Breaking News :

Klíčovou studii o pozitivním seznamu zvířat pro EU zpracuje firma z Itálie, která má partnera i v Praze

Přes osm tisíc Čechů už podpořilo podpisovou akci proti pozitivním seznamům zvířat EU

Novým předsedou Českého svazu chovatelů je Radek Novotný, který stojí za brněnskou výstavou Moravia

Kdo bude novým předsedou Českého svazu chovatelů? Do prosincové volby jde pět kandidátů

Česko zavádí možnost elektronických žádostí o registrační listy CITES, eurocitesy a permity. Papírové časem zruší

Umělá inteligence pomůže díky stovce záznamníků umístěných v pralese monitorovat ary zelené v Kostarice

Arové škraboškoví u soukromých chovatelů: ACTP je začala vyvážet, čtyři ptáci zamířili i na Slovensko

Přehled ptačích burz a výstav pro víkend 19. až 21. dubna 2024

Mláděti loriho, které přišlo o nohu, nechal útulek vytisknout 3D protézu

Nejen videohovory, ochočené papoušky baví i hraní her na tabletech. Vědci je chtějí lépe uzpůsobit ptákům

Úřady prošetří volný chov mníšků šedých u Hustopečí. Papoušci si zakládají nové kolonie

Noví unikátní kříženci papoušků: ara arakanga x aratinga zelený, ara arakanga x ara malý a ara zelenokřídlý x ara Flame

Žádné stromy se kácet nebudou, odmítla západoaustralská vláda likvidaci biotopu černých kakaduů

Všechny národní legislativy smluvních stran CITES na jednom místě: vznikl web CITES-LEX

Proti povinnému hlášení přepravy zvířat v zájmovém chovu přišlo Bruselu přes 900 připomínek, i od Čechů

Jak je na tom s papoušky pražská zoo a kdo odchoval ary hyacintové? Nejen o tom bylo V.I.P. setkání chovatelů v Jirnech

Za papoušky po Evropě nebo do exotických destinací: poslední místa na zájezdech s CK Primaroute

Pašeráci převezli 12 arů kobaltových na plachetnici z Brazílie do afrického Toga, přesto je dopadli

Orni Park Jaroměř posunul termín otevření na 20. dubna. Voliéry se pomalu plní

Koarická inteligence u nestorů kea značí přítomnost kolektivní paměti

Případ bezprecedentního týrání velkých papoušků v Česku spěje k rozuzlení. Padne trest?

Ačkoli došlo k omezení některých kompetencí ČIŽP, kontrol chovatelů papoušků se tyto změny netýkají

Krize postihla i výkupáře exotů, loni se vyvezlo z Česka nejméně papoušků za deset let

Evropská unie chce evidovat veškerou přepravu zvířat, včetně papoušků. Do 3. dubna k tomu probíhá veřejná konzultace

Důležitý precedent: Veterinární správa neutratí papoušky z nového ohniska nákazy ptačí chřipky na jihu Čech

Arové škraboškoví vypuštění do přírody odchovávají další tři mláďata. Ta loňská nepřežila

Panama zadržela tři pašeráky, kteří se pokusili letecky přepravit 240 vajec divokých arů na Tchaj-wan

Zemřel Rudolf Strnad, průkopník chovu mutačních papoušků z Českých Budějovic

Kakapové ve speciální oplocené rezervaci na pevnině Nového Zélandu zlobí. Už několikrát utekli

Pět způsobů, jak nastartovat papoušky do hnízdní sezóny

Indie zavádí povinnou registraci exemplářů CITES, chovatelé mají na přihlášení zvířat půl roku

Celoevropský pozitivní seznam zvířat odmítá už 10 000 Čechů. Podpisová akce pokračuje

Přehled ptačích burz a výstav pro víkend 8. až 10. března 2024

Druhé sčítání kakaduů hnědohlavých v jihovýchodní Austrálii: dvojnásobek ptáků oproti roku 2022

Myjte si ruce a uklízejte klece a voliéry, nabádá Světová zdravotnická organizace chovatele. Evropou se šíří psitakóza

