci dvou největších chovatelských organizací „ptáčkařů” – Klubu přátel exotického ptactva (KPEP) a Českého svazu chovatelů (ČSCH) – dosud však není jasné, nakolik budou ochotny vzdát se určitých vyjednávacích pozic ve prospěch nového zastřešujícího sdružení. Jednotný postup je přitom základním předpokladem pro smysl existence takové asociace. Brzdit ho však mohou různé osobní averze a animozity mezi zástupci jednotlivých chovatelských spolků.

Asociace dosud nemá stanovy ani sídlo, přičemž právě rozhodování o sídle by mohlo vzbudit v rodícím se sdružení rozpory. Zatímco většina úřadů, s nimiž by měla asociace jednat, sídlí v Praze, a česká metropole by tak byla logickou volbou, většina tuzemských chovatelů ptactva je z Moravy. Dalším problematickým bodem by mohla být organizační struktura asociace, která chce ve všech krajích zřídit vlastní regionální buňky s jedním krajským koordinátorem. Tím by ale v podstatě kopírovala již existující struktury ČSCH.

Pro asociaci je ale krajské členění důležité, protože potřebuje mapovat postup České inspekce životního prostředí (ČIŽP) při kontrolách chovatelů a vědět o případných správních řízeních a zabavování zvířat. Jedním z úkolů asociace totiž bude komunikace se správními úřady a hájení chovatelů. Z krajů také mohou přicházet od jednotlivých chovatelů různé podněty pro vyjednávání s českými a evropskými zákonodárci, které by těžko dokázala zpracovat jediná celostátní centrála sdružení.

Stanovy teprve vznikají

Jasné zatím není ani to, jak bude vypadat vedení asociace a kdo v něm zasedne. Měli by to být všichni její krajští koordinátoři? Nebo jenom část z nich, a po čase by se s ostatními prostřídali? To vše má vyřešit další setkání na Moravě, kde mají vzniknout stanovy Asociace chovatelů ptactva (stále jde o pracovní název sdružení, i když už z něj je patrné, že asociace nechce zúžit svůj záběr jen na chovatele papoušků nebo exotů, ale veškerých ptáků a dokonce padají i návrhy, aby šla ještě dál a přijímala i chovatele jiných zvířat).

Přípravný výbor asociace má tedy co dělat: je jenom na něm, aby dokázal již existujícím organizacím vysvětlit, že Asociace chovatelů ptactva není jejich konkurentem, ale partnerem, s nímž se vyplatí být v symbióze. Že jim nebude přetahovat členy a vytvářet jen tak pro nic za nic paralelní regionální struktury. A že za ně vlastně udělá černou práci, do které se nikomu moc nechce – bude bojovat s úřady i parlamenty, prostě kopat za chovatele, ať už jsou někde organizovaní, nebo ne.

Úvodní foto: Celní správa ČR


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..