Jaká byla první „létací sezona“ šumperských araraun a co chystáme na další

Jako jeden z průkopníků volného létání papoušků v Čechách bych chtěl přiblížit, jak proběhla první sezona volného letu s našimi araraunami a co chystám do budoucna. S létáním jsme začali letos na jaře (jak jste si už mohli na webu Ararauna.cz několikrát přečíst) a chodili ven denně, pokud nám to počasí dovolilo. Pokaždé vesměs na stejné místo, které je od našeho bydliště nejblíže. Díky tomu si papoušci během každodenního létání stále víc a víc mapovali terén a prodlužovala se doba jejich návratu od chvíle, kdy odlétli.

Čtvrt hodiny naprosté svobody

V nejdelších etapách prolet trval i patnáct minut. Kudy a kam náš mladý pár arů araraun létal, jsme si zmapovali díky občanům Šumperka, kteří nám buď sami zavolali, nebo se přišli osobně podívat a při té příležitosti nám sdělili, kde je viděli – doba „venčení papoušků“ byla v létě neměnná, takže každý věděl, kde nás denně najde. Ararauny létaly v půlkruhu až do dvoukilometrové vzdálenosti a často se vracely z úplně opačného směru, než odlétaly. Průměrná doba od jejich odletu k návratu trvala tři až pět minut, a takto krátké prolety papoušci absolvovali zejména hned po příchodu na stanoviště, nebo těsně před odchodem.

Délka samostatných výletů araraun byla hodně ovlivněna venkovní teplotou a větrem. Nejlépe se jim létalo právě při větru, a to dost silném, protože se ho naučily plně využívat. Během „venčení“ jsme jim běžně podávali vlašské ořechy, piškoty a vodu, nenechávali jsme je tedy hladovět, aby se podobně jako dravci u sokolníků vraceli pro přesně stanovenou krmnou dávku. U papoušků je návrat k majiteli založen na vzájemném vztahu s člověkem a důvěře – alespoň to tak funguje u nás.

Přítelkyně Zdeňka Krňávka při „venčení“ arů araraun u Šumperka (Foto: Zdeněk Krňávek)

Větší výdej energie = větší krmné dávky

Papoušky jsme během výcviku a samotného létání pravidelně vážili, abychom věděli, zda máme přidat na kvalitě a množství krmiva. Vzhledem k tomu, že ptáci denně nalétali v průměru okolo pěti kilometrů, krmné dávky jsme jim logicky zvýšili, zejména o vlašské ořechy, které jsou speciálně u arů nepostradatelnou součástí výživy. Obzvlášť u papoušků, kteří jsou vystaveni daleko větší námaze než ptáci chovaní ve voliéře nebo doma v kleci jako mazlíčci, je vyšší krmná dávka opravdu důležitá. Nedoplňovali jsme ji ale žádnými speciálními vitamíny. Ary jsme krmili běžnou směsí zrnin, ovoce a zeleniny, granulemi a jinými běžnými pochutinami.

V Česku zcela jistě nezvyklý pohled: dvě ararauny si to vykračují po poli (Foto: Zdeněk Krňávek)

Za celou sezónu se nám nikdy nedostalo, že bychom museli ary jít dohledávat, a to ani v případě, že jsme je vypouštěli u známých poblíž Semil, Lipové-Lázních a na dalších místech, která papoušci neznali. V takovým neznámých místech ale arové nelétali obvykle velké okruhy jako u Šumperka, ale drželi se na dohled od nás. Obletěly si menší okruh a vrátily se, abychom je mohli znovu vypustit.

Během první sezóny jsme absolvovali i společné lety s aratingou slunečním od Přemka Johna z Brna a žakem velkým od Jaroslava Baiera z Hlučína. Při těchto hromadných letech se papoušci drželi pospolu jen do doby, než se ararauny „trhly“ a začaly se dalšímu papouškovi vzdalovat. V takové chvíli se aratinga i žako vrátili zpět ke svým majitelům. Společné lety jsme absolvovali jak na našem stálém místě v Šumperku, tak v Lipové-Lázni na akcích pořádaných tamním Fauna parkem.

Ararauny Bára a Endáš při pravidelném „venčení“ na poli u Šumperka (Foto: Zdeněk Krňávek)

Co chystáme na příští rok?

Protože už víme, jak na to, shodli jsme se s přítelkyní, že by bylo dobré udělat šťastnými pokud možno i další papoušky a pořídili jsme si do panelového bytu v sedmém patře ještě další dvě ararauny, které budou létat společně s našimi prvními ary Bárou a Endášem. Nové přírůstky jsme pojmenovali Rob a Kira, narodily se v druhé polovině letošního roku. Původně jsme se rozhodovali mezi párem arů arakang a arů zelenokřídlých, ale jelikož jsme nesehnali arakangy v přibližně stejném věku, kdy by je ještě bylo možné naučit nosit kšíry potřebné k výcviku volného letu a arové zelenokřídlí nám nepřirostli k srdci tolik jako ararauny, zvolili jsme znovu tento druh.

Věříme, že společné lety všech čtyř araraun budou tím nejlepším, co je může v jejich papouščím životě domácích mazlíčků potkat. Araraunu pro volné létání se rozhodl pořídit i náš kamarád Jaroslav Baier, výše zmíněný majitel žaka velkého jménem Richard, s nímž naše ararauny absolvovaly společný let. Nyní tedy bude Richard létat ve společnosti samičky ararauny Báry. Víme i o dalších zapálených chovatelích, kteří by rádi vyzkoušeli volný let papoušků a na jaře začnou trénovat. Uvidíme, kolik z nich se nakonec skutečně odhodlá své miláčky odpoutat od kšír a pustit na volno.

Společné vypouštění araraun a žaka velkého (Foto: archiv Zdeňka Krňávka)

Nejde totiž jen o to ustát první vypuštění, ale i fakt, že postupem času, jak papoušek získá volným létáním kondici, bude létat delší a delší okruhy a trvá delší dobu, než se vrátí. Majitel se musí obrnit trpělivostí a věřit, že neviditelné pouto mezi ním a papouškem je natolik silné, že se k němu pták vrátí. A protože je příznivců a nadšenců pro volné lety papoušků stále více, chystáme na příští léto opět společné létání. Už teď vím, že se ho zúčastní pět araraun, jeden žako a jeden aratinga sluneční. Na dalších minimálně šest chovatelů, kteří o volném letu uvažují a vím o nich, si budeme muset ještě počkat. Záměrně nekonkretizuji, o koho jde, abych to nezakřikl.

Věřím, že v dalších letech bude přibývat dalších zájemců, kteří chtějí prožít šťastné pocity svých ptačích svěřenců a jsem jim ochoten kdykoli poradit a pomoci, aby došli ke zdárnému cíli jako my.

Letu zdar!

Kontakt pro zájemce:

GSM: 605 111 153
e-mail: zdenekaa@seznam.cz
web: www.operenimazlicci.cz

Průzkum terénu po létání (Foto: Zdeněk Krňávek)

Společný let ararauny a aratingy slunečního (Foto: Zdeněk Krňávek)

Ararauny ochutnávají českou ornici (Foto: Zdeněk Krňávek)

Podvečerní prolet araraun, v pozadí šumperské sídliště (Foto: Zdeněk Krňávek)

1 komentář

  1. ondra napsal:

    Chtěl bych aru a rád bych ji také naučil létat volně takže kdybyste mi poslali nějaké rady nebo se semnou sešli a pomohli mi byl bych vám velmi vděčný. Letu zdar

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..