Dilema australského ministra: životně důležité elektrické vedení zničí hnízdiště ohrožených kakaduů krátkozobých

Musíme si pomáhat: pelikánů bílých ze zničené voliéry v Zoo Hluboká se ujala brněnská zoo

Slovinsko pozastavuje přípravy pozitivního seznamu zvířat, který měl zakázat chov většiny papoušků

V Česku bylo loni zabaveno devět papoušků CITES, včetně ary hyacintového a ary zeleného

Na chovatelském semináři v Kálnici se bude 15. června mluvit o chovu nestorů kea či amazónků

Oranžový kakadu? Kříženec inky a kakadua růžového bude maskotem Orniparku Jaroměř

Plzeňský útulek pro zvířata v nouzi staví voliéry pro papoušky, uprchlíků každoročně přibývá

Invazní alexandři inspirovali streetartovou umělkyni k nezvyklé výzdobě nejstarší irské hospody v Manchesteru

Češi loni vyvezli mimo EU přes 22 tisíc papoušků CITES, mezi nimi i 71 kognů dlouhozobých

Vědci sekvenovali genom papouška nočního, pomůže to odhalit mnohá tajemství tohoto „nepolapitelného“ ptáka

Belgické úřady zabavily kakaduy žlutouché, papoušci skončili v zoologické zahradě Pairi Daiza

Do ochrany latamů vlaštovčích se vložil Leonardo DiCaprio. Žádá australskou vládu, aby zasáhla

Případů ptačí chřipky rapidně přibývá, na Hradecku uhynulo 40 divokých labutí

Ornipark v Jaroměři otevře 1. dubna, i kdyby nebylo vše hotové, slibuje jeho zakladatel Milan Kršmaru

Českým svazem chovatelů zmítají spory mezi starým a novým vedením. Už přerostly v mezinárodní skandál

Už je to jisté: EU ještě letos zavede povinné registrace chovů, které chtějí vyvážet exempláře CITES I do třetích zemí

V Česku je už přes 500 aratingů žlutých a 300 arů hyacintových, vyplývá ze statistiky CITES

Papouščí zoo Bošovice loni navštívilo 44 tisíc lidí, odchovala 141 mláďat od 23 druhů

Tasmánský soud pozastavil těžbu dřeva v hnízdištích latamů vlaštovčích. Je to veřejný zájem, zdůvodnil soudce

Z ptačí chřipky se stává politikum. Kvůli nákaze v drůbeží farmě v Chocni se narychlo svolávala ministerská tiskovka

Ke studii proveditelnosti pozitivního seznamu zvířat EU plánujeme hlavně online konzultace, říká vítězná agentura z Itálie

Zoologické zahrady spustily kampaň, v níž nabádají návštěvníky, aby nekrmili zvířata. Tváří spotu je Karel Roden

Jak dopadl světový šampionát bodovaného ptactva COM 2024 ve Španělsku? Češi si vezou 57 medailí jako loni

V.I.P. setkání chovatelů v Jirnech nabídne domácí experty, 6. dubna přijede přednášet Antonín Vaidl či Čestmír Drozdek

Papouščí zoo Bošovice se zapojuje do výzkumu a ochrany přírody. Pomáhá divokým ptákům ve svém okolí

Polovina letošních případů ptačí chřipky je ze severní Moravy, celkem jich Česko eviduje 13

Ary škraboškové získala i soukromá ptačí farma v Belgii u Antverp. V zemi je jich už 34

Dobrá zpráva pro chovatele: Česko chystá regulaci petard a další zábavní pyrotechniky

Vědci objevili u kriticky ohrožených neofém oranžovobřichých chovaných v zajetí dosud neznámé viry

Pardubice se po 34 letech dočkají výstavy exotického ptactva, bude v září v Ideonu

Co je nového okolo pozitivních seznamů zvířat? Vznikla sbírka na konzultanty pro chovatele, kteří mají kontakty v EU

Do přírody se dají úspěšně vypustit i ručně dokrmení papoušci. Dokládá to příklad šesti arů araraun v Brazílii

