Jan Potůček 
UVNITŘ VIDEO – Je stejně vzácný jako kakapo soví, ale ani v odborných kruzích se o něm prakticky nemluví. Řeč je o kakariki horském, kriticky ohroženém papouškovi z Nového Zélandu příbuzného kakarikům rudočelým a žlutočelým. Od nich se tento drobný papoušek liší oranžovým čelem. Ještě před 25 lety byl tento ptačí druh považován za vyhubený, než byla v roce 1993 objevena malá populace v zalesněných oblastech regionu Canterbury. Právě zde se těmto papouškům nyní daří nejlépe. Letošní rok byl z hlediska počtu vyvedených mláďat nejúspěšnější za posledních deset let, a to již loni kakarikové horští zdvojnásobili svoji divokou populaci ze 150 na 300 jedinců, upozornil server Stuff.co.nz.
Papouškům se daří i v národních parcích Arthur’s Pass National Park a Lake Sumner Forest Park, kde se letos podařilo odchovat nejvíce mláďat od roku 2007. Potvrdila to Megan Farleyová, která vedla monitorovací tým novozélandského ministerstva životního prostředí. Během průzkumných expedic ochránci narazili na více než 100 kakariků horských, přičemž mnoho z nich nemělo na nohách kroužky. To je dobré znamení, protože dosud se ochráncům dařilo monitorovat hnízda a naprostou většinu mláďat kroužkovat. Podle regionální manažerky pro ochranu lesních ptáků v Cantebury Nicky Snojinkové jsou letošní i loňské skvělé výsledky hnízdních sezón kakariků výsledkem úspěšné likvidace škůdců.
Predátorů ubylo, teď ještě zamezit kácení keřů
Kakarikové čelili útokům lasic a krys, uměle zavlečených na Nový Zéland v době jeho osidlování Evropany. Novozélandská vláda ale před lety vyhlásila ambiciózní plán na postupnou likvidaci nepůvodních predátorů a jedním z výsledků je postupný nárůst populací původních druhů ptáků včetně těchto papoušků. Kakarikům také prospěla přísnější ochrana keřů matagouri (Discaria toumatou), jejichž plody jsou důležitým zdrojem potravy v době hnízdění. „S narůstající populací kakariků musíme zajistit, aby pro ně existoval dostatečný přirozený zdroj potravy,“ vysvětluje Nicky Snojinková. V této souvislosti je podle ní znepokojující, že v oblasti Cantebury bylo v poslední době zničeno více keřů matagouri než v kterémkoli jiném regionu na Novém Zélandu.
Kriticky ohrožení kakarikové horští byli poprvé uměle vypuštěni přímo na Novém Zélandu
Cantebury přišlo celkem o 1 457 hektarů území s keři matagouri, které bylo přeměněno na zemědělskou půdu. „V kopcovitém terénu Cantebury se matagouri skvěle daří zejména na starých říčních terasách, ale bohužel rychle mizí v souvislosti s kácením a čištěním oblastí určených pro pastvu ovcí a dalšího dobytka,“ líčí ochránkyně. Kakarikové se zatím drží od údolí dál, v bukových lesích na obou stranách od Cantebury do vzdálenosti 30 kilometrů. Ačkoli se nynější populace omezují jen na okolí několika málo údolí, podle historických záznamů se kakariki horský vyskytoval koncem 18. století také na pláních Cantebury, kde se v hojném množství nacházely bukové porosty.
Úvodní foto: Department of Conservation, New Zealand
