Pitva mláděte ararauny a odchov arů v paneláku. Setkání papouškářů v Bohdanči u Kutné Hory nenudilo

Bohdaneč titulUVNITŘ VIDEO (Upozornění: Není vhodné pro slabší povahy) – Viděli jste někdy pitvu uhynulého papouška? Zřejmě ne. Účastníci tradičního setkání chovatelů ochočených papoušků v Bohdanči u Kutné Hory měli o uplynulé sobotě 26. března šanci spatřit unikátní záběry. Pořadatel srazu Zdeněk Krňávek pořídil video z pitvy mláděte ary ararauny, které mělo chronické zdravotní problémy, jež se nedařilo ani po opakovaném přeléčení odstranit. Papoušek zjevně trpěl, byl apatický a vše směřovalo k tomu, že uhyne. Zdeněk Krňávek proto zvolil euthanasii a mládě nechal vypitvat, aby zjistil, v čem byl problém. Video z této pitvy bylo součástí jedné z přednášek na sobotním setkání v Bohdanči.




„Mládě mělo problém s bakteriemi. Po přeléčení se sice už neobjevily, ale ararauna byla velmi slabá. Po konzultaci s veterinářkou MVDr. Kusákovou dostávala na podporu svaloviny do dokrmovací kaše Carnitin-E-Mulgat, ale efekt nebyl v podstatě žádný,“ popsal Zdeněk Krňávek. „Po nějaké době jsem ho tedy nechal „uspat“ a teprve při pitvě jsme zjistili, že mládě mělo slabé srdíčko.“ Podobný smutný konec mělo i jiné mládě, u kterého se zpočátku objevily bakterie, ovšem nedařilo se jich zbavit a to ani po dvojím přeléčení. „Potom už mládě radikálně přestalo fungovat a pouze se trápilo. Teprve pitvou jsme zjistili, jaká byla vlastně příčina,“ vylíčil Zdeněk Krňávek.

Pitva mláděte ary ararauny: flekatá játra naznačují, že papoušek se otrávil (Foto: Zdeněk Krňávek)

Pitva mláděte ary ararauny: flekatá játra naznačují, že papoušek se otrávil (Foto: Zdeněk Krňávek)

Žlutě zbarvený žaludek, z něhož veterinář vyjmul nestrávené kousky skořápek ořechů a třísky (Foto: Zdeněk Krňávek)

Žlutě zbarvený žaludek, z něhož veterinář vyjmul nestrávené kousky skořápek ořechů a třísky (Foto: Zdeněk Krňávek)

Nestrávené kousky "potravy" od rodičů (Foto: Zdeněk Krňávek)

Nestrávené kousky „potravy“ od rodičů (Foto: Zdeněk Krňávek)

Po omytí vyšlo najevo, že jde o části skořápek vlašských ořechů a dřevěné třísky (Foto: Zdeněk Krňávek)

Po omytí vyšlo najevo, že jde o části skořápek vlašských ořechů a dřevěné třísky (Foto: Zdeněk Krňávek)

Mládě nakrmené třískami a slupkami ořechů

Obě mláďata pocházela od různých chovných párů od chovatele, od něhož si je organizátor srazu odebral k ručnímu dokrmení. Testy na nemoci PBFD a APV byly u obou ptáků negativní. Druhé zmiňované mládě by uhynulo podle veterináře kvůli otravě, při pitvě totiž objevil v žaludku zbytky skořápek od vlašských ořechů a kousky dřeva. „Mládě bylo od rodičů nakrmeno těmito nestravitelnými zbytky potravy, které narušovaly sliznici žaludku a vytvářely stále bakterie, které měly vliv na celý další průběh léčby,“ vysvětlil Zdeněk Krňávek. Pitva potvrdila problém s játry, které mělo mládě na první pohled výrazně flekaté a zaoblené. „Obě mláďata byla vybrána z hnízda, krmena po narození cca 14 dní rodiči. Ani u jednoho se po histologickém vyšetření neprokázalo, že by příčinou fatálního selhávání orgánů byla nějaká infekce,“ dodal Zdeněk Krňávek.

K TÉMATU: Policie na Opavsku vyšetřuje případ záměrné otravy papoušků, uhynul chovný pár eklektů

„Ve chvíli, kdy se projeví nějaký takový závažný problém, je třeba si uvědomit, že mládě by třeba bylo možné zachránit, ale pokud je podle dalších rozborů krve patrné, že nějaký orgán v těle papouška nefunguje jak má a jde o závažný problém, tak je třeba zvážit všechna pro a proti, aby mládě nebylo v budoucnu nějak zdravotně postižené, žilo plnohodnotným papouščím životem a neznamenalo to trápení jak pro něj samotné, tak pro jeho budoucí majitele,“ vysvětluje Zdeněk Krňávek, proč se v těchto konkrétně popisovaných případech rozhodl raději pro euthanasii.

Zopakují ararauny hnízdění v paneláku?

O dost veselejší byla další přednáška Zdeňka Krňávka o odchovu arů araraun v paneláku (seriál na toto téma jste si mohli přečíst i na webu Ararauna.cz). Jeho ochočení papoušci Bára a Endy loni v létě zahnízdili v boudě přidělané v kleci v obývacím pokoji. Během hnízdění pokračovali ve volném létání po Šumperku, na které jsou navyklí už třetím rokem. „K hnízdění došlo ve věku tři a půl roku a nezaznamenal jsem během něj žádnou zvýšenou agresivitu vůči mně, ani větší hlučnost. Jediní, proti nimž papoušci útočili, byli náhodní návštěvníci, kteří se k nám přišli podívat na toto hnízdění,“ popisuje chovatel. Ararauny úpěšně vyvedly tři mláďata, přičemž nejmladší bylo nutné první tři dny po vylíhnutí dokrmovat ručně, protože oproti svým sourozencům bylo příliš malé. Poté jej ale chovatel vrátil do budky, kde ho rodiče přijali a krmili dále sami.