Pražské zoo se podařilo za 12 let odchovat 68 loriů vlnkovaných. Společně s nestory kea patří mezi mláďata roku

Ptačí chřipka se vrátila v plné síle. Česko má už 11 potvrzených ohnisek nákazy

Také Slováci se obávají pozitivního seznamu zvířat EU, europoslanci za Progresivní Slovensko ho obhajují

Zemřel Josef Černý, chovatel vzácných arů a černých kakaduů z východních Čech

Ptačí chřipka je zpátky, veterináři potvrdili ohnisko na Třeboňsku. Ochranná pásma ale nevyhlásí

Ara škraboškový novým symbolem brazilského státu Bahia? Má být na znaku i vlajce

Nejhůře pozorovatelný pták v Austrálii? Loríček Coxenův, shodují se ornitologové

Příběhy ohrožených papoušků z Červené knihy IUCN 2023: amazónek červenolící

Audio pasti odhalily tajemného papouška nočního v australské Gibsonově poušti

Příběhy ohrožených papoušků z Červené knihy IUCN 2023: kakadu palmový

Proč se neprodávají ptáci? Možná to je dobře, možná je čas se vrátit ke kořenům chovatelství

Zoo Chester odchovala kriticky ohroženého loriho balijského. V přírodě je jich jen sedm, množí je i pražská zoo

Změny v Červené knize IUCN: kakadu palmový je potenciálně ohrožený, amazónek červenolící ohrožený

Dovoz a vývoz exemplářů CITES I mimo Evropskou unii bude možný jen z registrovaných chovů

Osud zabavených arů kobaltových v Surinamu a Bangladéši vzbuzuje otázky. Ptáci zmizeli neznámo kam

ACTP vyvezla do Indie nejen ary škraboškové, ale taky ary kobaltové a amazoňany ohnivé. Nejbohatší rodině v zemi

Jak se Zoo Zlín podařilo odchovat dvojzoborožce indické? Prozradí kurátor Václav Štraub na přednášce 9. prosince ve Vlčí Habřině

Jaká je EXOTIKA 2023 v Lysé nad Labem? Vystavuje tukany, aratingy žluté či mutační lorie

EXOTA Olomouc 2023: Návrat ve velkém stylu. Překonala všechny předchozí ročníky

78 druhů exotů a poprvé i sovy a ledňáci: jak vypadala letošní výstava v Třebechovicích pod Orebem?

Dvacítka nevládních organizací tlačí na přísnější podmínky pro obchodování s druhy CITES I v Evropské unii

They’re back! Kennedy Darling, named to return to

Success humble is good not teacher failure makes you

Na návštěvě u Filipa Fojtíka, mladého chovatele alexandrů, eklektů a amazónků

Filip FojtíkUVNITŘ FOTOGALERIE – Před časem jsme na Ararauně vyhlásili výzvu, aby se nám ozývali mladí chovatelé, kteří by se chtěli pochlubit svým chovem papoušků a obohatili tak naše reportáže, dosud zaměřené spíše na dlouholeté „bardy“. Nemuseli jsme ani dlouho čekat a napsal nám Filip Fojtík z Kobeřic u Opavy. Devatenáctiletý chovatel, jehož zajímavě řešené závěsné klece umístěné v úrovni prvního patra rodinného domu už mohli obdivovat uživatelé diskusního fóra na webu iFauna.cz. Filip se věnuje papouškům odmala, po klasických andulkách a korelách se pustil do dalších australských papoušků až skončil u alexandrů, eklektů různobarvých, amazónků a nejnověji papoušků červenočapkových.

