Speciální dvířka u umělých budek mají zabránit vakoveverkám v masakrování latamů vlaštovčích

UVNITŘ VIDEO – Zajímavý nápad, jak ochránit hnízdící latamy vlaštovčí před vakoveverkami, které ve velkém vybírají jejich hnízda na Tasmánii, dostali vědci z týmu na záchranu tohoto kriticky ohroženého papouška. Vyvinuli speciální zavírací dvířka k umělým hnízdním budkám, jež mají zabránit vakoveverkám v přístupu do hnízd. Podle statistik zničí tento nepůvodní predátor až 83 procent všech hnízd latamů. Ochránci se proto rozhodli rázně zakročit – dvířka, která instalovali na budky, se vždy po západu slunce automaticky uzavřou a v budce tak uvězní samici se snůškou nebo mláďaty. S prvními ranními paprsky slunce se dvířka opět otevřou.




Papoušci se stěhují za potravou, tam je čekají vakoveverky

Vakoveverky jsou noční živočichové, takže nemají šanci v noci do budek proniknout. Papoušci si na zavírání průletového otvoru velice rychle zvykli. Fyzická ochrana papoušků, kteří byli nedávno prohlášeni za kriticky ohrožené a ve volné přírodě jich přežívá poslední tisícovka párů, je důležitá i proto, že latamové rádi hnízdí na eukalyptech, jejichž květy přitahují i vakoveverky. Tito všežravci ale nepohrdnou žádným druhem potravy a pokud při svých nočních toulkách narazí na hnízdo latamů, obvykle sežerou samici i vejce nebo mláďata. „Existují lokality, kde kvůli vakoveverkám nepřežilo nikdy žádné mládě latama,“ upozorňuje koordinátor ochrany latamů Dejan Stojanovič.

K TÉMATU: Ochránci svedou další bitvu o latama vlaštovčího: Tasmánie chce povolit těžbu dřeva v hnízdištích

„Pokud bychom okamžitě nezasáhli, letošní hnízdní sezóna by představovala obrovskou ránu pro zachování tohoto druhu,“ dodal Stojanovič. „Latamové se stěhují za potravou do eukalyptových hájů a letos je hojnost potravy na východním pobřeží, které je plné vakoveverek.“ Speciální dvířka k budkám jsou napájena solárními panely a mají i záložní baterie. Fungují na světelný senzor. První testy v přírodě dopadly na výbornou a záchranný tým nyní organizuje veřejnou sbírku na výrobu stovky takto upravených hnízdních budek pro latamy. Během necelých 24 hodin se mu podařilo díky crownfundingové kampani vybrat potřebných 40 tisíc australských dolarů (v přepočtu 680 tisíc korun).

Speciální budky pro latamy vlaštovčí před instalací ochranných dvířek (Foto: Dejan Stojanovič, Australská národní univerzita)

Vakoveverka, kterou zastavila ochranná dvířka u hnízdní budky latamů vlaštovčích (Foto: Dejan Stojanovič, Australská národní univerzita)

Vláda naprosto selhala, kritizuje ornitolog

Přesun latamů za potravou do oblastí, které jsou plné vakoveverek, vědce znepokojil. V minulosti podnikli potřebné kroky k tomu, aby vytvořili nové záložní populace na ostrovech v okolí Tasmánie, kde vakoveverky nežijí. „Všichni ptáci, které jsme loni vypustili na ostrovech bez vakoveverek, letos hnízdí na pevnině v místech, kde jsou vakoveverky přemnožené,“ stěžuje si Stojanovič. Latamové jsou vedle dalších kriticky ohrožených neofém oražovobřichých jedním ze dvou druhů papoušků, kteří každoročně migrují z hnízdišť do zimovišť. V těchto dnech se vrací z jižního pobřeží Austrálie na Tasmánii a proto je nutném aby ochránci vyvěsili speciální budky s dvířky na světelný senzor co nejdříve.

ČTĚTE TAKÉ: Latam vlaštovčí byl oficiálně zařazen mezi kriticky ohrožené druhy v Červené knize IUCN

„Máme zhruba jen týden na to, abychom vyrobili a rozmístili dostatek budek. Latamové již přilétli ze zimovišť a hledají si vhodná místa k hnízdění,“ uvedl Stojanovič pro zpravodajský web ABC. Budky musí být poměrně masivní, aby odolaly všetečným vakoveverkám. „Asi polovina samic latamů, které hnízdí přímo na Tasmánii, každoročně padne za oběť vakoveverkám,“ konstatuje Dejan Stojanovič. Podle Erica Woehlera z organizace BirdLife Tasmania je skandální, že tak malou částku, kterou bylo třeba na výrobu stovky hnízdních budek, ochráncům neposkytla tasmánská vláda a museli ji vybrat od dobrovolných dárců. Kabinet podle něj také nedělá nic proti tomu, aby zabránil masovému odlesňování Tasmánie.

Úvodní foto: Australská národní univerzita (archiv Dejana Stojanoviče)




Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..