V novém pavilonu Amazonie vystaví pražská ZOO amazoňany rudoocasé, tukany a volně létající ary

UVNITŘ FOTO – Amazonskou džungli se stezkami, které povedou přímo mezi volně vypuštěnými zvířaty, chce do pěti let vytvořit z areálu bývalého slonince pražská zoologická zahrada. Nový pavilon Amazonia využije původní pavilon velkých savců, aniž by tato mohutná stavba musela být zbořena. Demolice bytelné stavby by totiž zahradu přišla až na 50 milionů korun. Amazonia vyplní prostor pod stezkou, která vede od vchodu do ZOO podél voliér po velké papoušky až po velkou voliéru pro dravce.

Místo starého slonince a současné bažantnice

„Rozhodli jsme starý sloninec, otevřený na počátku 70. let, nelikvidovat. Jeho komplexní rekonstrukcí chceme vytvořit prostory, které představí Amazonii v celé její bohatosti. Plánujeme, že návštěvníci zde uvidí například kajmany, jaguáry nebo mravenečníky; vůbec největším lákadlem by se však měla stát nádrž s kapustňáky,“ přiblížil ředitel pražské zoologické zahrady Miroslav Bobek. „Půjde o největší projekt následujících let a jeho realizace se samozřejmě neobejde bez zásadní podpory hlavního města.“

Stavba vyjde ZOO na 250 milionů korun, čímž se Amazonia stane nejdražším projektem po nedávno dokončeném novém sloninci, který zahrada oficiálně otevře příští rok v březnu. Autorem koncepce amazonského pavilonu je architektonické studio Len+K, které zvítězilo v konkurenci 27 dalších projektů (všechny jsou až do 16. prosince vystaveny v konírně Trojského zámku). Příští dva roky bude ZOO získávat všechna potřebná povolení ke stavbě a připravovat její realizaci, přípravné práce budou zahájeny koncem roku 2014 a v letech 2015 až 2017 proběhne samotná stavba.

Převážná část nového pavilonu Amazonie v pražské zoologické zahradě bude volně průchozí. Za největší raritu považuje vedená zahrady kapustňáky – ve vodě žijící savce podobné rypoušům, ale příbuzné slonům. (Vizualizace: Len+K)

Volně létající arové zelenokřídlí nebo vojenští

Amazonia nabídne výhradně faunu a floru amazonských pralesů, přičemž značná část pavilonu bude volně průchozí, takže se návštěvníci dostanou do přímého kontaktu se zvířaty, včetně mnoha druhů exotických ptáků. Papoušků však v novém pavilonu mnoho nebude, ZOO je chce soustředit do nové expozice pro velké papoušky, kterou plánuje otevřít o tři roky dříve než Amazonii, tedy v roce 2014, na místě dnešních voliér s ary hyacintovými a zelenokřídlými. Přesto nebude Amazonie o papoušky zcela ochuzena. „Chtěli bychom zde chovat společně s brodivými ptáky některý druh arů, aby návštěvníci mohli vidět přelétávat tyto papoušky nad svými hlavami,“ přiblížil serveru Ararauna.cz kurátor ptáků pražské ZOO Antonín Vaidl.

Nad volbou druhu arů ještě není zcela jasno, jednou z možností jsou arové zelenokřídlí, které nyní ZOO chová společně s ary hyacintovými ve staré voliéře pro velké papoušky, v úvahu však připadají i arové vojenští, kteří jsou podle Vaidla v letu asi nejhezčí ze všech arů. Jisté je, že nepůjde o žádný z druhů, který obývá střední Ameriku nebo jiné oblasti mimo Amazonii, návštěvníci by se tedy v novém pavilonu neměli setkat například s arou zeleným nebo kanindou. Neobjeví se zde ani arové hyacintoví a kobaltoví, s nimiž ZOO počítá do zmíněné samostatné expozice pro velké papoušky.

