Co rozhoduje o zbarvení papouška? Velikost těla i podnebí, v němž žije, zjistili vědci

Proč jsou papoušci oproti jiným druhů ptáků tak barevní a jak to, že u větších druhů neexistuje jasný pohlavní dimorfismus, kdy jsou samice méně pestře zbarvené než samci? Na tyto otázky hledali odpověď vědci z německého Institutu Maxe Plancka pro ornitologii, jehož pobočka sídlí v největším papouščím parku na světě, Loro Parque na kanárském ostrovu Tenerife. „Zbarvení peří je obvykle přičítáno výběru sexuálního partnera, ale papoušci jsou převážně považováni na monogamní ptáky,“ říká Luisana Carballo, hlavní autorka studie, jež se zabývá zbarvení papoušků a doktorandka v Institutu Maxe Plancka. Monogamní ptáci obvykle nevykazují pohlavní dimorfismus, obě pohlaví tak bývají zbarvena shodně, dodala pro server Forbes.com.

Analýza se zaměřila na všech 400 druhů papoušků

Carballo provedla analýzu řady papouščích druhů a předpověděla některé zákonitosti, které se posléze pokusila potvrdit v praxi. Například že u větších druhů papoušků neexistuje barevný rozdíl mezi samci a samicemi, ale u menších ano a že existuje vliv podnebí na zbarvení peří, takže druhy s tmavším zbarvením peří obývají vlhčí a chladnější prostředí nebo hustší lesy a nikoli otevřená stanoviště. Vytvořit tyto hypotézy bylo jednoduché, jejich ověření ale dalo vědcům zabrat. Původně chtěla Carballo s kolegy z Institutu Maxe Plancka vytvořit sadu detailních fotografií peří živých papoušků v Loro Parque, ale ukázalo se, že to je nemožné. „Společně s asistentkou Alessandrou Battistottiovou jsme se o to pokoušely, ale skončilo to mnoha kousanci,“ přiznala Carballo.

Nakonec se tedy vědkyně rozhodly analyzovat fotografie muzejních vzorků a snímky z odborných knih. „Ukázalo se, že tato technika byla poměrně přesná,“ uvedla Luisana Carballo, jejímuž týmu se podařilo sestavit digitální obrazy obou pohlaví pro všechny druhy papoušků díky knize HBW Alive od Josepha del Hoya z roku 2017. U každého druhu se vědci soustředili na 12 míst na těle papouška – šíji, temeno, čelo, hrdlo, horní část prsou, dolní část prsou, ramena, primární a sekundární letky, vrchní a spodní krovky a ocas. U každého pohlaví pak analyzovali přítomnost červené, zelené a modré barvy u 400 náhodně vybraných pixelů každého snímku a také velikost křídla, délku končetin a ocasu. Naopak z analýzy vyřadili hmotnost těla papoušků.

Studie odhalila nepřímou úměru mezi velikostí těla druhu papouška a jeho pohlavním dimorfismem, kdy je samice zbarvena jinak než samec (Obrázek: Institut Maxe Plancka)

Čím větší papoušek, tím menší pohlavní dimorfismus

Výsledek analýzy byl nasnadě: pohlavní dimorfismus byl v nepřímé úměře s velikostí těla, čili u menších papoušků byl daleko častější než u větších druhů. To napovídá, že u menších druhů rozhoduje o volbě partnera více samice, zatímco u větších jde vzájemnou volbu obou pohlaví. Pohlavní dimorfismus byl výraznější také u druhů, které žily v uzavřenějších stanovištích a zalesněných biotopech. Pravděpodobně se papoušci obývající tmavší prostředí spoléhají na světlejší barvy, aby přilákali samice. Velký vliv na zbarvení papoušků má podle studie teplota a úhrn srážek v prostředí, kde žijí. Ptáci, kteří žijí ve studenějším a vlhčím prostředí, bývají tmavěji zbarveny, zatímco ti, co se vyskytují ve světlejším a teplém prostředí, mívají více modré barvy.

Pro tento výsledek existují dvě vysvětlení: papoušci s tmavějším zbarvením jsou lépe maskovaní před predátory v tmavějším prostředí a toto tmavé zbarvení peří jim pomáhá eliminovat mikroby, kteří degradují peří. Tým pod vedením Luisany Carballo dospěl k přesvědčení, že teorie o parazitech je pravděpodobnější. Navíc se ukázalo, že papoušci žijící ve vlhčím prostředí mají mnohem častěji červené zbarvení. I to pomáhá proti mikrobům, kteří ničí peří. Potvrdilo se také, že větší druhy papoušků jsou obecně barevnější, i když u nich obvykle není jasný pohlavní dimorfismus. „Každá takováto studie nám pomáhá lépe porozumět papouškům a lépe vyhodnocovat, jak je můžeme chránit,“ uzavírá Luisana Carballo.

Tajemství barevných variací přírodních rosel penant odhaleno. Může za ně klima

Úvodní foto: Institut Maxe Plancka

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..