Méně známý a častý druh alexandra, který není příliš pestře zbarven. Celkově je zelený, záda a horní část křídel poněkud tmavší. Hlava je po charakteristický tenký černý „obojek“ tmavě šedá, pod bradou přechází až do černé. Samec se od samice liší červenou horní čelistí zobáku, dolní mají obě pohlaví černou (samice i horní). Duhovku má žlutou, běhák je světle šedý. Dorůstá délky 30 cm a hmotnosti do 120 g.
Divoká populace alexandra smaragdového obývá výhradně Cejlon a o jejím počtu nejsou spolehlivá data. Podle mezinárodní organizace BirdLife International je pravděpodobné, že ve volné přírodě žije necelých 10 tisíc jedinců. Není považován za ohroženého, jeho populace vykazuje dlouhodobou stabilitu. Proto ani není zařazen do první přílohy mezinárodní úmluvy CITES na ochranu volně žijících živočichů a jeho chov v zajetí tudíž nepodléhá povinné registraci.
Chov v zajetí
Velmi ojedinělý druh, patří spíše k dražším papouškům (v porovnání s cenami běžně dostupných alexandrů). Není tolik hlučný jako běžní alexandři a rovněž nemá takovou potřebu okusu. Přesto by neměl být chován v celodřevěných voliérách. V zimě by měl mít k dispozici vytápěné zázemí, není tak odolný jako jiné druhy alexandrů. Není potravním specialistou, postačí mu směs semen pro středně velké papoušky, ovoce a zelenina.
Vzhledem k tomu, že nepatří mezi často chované ptáky, patrně jej u nás nikdo nemá jako domácího mazlíčka. Počet chovných párů v České republice nebude velký a větší šanci jej získat mají zájemci spíše v zahraničí
Dostupnost a cena
Sporadicky nabízený druh papouška, kterého chová a odchovává jen velmi omezený počet českých chovatelů – specialistů. Tomu odpovídá i jeho cena. V roce 2012 se za jednoho mladého ptáka platilo zhruba 10 tisíc korun, za pohlavně dospělého 15 tisíc a více. Cena chovného páru, zvláště pokud již úspěšně odchoval mladé, může být ještě mnohem vyšší než pouhý dvojnásobek této částky.
Výskyt v českých a moravských ZOO
Nechová jej žádná ze zoologických zahrad v České republice.
