Chov arů v paneláku: několik poznatků po ročních zkušenostech

UVNITŘ VIDEO – O arech se tvrdí, že potřebují velké voliéry a jsou pro chov v domácnosti nevhodní. Chtěl bych tento mýtus vyvrátit. Na webu Ararauna.cz jsem už několikrát psal o našem volném létání s párem arů araraun, zatím jsem se ale nezmiňoval o svých zkušenostech s jejich chovem v paneláku, kde máme kromě těchto dvou arů i žaka velkého a andulku. Rád bych se tedy podělil o několik poznatků, které jsem nastřádal za poslední rok, co se naše domácnost rozrostla o tyto velké papoušky.

Ara je mnohem méně hlučný než žako

Moje zkušenosti mohou čtenářům pomoci při rozhodování, zda si pořídit některého z velkých papoušků domů, protože jinak se praktických informací skoro nikde nedopátrají (mám na mysli konkrétní informace od někoho, kdo chová ary doma jako mazlíčky, nikoli na chov ve voliérách). Sehnat si informace o chovu žaka zase takový problém není, protože to je jeden z papoušků, který umí napodobovat skvěle zvuky a traduje se o něm, že je skvělý společník a tudíž není až takový problém se pro něj rozhodnout. Ale co ary???

ČTĚTE TAKÉ: Co byste měli vědět předtím, než si domů pořídíte aru

Na základě vlastní zkušenosti tvrdím, že dvě ary jsou v domácnosti daleko méně hlučnější než žako. To proto, že jakmile se žako naučí mluvit a vydávat zvuky, nejde „zeslabit“ ani „zastavit“, zatímco aru lze vychovat. V žádném případě tedy neplatí to, co se člověk může běžně dočíst v literatuře, že ara je pro chov v bytě absolutně nevhodná kvůli křiku, takže to není dobrý domácí mazlíček – natož pak ary dvě.

Ano, ara je hlučný jako každý jiný papoušek, ale pouze v případě, chováte-li ho venku ve voliéře. Pokud je doma odmala vychovávána jako mazlíček, nevím o tom, že by „nepřetržitě řvala“. Sem tam si krákne, ale stačí ji okřiknout a je klid, nicméně ani to není potřeba, protože podobně jako u každého jiného zvířete se brzy naučí reagovat i na pouhá gesta – povely rukou a vědí, co mají dělat. Pokud jsou arové sami doma, jsou zcela zticha, bez jediného pípnutí.

Nejprve byl žako, potom jedna ararauna a krátce na to přibyla do bytu v šumperském paneláku i druhá ararauna (Foto: Zdeněk Krňávek)

Zdivočí ara, když si pořídíte druhého? Nikoli

Častá otázka zní, zda se změní povaha jednoho ary, pokud si k němu pořídíte druhého. Opět mohu říct, že nikoli a život v páru je pro ně zcela jistě zajímavější. Je holý nesmysl (alespoň je to tak u nás doma), že by se dva arové začali od člověka distancovat a věnovali se jen sami sobě. Věnují se jak sobě, tak svému chovateli a jejich závislost na něm je neměnná. Pokud tedy někdo uvažuje o koupi ary a bydlí v paneláku, nemusí mít obavy – pokud si ji vychová – že by byla nějak extrémně hlučná, natož v noci.

Zda si pořídit jednoho aru nebo dva, je nepodstatné, ale já tvrdím, že u dvou ptáků je spokojenost oboustranná – jak u papoušků, tak u majitele. Původně jsem dokonce plánoval pořídit si k současným dvěma araraunám ještě další dvě a chovat je v panelákovém bytě čtyři, ale nakonec jsem od tohoto svého plánu, který jsem popsal v předešlém článku pro Araraunu o první „letecké sezóně“, upustil. Proč? Další dva ary jsem si chtěl nechávat proto, abych rozšířil počet ptáků, s nimiž chodím ven na volné létání. Šel jsem do toho s tím, že pokud se vyskytne nějaký zádrhel, vrátím se pouze k původním dvěma arům.

Seriál pro ty, co se rozhodují pro velkého papouška

K žádnému zádrhelu sice nedošlo, ale když jsem přehodnocoval všechna PRO a PROTI, došel jsem k závěru, že čtyřem arům bych se nemohl věnovat naplno, protože jsem časově vytížen dalšími povinnostmi, jako je dokrmování mláďat, výcvik nových ptáků a každodenní venčení původního páru araraun, pomoc novým majitelům papoušků při jejich výcviku pro volný let a podobně. Nehledě na to, že pokud bych musel být po nějakou dobu hospitalizován, což rozhodně neplánuji, přítelkyně by všechny čtyři ary při zaměstnání nezvládla.

