Z malých vajec jsou velké ararauny a tím je seriál z Šumperka u konce…

UVNITŘ FOTO A VIDEO – Hnízdící budka u našeho páru arů araraun je v ohrožení a doufám, že jim do konce hnízdního procesu vydrží. Jedná se o to, že mají v sobě zakódováno, že pokud mají mláďata v budce, okusují a drtí další a další dřevo z budky, aby jím zahušťovaly exkrementy od mláďat, protože jinak by byla mláďata, než vylétnou, v úplném hnoji. Toto dělají i přesto, že jim v budce měním podestýlku jednou za dva dny, protože je od trusu kompletně nasáklá. Proto už mám nachystané nové náhradní dno, pokud by to původní prokousaly tak, že by v něm byla díra skrz naskrz, kde by mohla mláďata např. strčit nohu a došlo by k úrazu (už jsem viděl u jednoho chovatele). Pokud to nebude třeba, stejně po odebrání mláďat dostanou arové kompletně novou boudu, protože ta nynější je kromě stropního deklu nasáklá vším možným.

Také se ještě rozhoduji, zda mláďata během nějaké doby z budky nevyndám a nenechám je dole v kleci na roštu, protože tato varianta by byla jedna z možných, kdy by měla dole v kleci i misky se žrádlem. Bylo by zajímavé sledovat, kdy a jak by začala sama přijímat nějakou potravu, ale jak píšu, rozhodnu se až během několika dní, protože musím počkat, až pořádně zapeří poslední mládě, abych je mohl na tom roštu nechat, což se vlastně už taky stalo a mláďata jsou přes den na dně klece na roštu, na které bylo ještě dáno další pletivo, aby jim nepropadávaly nohy, dokud se nenaučí pořádně chodit.

Jak ochočujeme mláďata, aby nebyla divoká?

Co se týká ochočování mláďat a jejich zvykání na jiné tvory, než jsou jejich rodiče, probíhá asi tak, že je zhruba čtyřikrát denně vytahuji ven z budky, kde s nimi různě manipuluji, aby si zvykala na lidský kontakt, protože jinak by se bála i pouhého dotyku ruky, neboť by to neznala a přišlo by jim to nejen cizí, ale i nebezpečné. Je to na nich vidět, protože ze začátku byla tak ostýchavá a bojácná, že si lehala na záda. Po třech až čtyřech dnech ochočování je to už o něco lepší a zcela jistě si zvyknou, že to pro ně bude naprosto normální. Ono, i kdyby byla plachá, tak by mi to nevadilo, protože by šla třeba do chovu, ale v žádném případě nebude ani jeden ze sourozenců sám a bude s opačným pohlavím stejného druhu, tak jako to měli jejich rodiče, stejně tak budou následovat život jejich potomci! Pro mě je podstatné, že jsem nemusel mláďata odebrat kompletně, protože tím by zřejmě nastalo to, co jsem v žádném případě nechtěl a tím by bylo druhé hnízdění rodičů v jednom roce (je možné, že to nastane i po pozdějším odebrání mláďat, ale to už nijak neovlivním).

K TÉMATU: Hnízdění araraun v paneláku: jak jsme zastavili škubání prachového peří u mláďat

K dnešnímu dni, kdy je mláďatům v průměru 50 dní, spí s nimi stále v budce do rána ještě samice. Samec jako vždy na parapetu budky. Po vydání minulého článku se mi ozvali ohledně budky i jiní chovatelé a budou zkoušet tento typ u svých papoušků, u kterých mají problémy s hnízděním. Jsem zvědavý, zda to některému z nich pomůže, ale věřím, že ano (jak jsem se už ale dozvěděl, tak budky měly částečně úspěch a dva páry papoušků – co vím – nyní hnízdí). Tento typ budky jsem viděl u pana Bidrmana z Varnsdorfu, kde mu v nich hnízdí vlastně všechny druhy papoušků od amazoňanů, přes žaky až po ary…

ČTĚTE TAKÉ: Jak pokračuje hnízdění araraun v šumperském paneláku? Rodiče zvládli stěhování budky