K papouškům se vlastně dostal náhodou. V první třídě základní školy si hodně přál psa, rodiče se ale obávali, že by čtyřnohý člen domácnosti byl příliš náročný, a tak Filipův otec raději koupil andulky. „Kdyby tehdy věděl, jak je náročný chov papoušků, možná by mi nakonec pořídil toho psa,“ směje se dnes Filip. K andulkám postupně přibyli kakarikové, korely, papoušci zpěvaví, rosely penant. „Dařilo se je všechny odchovávat a díky tomu jsme mohli přistavět větší čtyřmetrové voliéry, do kterých přišli papoušci horští, papoušci červenokřídlí a papoušci královští,“ popisuje mladý chovatel. Dnes jsou v tomto komplexu tří voliér se zázemím z dřěvěného domku alexandři černohlaví ve společné voliéře s alexandry vousatými, alexandři velcí a elekti různobarví.

Nepříjemná zkušenost se samicí eklekta

Právě eklekti v době naší návštěvy začínali hnízdit. Samice nevylezla z budky, zato samec nás nebojácně sledoval a neváhal přilétnout na nejbližší bidlo u pletiva. Hned jsme se dozvěděli, proč: původně šlo o domácího mazlíčka, kterého Filip choval půldruhého roku doma, později se ale rozhodl sehnat mu samičku. S tou si zažil velké peripetie. Poměrně dlouho ji nemohl sehnat, nakonec byl ale úspěšný u jednoho známého chovatele od Mělníka. Protože to bylo z Kobeřic dost daleko a Filipův známý shodou okolností měl cestu tímto směrem, samičku u chovatele vyzvedl. Jakmile se dostala k Filipovi a vypustil ji do voliéry, nevěřil svým očím: samice nelétala, měla špatné peří a vůbec vypadala dost zbídačeně. Navíc byla nakroužkovaná CITESovým kroužkem a to i přes předešlé telefonické ujišťování, že kroužek je „běžný“ – s vyraženým rokem vylíhnutí. Podle světlé špičky zobáku sice šlo poznat, že jde o mladou samici, ale i tak se jednalo o nepředvídaný problém.

K TÉMATU: Přečtěte si další reportáže z návštěv českých chovatelů papoušků!

Chovatel, od kterého si Filip eklektí samici pořídil, se nejprve různě vytáčel, později mu ani nebral telefon. Samička putovala na veterinu a následovala zdlouhavá léčba. Když už to vypadalo, že je vše, až na létání, v pořádku a Filip o prázdninách odjel na letní tábor, kam jezdí každoočně jako vedoucí, našel jeho otec, který se o papoušky v době Filipovy nepřítomnosti staral, samici ve voliéře na zemi. Okamžitě zalarmoval chovatele z okolí a žádal o radu. Jeden známý ho nabádal, aby samici okamžitě odvezl na veterinu, což Filipův otec udělal, ale po příjezdu ke zvěrolékaři bohužel zjistil, že samice v přenosce je už mrtvá. Podle veterináře pozřela kousek zkaženého ovoce nebo vaječné míchanice, protože v době nehody byla obrovská vedra. Nastal další shon: Filipův otec chtěl sehnat náhradní samici, než oznámí úhyn té původní synovi. To se nakonec podařilo a to u jednoho špičkového chovatele z vedlejší vesnice. Samici u něj zamluvil a po Filipově návratu ji přivezli domů k samci, s kterým si okamžitě padla do oka.

Závěsné klece a původní přízemní voliéry na ptačím domku u Filipa Fojtíka (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)
Závěsné klece a původní přízemní voliéry na ptačím domku u Filipa Fojtíka (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)
Alexandr rudohlavý ve voliéře v přízemí ptačího domu. Filip Fojtík kvůli škodné používá na všech voliérách dvojité pletivo. (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)
Alexandr rudohlavý ve voliéře v přízemí ptačího domu. Filip Fojtík kvůli škodné používá na všech voliérách dvojité pletivo. (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)
Papoušek žlutotemenný v jedné ze závěsných klecí (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)
Papoušek žlutotemenný v jedné ze závěsných klecí (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)
Alexandr růžový vousatý. Chovný pár těchto papoušků sousedí s voliérou alexandrů rudohlavých. (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)
Alexandr růžový vousatý. Chovný pár těchto papoušků sousedí s voliérou alexandrů rudohlavých. (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