Arové zelenokřídlí, které ZOO Praha od letošního června chová ve staré voliéře pro velké papoušky společně s ary hyacintovými, by se mohli časem přemístit do nového pavilonu Amazonie a létat v něm volně mezi návštěvníky (Foto: ZOO Praha)

Pražská ZOO obnoví chov tukanů a arassariů

Vedle arů se v pavilonu Amazonie objeví ještě jeden vzácný druh amazoňanů, žijící výhradně v Brazílii. „Jde o amazoňana rudoocasého, který je pro Brazílii typickým druhem,“ prozradil Vaidl. Pražská ZOO chová dva páry těchto papoušků, které získala od středočeské ZOO Chleby do deponace. Ptáci tedy zůstávají majetkem chlebské zoo, ale umístěni budou v Praze, kde mají lepší podmínky. „Nejde o ptáky, kteří by byli někomu zabaveni, do České republiky byli legálně dovezeni už před dvaceti lety. Byli částečně v deponaci u jednoho soukromého chovatele a nyní nám byli nabídnuti do společného chovu se ZOO Chleby,“ dodal Vaidl.

Papouščí raritou v pavilonu Amazonia by měly být dva páry amazoňanů rudoocasých, jichž ve volné přírodě žijí už jen necelé čtyři tisíce. Pražská ZOO je chová společně se středočeskou ZOO Chleby a dosud je veřejně nevystavovala. (Foto: Wikipedia.com)

Do přímého kontaktu se návštěvníci pavilonu Amazonia dostanou zejména s vodními ptáky. „Budou procházet mezi atraktivními hejny ibisů rudých, kolpíků růžových, doplněných ještě dalšími brodivými ptáky a volavkami. Bude tam nesčetně druhů vrubozobých ptáků, ale i z mokřadních druhů, jako jsou ostnáci,“ popisuje Vaidl. Pražská ZOO se chce po třinácti letech vrátit také k chovu tukanů. „Počítáme s tukanem obrovským, případně s některými druhy arassariů,“ dodal kurátor ptáků. Protože nový pavilon zabere i část současné bažantnice, mezi obyvateli Amazonie se objeví i celá řada šplhavců, pěvců a hrabavých ptáků.

Po třinácti letech se má do pražské zoologické zahrady vrátit chov tukanů, konkrétně tukanů obrovských. V pavilonu Amazonie by se měli objevit společně s několika druhy příbuzných arassariů. (Foto: Wikipedia.com)

Amazonia nemá být jen na efekt, chce vzácné odchovy

„Oproti současné bažantnici, kde jsou převážně asijské druhy bažantů, dojde k obměně druhů na jihoamerické. Rádi bychom zachovali chov hrabavých, takže vedle bažantů se objeví některé druhy hok. Chtěli bychom se věnovat chovu hoků červenolaločnaných a zapojit se do záchranného programu tohoto druhu,“ popisuje Vaidl. Nový pavilon by podle kurátora neměl sloužit pouze k vystavování zvířat, ale také k jejich úspěšnému chovu a rozmnožování. Hrabaví ptáci, hoka, guani a čačalaky, kteří patří mezi nejvíce ohrožené, jsou proto ideálními kandidáty na obsazení části nového pavilonu.

Letecký snímek areálu bývalého slonince (oranžová plocha vpravo), na jehož místě vznikne nový pavilon Amazonie (Foto: ZOO Praha)

„Další průchozí částí Amazonie bude čistě ptačí expozice s atraktivními a obtížně chovanými druhy, u nichž neexistuje žádný úspěšný produktivní chov v Evropě, jako skalňáci, kotingy kapucínské či zvonovci. Tyto ptáky můžeme získat pouze importem a už o jejich dovozu jednáme s ochranářskými organizacemi a záchrannými centry v Brazílii, ale také se zoologickými zahradami v San Diegu a Dallasu,“ líčí Vaidl. Zatím však není jasné, zda se dané ptáky opravdu podaří získat, a hlavně za jakých podmínek. Z drobných ptáků ZOO dokonce uvažovala o kolibřících, nakonec ale od tohoto plánu upustila.