ČTĚTE TAKÉ: Trojice mláďat araraun z paneláku je na světě. Rodiče se o ně vzorně starají

Všechna tři mláďata později putovala k majitelům, kteří s nimi chtějí nacvičit volné létání a rovněž se účastnili sobotního setkání v Bohdanči u Kutné Hory. „Zda bude Bára s Endym hnízdit i letos nevíme, ale podle toho, jak se mění jejich chování, je to pravděpodobné. Loni začínali hnízdit v červnu, takže ještě mají čas,“ poznamenal Zdeněk Krňávek. Stačilo ale málo, a k žádnému dalšímu hnízdění by nemuselo dojít. Samec z chovného páru se totiž loni v září vážně zranil při volném letu mezi šumperskými paneláky. Při nízkém průletu se střetl s projíždějícím autem a urazil si část horní čelisti zobáku. Průběh léčby a dorůstání špičky zobáku Zdeněk Krňávek na srazu prezentoval bohatou fotodokumentací a videi.

NAPSALI JSME: Z malých vajec jsou velké ararauny a tím je seriál z Šumperka u konce…

„Deset dní po nehodě absolvovaly naše ararauny další volný let a vše bylo bez problémů,“ poznamenává chovatel. Samce však musel první dny dokrmovat kaší, protože se bez špičky zobáku nedokázal nakrmit sám. Citlivý uražený konec jej také viditelně bolel. Čtyři měsíce po úrazu zobák výrazně dorůstá a během roku by se měl dostat na úroveň před osudnou srážkou. „Endy měl hodně dlouhou horní čelist zobáku, takže to bude trvat o něco déle, ale zatím to vypadá, že mu bez problémů doroste,“ říká Zdeněk Krňávek. Podle jeho slov je pravděpodobné, že by podobný úraz mohl přežít i volně žijící pták v přírodě. „Záleželo by na tom, o jak velkou část zobáku by přišel. Při této úrovni je možné, že by přežil i bez pomoci člověka,“ míní Zdeněk Krňávek.

Zdeněk Krňávek zahajuje setkání chovatelů papoušků v Bohdanči u Kutné Hory (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

Zdeněk Krňávek zahajuje setkání chovatelů papoušků v Bohdanči u Kutné Hory (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

První přednáška se týkala zdravotních komplikací dokrmovaných mláďat arů araraun (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

První přednáška se týkala zdravotních komplikací dokrmovaných mláďat arů araraun (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

I během semináře bylo nutné dokrmovat některá papouščí mláďata. Na snímku sameček eklekta různobarvého socializovaný s mládětem žaka velkého (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

I během semináře bylo nutné dokrmovat některá papouščí mláďata. Na snímku sameček eklekta různobarvého socializovaný s mládětem žaka velkého (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

Na srazu v Bohdanči nechyběl ani stánek e-shopu Čoko-papoušek.cz (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

Na srazu v Bohdanči nechyběl ani stánek e-shopu Čoko-papoušek.cz (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

Na volný let nezanevřel ani po úrazu

Co by se stalo, kdyby nehoda dopadla o něco hůře a samec ararauny by přišel třeba o celou horní čelist zobáku? „V tom případě by už zobák nedorostl a pták by byl odkázaný na umělé dokrmování. Asi bych mu nenechal udělat protézu, spíš bych uvažoval o euthanasii, aby se netrápil,“ svěřil se Zdeněk Krňávek. Na volném létání svých svěřenců nehodlá ani po této nehodě nic měnit. Věří, že se papoušci z této zkušenosti poučili. „Pokud se má něco stát, stane se to. Ale abych kvůli tomu omezoval araraunám režim, to určitě ne,“ říká rozhodně. Papoušci jsou zvyklí denně létat z okna v paneláku a při svých výpravách často zmizí z očí i na půl hodiny. Mezitím stačí oblétnout kolečko po okolních vesnicích a vrátí se zpět na okenní římsu paneláku.

K VĚCI: Karambol volně létající ararauny s autem odnesla horní čelist zobáku

V Bohdanči přišla řeč i na další témata. Šéfredaktor serveru Ararauna.cz Jan Potůček přednášel o přírodních a umělých vitaminových doplňcích krmiv pro papoušky, bezpečných hračkách a podmínkách, za jakých je možné vzít sebou papouška na dovolenou do zahraničí. Zájemci si také mohli nakoupit krmivo, ořechy, hračky a chovatelskou literaturu ve stánku e-shopu Čoko-papoušek.cz. Chovatelské setkání v Bohdanči prakticky otevřelo novou létací sezónu pro papoušky „volnoletce“ a jeho účastníci se už nyní těší na tradiční letní sraz na Krásném u Šumperka, kde loni na volno létalo přes padesát velkých, středních i malých druhů papoušků. Toto setkání je předběžně naplánováno na 6. srpna 2016.

Úvodní foto: Jan Potůček, Ararauna.cz




Komentáře jsou uzavřené.