Ze skladu vznikl celý ptačí dům

Ona nová samice nyní seděla v boudě a připravovala se na snůšku. Úhyn její předchůdkyně ale mladému chovateli nedal spát a napsal o neprofesionálním přístupu prodejce článek do časopisu Fauna. Snad jím odradil jiné kupce a poradil, na co je třeba si dávat pozor při kupování větších a dražších papoušků. Čtyřmetrové voliéry na zahradě Filipovi brzy nestačily, a tak se po dohodě s otcem rozhodli přestavět domek, který rodina používala jako sklad, a částečně již plnil roli chovného zařízení: v přízemí na něj navazovaly dvě venkovní voliéry pro menší druhy papoušků. „Byl to takový domek se šikmou střechou, starý snad 40 let, takže jsme ho zbourali a postavili téměř celý znovu. Přistavili jsme k němu poschodí a nahoře z něj vyvedli závěsné klece. Přízemí je stále částečně používané jako sklad, první patro je výhradně pro ptáky. S přestavbou mi pomohl hlavně děda, který je zedník a i přes svůj pokročilý věk zvládl celou stavbu, včetně vrchního obložení voliér, sám, jen s naší pomocí,“ popisuje Filip.

Závěsné klece se velmi dobře osvědčily. Protože jsou umístěny přímo nad venkovními voliérami v přízemí, ty mají na stropě stříšku, aby do nich nepropadával trus shora. „Uvnitř v zázemí mám všechno vydlážněné, takže se to velmi dobře čistí,“ líčí Filip. Ptačí domek mu umožnil chovat i jiné než australské papoušky, protože předtím neměl možnost izolovaného vnitřního záletu. Papoušky tak zimoval venku. „Když byly mrazy –25 stupňů, jenom jsme ty voliéry přikryli a všichni ptáci vydrželi. Penanti se nám dokonce ve dvacetistupňových mrazek koupali!“ vzpomíná Filip. Při nynějších mírných zimách, i když uvnitř netopí, mu teplota v zázemí neklesne pod devět stupňů.
Při úpravě ptačího domku se mladý chovatel inspiroval od svého známého Lukáše Doubka z Kozmic, který má podobný typ voliér, jako dnes Filip a Reného Lenerta. Jenom v samotných Kobeřicích, kde Filip žije, je ale podle jeho slov nejméně deset dalších chovatelů papoušků a v okolí rodné vesnice ještě mnohem více.

V zázemí ptašího domu, Filip Fojtík ukazuje Ondřeji Štafkovi voliéru pro alexandry. (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)
V zázemí ptašího domu, Filip Fojtík ukazuje Ondřeji Štafkovi voliéru pro alexandry (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)
Samice alexandra rudohlavého brání budku (Foto: archiv Filipa Fojtíka)
Samice alexandra rudohlavého brání budku (Foto: archiv Filipa Fojtíka)
Amazónci černotemenní v budce (Foto: archiv Filipa Fojtíka)
Amazónci černotemenní v budce (Foto: archiv Filipa Fojtíka)
Letošní mláďata alexandra růžového vousatého (Foto: archiv Filipa Fojtíka)
Letošní mláďata alexandra růžového vousatého (Foto: archiv Filipa Fojtíka)

Po „Austrálii“ přišli na řadu alexandři

S dobrým zázemím se Filip pustil do chovu alexandrů. Nejprve si pořídil alexandry malé, které se mu hned podařilo odchovávat, poté alexandry rudohlavé, alexandry vousaté, alexandry velké a naposledy rozšířil kolekci o alexandry černohlavé. Všechny v přírodních barvách. „Mutace nemám rád,“ říká. „Jednou jsem měl modré alexandry malé, ale jenom chvilku, potom jsem je prodal. Nelíbili se mi.“ Od alexandrů byl už jen krůček k jihoamerickým papouškům: amazónkům černotemenným a amazoňanům oranžovokřídlým (venezuelským). Poslední jmenované ale už Filip nechová, samice mu doslova roztrhala samce. „Bylo to neskutečné. Křídla měl úplně odtrhaná od těla. A to se to stalo v zimních měsících, kdy jsem pár nijak nestimuloval. Samice jsem se potom zbavil, vyměnil jsem ji za pár papoušků červenočapkových.“