Rozhodl jsem se těmto problémům předejít a další dva ptáky si nepořizovat. Zároveň jsem ale začal pracovat na plánu „B“, totiž že začnu se svým původním párem araraun Bárou a Endášem objíždět Českou republiku, natáčet jejich volné létání a poté o něm vytvořím dokument.

Zvědaví papoušci vykoukávají z okna na sídlišti v Šumperku (Foto: Zdeněk Krňávek)

Závěrem bych dodal, že ať se kdokoli rozhodne pro jakéhokoli papouška, nejen aru nebo žaka, měl by mít na mysli, že je to živý tvor, kterému je třeba se plně věnovat. Není to jen okrasa domu, která časem zevšední. Proto jsme se s dalšími chovateli arů – domácích mazlíčků rozhodli sepsat svoje zkušenosti do seriálu, který bude postupně vycházet na webu Ararauna.cz v rubrice Ochočení papoušci. Zájemci budou mít možnost autory jednotlivých dílů kontaktovat a konzultovat s nimi vše potřebné, včetně případné osobní návštěvy.

Letu zdar!

Úvodní foto: Zdeněk Krňávek, www.operenimazlicci.cz

[poll id=“67″]

14 komentářů

  1. tomas napsal:

    Slova pana Krňávka mohu je potvrdit. Sám mám doma také 2 ararauny a není s něma žádný problém. Vše ja jen o tom jak jim nastavíte režim vašeho soužití.Ze začátku se dožadují pozornosti křikem, nesmí se podlehnout , nechat je samotný a oni rychle pochopí ,že to nefubguje a už nekřičí. Jen občas kráknou při volném pohybu po místnosti.

  2. Adriana napsal:

    Ja araraunu v paneláku mám už 10 let. Zakřičí si jen když odcházím, nebo když slyší na chodbě sousedy a myslí si, ze jdu domu ja. Jak psal pan Zdeněk, vše je jen o výchově. Když totiz přijde na návštěvu moje mamka, tak ara řve bez pauzy, dokud si nevykřičí ořech. Což si u nikoho jiného nedovolí. V bytě ji mám na volno, v rohu místnosti ma veliký strom, ktery je proste jeji a z nej se vzdali výjimečně. Nic neničí, nerozbijí, prostě bez problému. Na balkoně máme volieru, kde je v lete. Tam už je pravda trochu hlucnejsi, ale lidé na sídlišti si ji oblíbili a chodi si s ni povídat:) Vše je asi jen o sousedech. Asi bych neřešila, zda aru do paneláku, nebo ne. Spis by se měl každy zamyslet nad tím, jestli si vůbec aru pořídit, nebo ne. Neni to hračka na par let, ale dítě kteremu je potreba se věnovat a které nikdy nevyroste. Ja bych tu naši nevyměnila za nic:-)

    • Zdravím,
      je to myslím v podstatě u Vás totožné s jednou arou,jak u nás se dvěma.Jinak se samozřejmě hlasově projeví,když dojdu domů a zarachotím klíčema,jak je zavěšuji,to už vědí kdo je doma a musejí mě samozřejmě přivítat ;)Co se týče sousedů,tak těm zmíněné zakřičení ani zdaleka nevadí a proč by vlastně taky mělo?Dyť to je to samé,jako kdyby vedle nás bydlel např. špatně slyšící člověk a měl v noci zesílený zvuk u televize,který se nese daleko výrazněji a monotóněji,než zmíněné zakráknutí papouška.

    • jirkaara napsal:

      Dobrý den,chtěli bychom si pořídit araraunu a sbíráme veškeré dostupné informace.Váš diskusní příspěvěk nás zaujal,mola byste nám prosím poslat kontakt na Vás, rádi bysme se dozvěděli víc z Vašich zkušeností.Děkuji za odpověď .jirnes@seznam.cz

  3. Kamil napsal:

    Moc pěkný článek. Jen bych dodal, že někdo má Žaky rád právě kvůli tomu, že nezavřou zobák stejně jako Zdeňkův Kubík 😉 Ara je opravdový mazel soudě dle videií i návštěvy Zdeňka, ale Žako, Žako je nezbeda, který Vás bude bavit nejen tím, jak je zvědavý, někdy až rošťácký, ale také tím, že keca a kecá a přitom si tvoří nová a nová slova i kombinace vět… Souhlasím ale, že papoušek není „jen zvíře“, je to styl života a je potřeba mu věnovat veškerý čas!

