Jan Potůček 
UVNITŘ VIDEO – K situaci alexandrů mauricijských v roce 1990 přirovnávají australští ochránci přírody kritický stav, v němž se nachází divoká populace neofém oranžovobřichých v Tasmánii. Na jediné známé hnízdiště v tasmánském Melaleucu se ze zimovišť na australské pevnině vrátilo pouhých 15 ptáků, z toho čtyři samice. Alexandrů mauricijských bylo v roce 1990 pouhých 12, ale díky akčnímu záchrannému plánu se podařilo předejít vyhubení tohoto druhu a dnes žije na Mauriciu okolo 600 těchto papoušků. Situace neofém oranžovobřichých je ale mnohem kritičtější, což je dané tím, že jde o jeden ze dvou papouščích druhů, který pravidelně migruje mezi hnízdištěm a zimovišti.
Vypouštěné neofémy nepřežijí migraci
V zajetí sice žije více než 200 neofém oranžovobřichých a daří se je poměrně dobře množit, ptáci vypouštění do volné přírody ale často hynou a nejsou schopni migrace do zimovišť. „Zřídka kdy přežijí let přes Bassovu úžinu, která odděluje Tasmánii od jihozápadní Victorie v Austrálii, kde tito papoušci tráví zimu na slaniskách,“ řekl deníku The Guardian Dejan Stojanovic z Australské národní univerzity, vedoucí záchranného projektu neofém oranžovobřichých. „V zajetí odchovaní ptáci jsou příliš tuční a líní, nemají ponětí, jak se vyhnout dravcům a jsou zcela nevhodní pro přípravu na migraci do zimoviště,“ vysvětlil Stojanovic.
K TÉMATU: Neofémám oranžovobřichým zvoní hrana: zimu přežily jen čtyři samice a 11 samců
Jestliže tedy selhává projekt reintrodukce druhu do volné přírody, pokusí se ochránci divokým neofémám podkládat do hnízd vejce od jejich příbuzných chovaných v zajetí, případně přidávat k vylíhnutým mláďatům další mláďata vylíhlá v záchranných stanicích. Takto odchovaní jedinci získají všechny předpoklady k tomu, aby přežili let do zimovišť i návrat na hnízdiště v Tasmánii. Tasmánské úřady přesto nadále pokračují i s vypouštěním neofém oranžovobřichých odchovaných v zajetí. Nedávno takto posílili divokou populaci o 20 jedinců, z nichž někteří tvoří poslední čtyři páry žijící ve volnosti. Ochránci nyní musí najít a označit všechna letošní hnízda neofém oranžovobřichých a pravidelně je monitorovat.
Úspěšná sbírka: vybralo se 140 tisíc dolarů
Neofémy využívají k hnízdění přirozené stromové dutiny nebo umělé dřevěné budky. Tři ze čtyř zbylých samic ve volné přírodě si už začaly vybírat vhodnou dutinu, čtvrtá podle vědců zřejmě nezahnízdí. „Je tu ještě jedna divoká samice, ale je ve špatném stavu, takže od ní nic neočekáváme,“ uvedl Dejan Stojanovic. Všechna tři hnízda chtějí vědci pravidelně navštěvovat, případně do nich doplňovat vejce od neofém oranžovobřichých chovaných v zajetí a pokud se ukáže, že rodiče budou mít problém s krmením mladých, zajistí i jejich pravidelné přikrmování. „To bychom pravděpodobně museli lézt každé tři hodiny na strom a krmit mladé až do chvíle, kdy budou schopna letu a samostatného hledání potravy,“ popsal Stojanovic.
ČTĚTE TAKÉ: Smrtelná rána pro kriticky ohrožené neofémy oranžovobřiché: kosí je PBFD
Vědci zpočátku nepočítají s tím, že by zůstali trvale přítomni na hnízdišti. Do Melaleuca hodlají létat jednou týdně ze 100 kilometrů vzdáleného Hobartu. Náklady na letenky a pobyt vědců v terénu i jejich vybavení pokryjí dobrovolné příspěvky vybrané v rámci kampaně, kterou ochránci spustili minulý týden na webu Pozible.com. Původně chtěli vybrat 60 tisíc dolarů (asi 1,5 milionu korun), ale nakonec se jim podle zpravodajského webu ABC podařilo během tří dnů získat víc dvojnásobek této částky. „Blížíme se částce 140 tisíc dolarů (3,5 milionu korun, pozn. red.), to znamená, že na každou divokou neofému připadá 10 tisíc dolarů (asi 250 tisíc korun, pozn. red.),“ přiblížil Dejan Stojanovic. Původně stanovené částky dosáhli ani ne za 24 hodin od spuštění sbírky.
„Jsou to neuvěřitelně hloupí ptáci“
Ochránci mají také první dobré zprávy z terénu. Nejen že objevili čtyři obsazené hnízdní budky, ale narazili na základ dalších čtyř hnízd. „Snaží se i samice, které byly vypuštěny ze zajetí, takže ještě není nic ztraceno,“ věří Dejan Stojanovic. Radost ochránců poněkud kalí fakt, že neofémy oranžovobřiché nepatří k nejbystřejším ptákům. Sám Stojanovic o nich mluví jako o „pitomcích“, kteří postrádají instinkty přežití. „Viděl jsem hnízda s mláďaty, která byla napadena jinými ptáky. Mladí měli hluboké rány od vetřelců. Dostane je doslova všechno. Jsou to neskuteční blbci,“ nebere si servítky Stojanovic. Přesto chce udělat vše pro to, aby neoféma oranžovobřichá v přírodě nevyhynula.
NAPSALI JSME: Vědci jsou jen krůček od vynálezu vakcíny proti PBFD. Chtějí zachránit neofémy oranžovobřiché
Z neofém, které byly vypuštěny do volné přírody přede dvěma týdny, aby posílily zbytkovou populaci, by mělo být 12 samic. „Chystáme se na velmi intenzivní a individuální intervence ve všech hnízdech a doslova u každého mláděte. Všichni tito ptáci budou mít prospěch z crowdfundingové kampaně,“ slibuje Dejan Stojanovic. Internetová sbírka přitom ještě není u konce, ochránci se ji chystají uzavřít až dnes odpoledne. Očekává se, že by mohli v přepočtu vybrat přes čtyři miliony korun. „Jiné druhy se podařilo zachránit i s menším počtem divoce žijících jedinců,“ věří Stojanovic. Kromě zmíněného alexandra mauricijského šlo i o amazoňana portorického, jichž v roce 1973 žilo pouhých 13 a nyní jich je přes 500 (z toho asi 50 ve volné přírodě).
Úvodní foto: Mark Holdsworth, Friends of the OBP