V jedné ze závěsných klecí má Filip také pár papoušků žlutotemenných, v minulosti též choval známější příbuzné papoušky senegalské. Ti ale podle něj byli na odchov náročnější než žlutotemenní, u něj žádná mláďata neměli, ale jakmile je prodal, novému majiteli zahnízdili po dvou měsících a úspěšně. Pokud to jde, dává Filip u všech svých papoušků přednost přirozenému odchovu mláďat pod rodiči. Někdy ale samice mláďata nekrmí, nebo je dokonce zabíjí, jako v případě alexandrů malých, které Filip musel dokrmit ručně. „Vždycky jsem mláďata vytáhnul sám jenom v případě, když už to nešlo jinak. Loni mi uhynulo mládě eklekta, protože ho rodiče přestali krmit. Stačil jsem to zjistit a odvést ho ještě k známému na dokrmení, ale po dvou dnech mládě uhynulo. Nejspíš mu něco bylo a samice to vycítila, protože během krátké doby dokrmování nic nevylučovalo. Už mu bylo 30 dní, bylo krásné…“ lituje Filip. Letos u eklektů doufá v první úspěch.

Trojice samostatných velkých voliér pro alexandry a eklekty různobarvé (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)
Trojice samostatných velkých voliér pro alexandry a eklekty různobarvé (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)
Ochočený samec eklekta různobarvého (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)
Ochočený samec eklekta různobarvého (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)
Samice při loňském hnízdění (Foto: archiv Filipa Fojtíka)
Samice při loňském hnízdění (Foto: archiv Filipa Fojtíka)
Samec alexandra velkého vyhlíží do vedlejší voliéry eklektů (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)
Samec alexandra velkého vyhlíží do vedlejší voliéry eklektů (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

Krmivo? Prim hraje zelené a ovoce

Filipův typický chovatelský den nezačíná ráno, jak je obvyklé, ale až po práci. Krmí až odpoledne, někdy k večeru. Výhodu má v tom, že pracuje v rodinné truhlářské dílně přímo v domě, kde žije s rodiči, takže když ví, že se práce protáhne, odskočí si a nasype ptákům zrní a rozdá směs zeleniny. Po té se mohou nejvíc „utlouct“ alexandři. „Nežrali by skoro nic jiného,“ poznamenává Filipův otec. Když je Filip pracovně mimo domov, může se spolehnout na dědečka s babičkou, kteří také dokáží papoušky nakrmit. Dědeček Filipovi kdysi také stavěl první voliéru pro andulky. „Je to obrovská výhoda, můžu kvůli tomu odjet na dovolenou,“ libuje si Filip. Krmné směsi zrní si nechává míchat u prodejce v Ostravě, kde má krmení také výbornou kvalitu. Dříve krmil průmyslovou směsí Deli Nature, ale po postupném zdražování se rozhodl pro toto řešení. „Vyjde mně to o polovinu levněji,“ vysvětluje.

Do míchané směsi Filip ještě doplňuje pohanku: „Doporučil mi to hodně úspěšný známý, který dává všem ptákům hodně pohanky, tvoří mu polovinu směsi, a hodně se mu to osvědčilo. Mně taky, od doby, co ji dávám svým ptákům, je vidět, že jsou v kondici.“ Ze zeleného krmiva nejvíce zabírají pampelišky a ptačinec žabinec. „Když papouškům natrhám někde, kde vím, že to není něčím nastříkané, květy pampelišek, okamžitě jsou u nich a do půl hodiny se navzájem krmí a páří,“ popisuje Filipův otec. Ne každý druh papouška ale uvítá všechno, co mu Filip nabídne: „Třeba papoušci žlutotemenní vůbec nežerou hrášek, kukuřici, ani jeřabiny. Ale zase ostatní si je vybírají. Alexandři sežerou všechno, jen rudohlaví se mi zdají takoví vybíravější.“