    • V žádném případě taky nevyzvedávám ani jeden druh nad druhý,ale jak známo,tak o žacích a jim podobně velkých papoušcích je toho v osvětě dost,ale o arách dle mého panuje dost mýtů a polopravd a to zejména kvůli jejich silnému hlasu.
      Ono když se někdo někoho zeptá,zda je možné/rozumné si pořídit domů ARU,tak Vám automaticky odpoví aniž by o tom něco věděl,že v žádném případě,protože to „řve“.No a to je jeden z mýtů,kerý se snažím uvést na pravou míru…

  4. luciiie napsal:

    chci si poridit Aru araraunu do bytu 2+1 a chtela bych vedet miry klece vhodne pro ary dekuji.

  5. Jan Potůček napsal:

    Záleží na tom, zda bude celý den zavřený v kleci, nebo většinu dne stráví mimo klec. V takovém případě stačí „menší“ klec 80×80 cm a výšce 200 cm. Jinak je vhodnější co největší, ideálně přes metr na šířku a délku a výška dva metry. Pták by měl mít možnost roztáhnout křídla (rozpětí ararauny je jeden metr).

  6. Nikol Vopatová napsal:

    Dobrý den.
    Zaujal mě váš článek a velmi by mě zajímalo jak to mají Ary s dětmi?
    Ráda bych si Aru pořídila ale mám malou dceru a plánujeme i druhé miminko. Děkuji za odpověď. 😊

  7. Lenka F. napsal:

    Moc hezký článek 🙂 Chtěla bych se poptat jestli by byl někdo ochotný poradit ohledně soužití ary a miminka. Máme aru kloučka v bytě 5.5roku, vzdy byl hlučnější ale mazel. Před měsícem se nám narodilo miminko a ať děláme co děláme a snažíme se mu s manzelem věnovat, neustále křičí a začal být hodně kousavaj (a dost to bolí, ohání se nečekaně). Bohužel to začíná být neúnosné, sháníme tedy někoho zkušeného kdo by poradil. Jinak se bohužel naší ary budeme muset vzdat ☹️

    • Jindřich Knobloch napsal:

      Dobrý den,ara žárlí na vaše dítě.A nic s tím neuděláte.Bude se to jen zhoršovat.Pravděpodobně ho budete nechávat více zavřeného v kleci,přesunete ho mimo původní stanoviště a ara se začne škubat.Skončí špatně.Takových ar jsem měl na léčbu několik.U těch co tento stav trval déle je úspěšnost vyléčení malá.Zlozvyk se stupňuje a jsou pak bez peří,ani ho nenechají dorůst a vyškubnou ho hned jak brk vyraší.Organizmus je oslaben a po pár letech papoušek zemře.Lze to zvrátit jen z kraje doby trvání problému.Pokud bude potřebovat pomoci můžete mi zavolat na 603446205.S pozdravem Knobloch

      • Lenka napsal:

        Dobrý den, děkuji za ochotu. Už se nám podařilo náhodně sehnat jednoho chovatele co bydli nedaloko. Byl se u nás podívat, Aru zkouknul jak se chová a co jak dělá. Dle jeho slov je to jednak žárlivost jak píšete (o nebezpečí škubání nám také říkal, ale naštěstí se tak nestalo… Aspoň zatim) a hlavně je náš papoušek prý rozmazlenej a ma moc volnosti a dělá si co chce. Potřebuje pevnější ruku a víc cvičit. Dle jeho rad musím uznat po 14dnech se jeho chování změnilo, přestal kousat a na „větší drezuru“ si zvykl. Nicméně stále bojujeme s neustálým řevem který nastane jakmile nrjsme s ním v místnosti (vydrží vyloženě ječet klidně celé dopoledne). Pokroky tedy jsou ale zatím částečné. Uvidíme jak se to dál bude vyvíjet, určitě Vám dám vědět. Hezký den. Lenka F.

  8. Filip napsal:

    Dobrý den mám chovný pár ar a mají vajíčka chtěl bych si jednoho mladého dokrmit a udělat si z něho mazlíčka. Jednou sem si dokrmil agapornise ale ten měl takovou pubertu že mě furt štipal je to tak i s ara a protože stipnuti od ary je něco jiného. A je na dokrmovani ary něco jiného než na třeba dokrmovani agapornise?

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..