Tak by měl vypadat nový pavilon Amazonie zvenku, pohledem z jižní a severní strany. Prosklenými kupolemi bude dovnitř pronikat denní světlo. (Vizualizace: Len+K)

Kolibříky jsme zatím zavrhli, říká kurátor

„Chov kolibříků je tak náročný, že je žádná zoologická zahrada ani soukromý chovatel v Evropě dlouhodobě neudrželi naživu. Nejdéle je má akvárium v Janově, jejich chov je poměrně dobrý, a stejnou cestou se nyní snaží jít Weltvogelpark Walsrode v Německu, který pro kolibříky postavil samostatné, ovšem neveřejné zařízení určené čistě pro chov. Návštěvníci se do něj tedy nedostanou. Chov kolibříků je totiž velmi náročný na hygienu,“ vysvětluje Vaidl. Přesto se pražská ZOO pokusí část nového pavilonu Amazonie připravit tak, aby byl po drobné rekonstrukci vhodný i pro chov kolibříků. Ty však v Praze návštěvníci jen tak neuvidí.

Kolibříků se návštěvníci pražské ZOO v novém pavilonu Amazonie nedočkají, ale v budoucnu to nelze vyloučit (Foto: Wikipedia.com)

„Byl jsem u jednání zástupců Weltvogelpark Walsrode s majitelem janovského akvária o podmínkách chovu kolibříků a je to naprosto specifická chovatelská disciplína. Ano, i někteří chovatelé u nás dokázali udržet kolibříka při životě několik let, ale něco jiného je udržovat je při životě a stále žádat o dovozy nových ptáků, a něco jiného udržet produktivní chov, o který by nám šlo primárně,“ namítá Vaidl. „Při objemu ptačích druhů, které Amazonie pojme, a objemu práce, kterou to pro nás bude znamenat, se nyní necítíme na to, abychom v ní chovali i kolibříky, nebo je slibovali do budoucna.“ Místo kolibříků tak návštěvníci uvidí květozoby nebo neméně atraktivní pipulky.

Průřez částí plánovaného pavilonu Amazonie, který chce pražská zoologická zahrada otevřít nejpozději v roce 2017 (Vizualizace: Len+K)

Největší ptačí rarita? Praha usiluje o harpyji

Největší ptačí raritou pavilonu Amazonie by však měl být největší ptačí predátor, jihoamerická harpyje. Pražská ZOO ji zmiňuje při všech prezentacích tohoto projektu, podle Vaidla ale není vůbec jisté, zda se ji podaří do České republiky dovézt: „Bude to velmi, velmi nesnadné. V současné době jsme v jednání s jednou záchrannou stanicí a zoologickou zahradou v Brazílii. Nesnadnost získání harpyje dokládá fakt, že tento pták nebyl do Evropy dovezen víc než deset let, ačkoli je v některých jihoamerických a severoamerických chovných center v lidské péči rozmnožován.“ Úspěšný chov harpyjí má například severoamerická ZOO San Diego, v Evropě je opakovaně odchovávala německá ZOO Norimberk.

Největší ptačí vzácností pavilonu Amazonie by měl být dravec harpyje pralesní, který ve své domovině loví i velké papoušky a opice (Foto: Michal Šťastný, ZOO Praha)

„Původní pár v Norimberku ale zestárnul a už nehnízdí, a mladí ptáci, které tato ZOO odchovala a putovali do jiných zoologických zahrad, se nerozmnožují. Chovají je sice čtyři ZOO v Evropě – Wuppertal, Walsrode, Norimberk a Berlín – žádná ale neodchovává mladé,“ konstatuje kurátor ptáků pražské ZOO. Získání harpyje je o to komplikovanější, že v Brazílii je tento dravec považován za národní bohatství. „Jednání o jejím získání se proto možná povedou až na prezidentské úrovni,“ předvídá Antonín Vaidl.

 Podrobnosti o nové expozici velkých papoušků ZOO Praha přinese Ararauna.cz koncem tohoto týdne

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..