Filip Fojtík před voliérou eklektů (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)
Filip Fojtík před voliérou eklektů (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)
Alexandři vousatí odpočívají ve slunečném dopoledni (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)
Alexandři vousatí odpočívají ve slunečném dopoledni (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)
Krmná dávka pro alexandry (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)
Krmná dávka pro alexandry (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)
Alexandři černohlaví obývají společnou voliéru s alexandry vousatými (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)
Alexandři černohlaví obývají společnou voliéru s alexandry vousatými (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

Plány do budoucna? Amazónci a amazoňani

Z vitamínových přípravků má Filip dobrou zkušenost s Acidomidem, který dává pravidelně, před sezónou poté promotor, který přidává do vody, na ovoce a zeleninu dává Nutrimix. Pravidelně pak papouškům přidává do vody i domácí bezovou šťávu, výjimečně i med. Maže ho i na piškoty. Hnízdní sezónu Filip zahajuje podáváním máčené a klíčené směsi, více ovoce a zeleniny. Suchého krmiva dává přes sezónu málo, vlastně jen v době, kdy samice sedí na vejcích, aby se samci „zklidnili“. Dva dny před líhnutím mláďat zase začne podávat klíčenou směs a zvýší objem ovoce a zeleniny, aby rodiče měli dostatek potravy na krmení mláďat. Celoročně pak všem papouškům pravidelně dodává čerstvé větve na okus, většinou z borovice či vrby. Eklekti ji prý dokáží zpracovat během jednoho či dvou dní.

Jako každý chovatel papoušků, i Filip má spoustu dalších plánů. Rád by se do budoucna zaměřil na amazónky a amazoňany. „Líbili by se mi amazónci modrohlaví. Jsou tišší. Rod Pionites by měl být hlučnější (bělobřiší a černotemenní), rod Pionus má být tišší,“ říká. Pro ně má dokonce už volnou voliéru se závěsnou klecí hned vedle amazónků černotemenných, v níž předtím choval amazoňany oranžovokřídlé. Pro další amazoňany by ale musel postavit novou řadu voliér, a to bude záviset na úspěchu s odchovy od současných párů. Které druhy amazoňanů ho nejvíce lákají? Žlutolící, žlutobřiší, fialovotemenní a tukumanští, ale i mnoho dalších. Kdyby se podařil odchov pár mláďat od eklektů, mohl bych si je dovolit.“ Ale ani na alexandry nechce Filip zanevřít: má velký sen o vzácných alexandrech smaragdových, což je ale trošku jiná cenová „liga“, na kterou si opět bude muset našetřit z odchovů…

Pár papoušků červenočapkových, nejnovější přírůstek v chovu Filipa Fojtíka (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)
Pár papoušků červenočapkových, nejnovější přírůstek v chovu Filipa Fojtíka (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)
Chovné zařízení pro papoušky červenočapkové (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)
Chovné zařízení pro papoušky červenočapkové (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)
Amazónek černotemenný v průletovém oknu do závěsné klece (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)
Amazónek černotemenný v průletovém oknu do závěsné klece (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)
Denní krmné dávky pro všechny Filipovy papoušky (Foto: archiv Filipa Fojtíka)
Denní krmné dávky pro všechny Filipovy papoušky (Foto: archiv Filipa Fojtíka)

Během návštěvy jsme s Filipem Fojtíkem udělali rozhovor, který si budete moci na Ararauně přečíst v následujících dnech

Předchozí článek

Smrt ararauny na drátech vysokého napětí: nepodceňujte výcvik volně létajících papoušků!

Dálší článek

Fauna Farma trhy Brno navštívilo napoprvé 1 700 platících návštěvníků

2 Comments

  • Přejí hodně úspěchů,protože ty plni naše sny, a bez rodiny to taky úplně nejde

  • Dobry den,
    Mohl bych dat na zimu dohromady Alexandry vousaty 5 lete z mladymi , letosnimi Alexandry malymi. Z jara uz by byli zase samostatně. Dekuji za odpoved.

Napiš komentář pro chosé Cancel reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Nejčtenější