Zemřel zakladatel záchranného centra Al Wabra pro ary škraboškové, katarský šejk Saud Al-Thani

Šejk Saud bin Mohammed Al-Thani. © AWWP, HammerUVNITŘ VIDEA – Ve věku osmačtyřiceti let v neděli 9. listopadu nečekaně skonal katarský šejk Saud bin Mohammed Al-Thani, zakladatel záchranného centra Al Wabra, největší chovné stanice arů škraboškových na světě. Na facebookové stránce Al Wabry o tom informovali jeho spolupracovníci. „Šejk Saud Al-Thani věnoval mnoho času, úsilí a peněz myšlence návratu arů škraboškových zpět do volné přírody v Brazílii. Bohužel, už nebude moci vidět, jak bude tento jeho sen realizován. Budeme jeho jménem pokračovat a uděláme vše, co můžeme, aby se tento sen stal realitou a arové škraboškoví opět volně létali v přírodě, jak si přál,“ oznámili zástupci katarské organizace Al Wabra Wildlife Preservation.

Mecenáš umění, který miloval zvířata

Saud bin Mohammed Al-Thani se kromě záchrany ohrožených druhů živočichů hodně věnoval umění, patřil mezi největší sběratele uměleckých děl na světě. V letech 1997 až 2005 byl prezidentem katarské Národní rady pro kulturu, umění a kulturní dědictví. V té době se v Kataru zasloužil o vybudování rozsáhlé sítě nových škol, knihoven a muzeí. Za umělecká díla utratil v přepočtu jednu miliardu dolarů, což je podle serveru Artnet.com nejvíce, kolik kdy soukromý sběratel investoval do umění. Saud bin Mohammed Al-Thani byl bratrancem současného katarského emíra a podle webu Artnet.com zemřel přirozenou smrtí ve své rezidenci v Londýně.

K TÉMATU: Katarská Al Wabra hlásí už páté letošní mládě ary škraboškového, část vajec byla oplozena uměle

Kromě umění Saud Al-Thani sbíral i historické automobily, bicykly, starožitný nábytek a čínské starožitnosti. V roce 2005 však byl z funkce prezidenta katarské Národní rady pro kulturu, umění a kulturní dědictví odvolán a obviněn ze zpronevěry státních prostředků pro nákup umění. Obvinění se mu podle webu Artnet.com podařilo vyvrátit a postupně se vrátil mezi světově významné sběratele umění. Záchranné centrum Al Wabra založil koncem 90. let minulého století jako soukromou sbírku ohrožených živočichů a od začátku se zajímal především nejkritičtěji ohrožená zvířata na světě. Když se v roce 1999 dozvěděl o neutěšeném stavu divoké populace arů škraboškových v Brazílii, začal se zajímat o možnost jejich záchrany.

Záchrana arů škraboškových

První dva chovné páry arů škraboškových získala Al Wabra v roce 2000 od filipínské farmy Bird International Incorporated Antonia de Diose, které se je podařilo jako jediné na světě v zajetí rozmnožit. V témže roce ve volné přírodě zmizel poslední známý samec tohoto druhu a ara škraboškový byl prohlášen za vyhubeného. Dalšího samce a tři samice těchto papoušků zakoupila Al Wabra v roce 2002 od švýcarského chovatele Rolanda Messera. Klíčové byly pro Al Wabru roky 2003 a 2004, kdy získala všechny ptáky chované Antoniem de Diosem na Filipínách. Z Filipín do Kataru putovalo na přelomu let 2003 a 2004 celkem 25 arů škraboškových, kterým v původním chovném zařízení Bird International Incorporated hrozila nákaza ptačí chřipky, jež se v té době šířila jihovýchodní Asií.

ČTĚTE TAKÉ: Inseminace pomáhá v chovu arů škraboškových. Al Wabra tak odchovala už dvě mláďata

Ve stejné době Al Wabra převzala i 11 arů škraboškových z chovu Švýcara Rolanda Messera, který byl obviněn z nedodržování norem pro chov těchto ptáků. Papoušci podle Al Wabry trpěli řadou psychických a fyziologických problémů, včetně dilatace žlaznatého žaludku u jednoho jedince. Katarská stanice zvažovala, že švýcarskou chovnou populaci bude držet v jiném chovném zařízení přímo ve Švýcarsku, ale po neúspěšném pokusu o jejich krádež je raději převezla přímo do Kataru a umístila do celoroční karantény. Původně měli arové škraboškoví ze Švýcarska putovat do nového chovného zařízení v Británii, takové řešení ale předpokládalo spolupráci a rychlý postup britských úřadů.

Nové záchranné centrum vzniká přímo v Brazílii

Vyřizování patřičných dokumentů se ale protahovalo a blížící se zima vedla vedení Al Wabry k rozhodnutí papoušky převést přímo do Kataru a zajistit, aby nepřišli do styku s ptáky dovezenými z Filipín. Dočasně je tedy umístili do narychlo postavených šesti vnitřních voliér, jež se staly novým domovem „švýcarských“ arů škraboškových na šest měsíců až jeden rok. Poté byli tito ptáci postupně začleněni do chovného programu s dalšími ary škraboškovými v Al Wabře. Nyní katarská záchranná stanice chová přes 80 arů škraboškových, největší kolekci těchto ptáků na světě, a je hlavním protagonistou projektu návratu těchto papoušků do volné přírody. Jako první také začala v jejich chovu používat metodu umělé inseminace samic. V loňském roce přepravila část odchovaných ptáků do nového chovného zařízení v brazilském Sao Paoulu a přímo v regionu Bahia, kde se arové škraboškoví v minulosti přirozeně vyskytovali, buduje ve spolupráci s brazilskými úřady nové záchranné centrum.

NAPSALI JSME: Uhynul ara škraboškový, podle kterého byl natočen film Rio. Mazlíček Presley se dožil 40 let

Právě v regionu Bahia by mělo v následujících letech dojít k postupnému vypouštění arů škraboškových. Nepůjde však o ptáky, kteří byli dovezeni z Al Wabry a také z Loro Parque Tenerife, kde už žádní chovní jedinci nezůstali, ale až o mláďata, které se od nich podaří odchovat přímo v Brazílii, v místě jejich budoucího vypuštění. Program brazilské vlády počítá s tím, že by se tak mělo stát do roku 2033 a připravuje několik postupných kroků, které zahrnují i vzdělávací akce pro obyvatele regionu Bahia a místní farmáře, bez jejichž pomoci by nebylo možné arům škraboškovým v přírodě zajistit patřičnou ochranu před pytláky. Cena jednoho ary škraboškového na černém trhu totiž přesahuje v přepočtu 10 milionů korun, což je příliš lákavá suma.

Úvodní foto: © AWWP, Hammer

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..