Z hlasových projevů mláďat jsem ještě stále překvapen, protože i v tomto věku o nich vlastně téměř ani nevím a když už, pak jen v době krmení. Jinak jsou zcela zticha a já čekám, kdy to začne…

Rodiče nám létají do kuchyně krást rohlíky

Nyní ale trošku odbočím a to tím směrem, že rodiče jsou mazaní jak lišky… Jak totiž zjistili, kde se u nás v kuchyni na topení suší rohlíky na strouhanku a uvidí, že je tam otevřené okno, při volném proletu okolo našeho paneláku tím oknem v kuchyni (pokud je zrovna otevřené) vlezou dovnitř, čmajznou rohlík a uletí s ním na strom před panelák, kde ho v klidu sežerou. Jeden den jsem natočil, jak už ho dlabali, ale druhý den jsem věděl, že na něj budou mít zase chuť a tak jsem nechal okno otevřené a jejich zlodějský kousek natočil. Můžete se pobavit u následujícího videa.

NAPSALI JSME: Trojice mláďat araraun z paneláku je na světě. Rodiče se o ně vzorně starají

Také jsem pořídil foto samce Endyho, jak má vždycky narvané volátko, než jde krmit mláďata. Krmí nehorázným způsobem a proto mám za to, že mláďata jsou právě tak veliká. Jinak pokud bych se měl vrátit ještě k tomu, jak samice škubala prachové peří mláďatům, myslím si, že to bylo proto, aby se v těch vedrech, která panovala, mláďata ochlazovala. Jiné vysvětlení pro to nemám. Stalo se, že uštípla i pár špiček vyrůstajících brk, ale to jsem viděl i u jiných mláďat, která jiní chovatelé odebírali z budky k ručnímu dokrmování, takže to není nic neobvyklého a proto do toho příště (pokud nějaké bude) nebudu vůbec nijak zasahovat.

Ručně dokrmovaná mláďata jsou hlučnější

Co se týče mláďat samotných, mají zcela jiné chování než mláďata dokrmovaná uměle od vylíhnutí. Nejenže po nakrmení jsou zcela potichu, ale ani během dne se ještě nijak neprojevují, což právě u umělého odchovu je jiné (do určitého věku). Zcela jistě to způsobuje fakt, že jsou u rodičů a jak jsem již několikrát psal, budou tam tak dlouho, jak jen to bude možné…

K VĚCI: V šumperském paneláku se schyluje k líhnutí mláďat arů araraun. Můžete ho sledovat online

Ve věku 44, 46 a 48 dní měla mláďata váhu 1 252 g, 1 236 g a 1 200 g, což vlastně znamená, že nejmladší vylíhlé mládě nakonec uteklo váhově svým starším sourozencům a to je jen dobře, protože můj tip byl, že budou mít všechna přes 1 200g a tak se také stalo. Takže vlastně z vajíček, která vážila 26 gramů, se vyklubala mláďata, která si nijak nezadají se stejnými opeřenci ve volné přírodě, a mám za to, že by jim mohla konkurovat.

JAK TO ZAČALO: Hnízdění šumperských araraun v paneláku: všechna vajíčka oplozena, budou trojčata!

No a tím vlastně končím tento podle mě jedinečný seriál o krotkých rodičích araraun, kteří nejenže jsou podle mne jedněmi z nejšťastnějších papoušků u nás, protože se mohou zcela svobodně proletět, ale dokázali ukázkově odchovat a sami dokrmit svoje mláďata, o která se starají, jak nejlépe to jde a jak se to podle mně děje i ve volné přírodě, protože se jim to snažím všechno vynahradit i přesto, že jsou chováni jako domácí mazlíčci.

Pevně věřím, že tuto zkušenost postupně získají i další a další chovatelé, co mají ary doma a žijí s nimi, protože co víc si člověk může přát než sledovat, jak mu papoušci doma vyvádějí mladé, starají se o ně a člověku jako takovému dovolí být součástí jejich hejna a rodiny…

Úvodní foto: Zdeněk Krňávek