Veterinární poradna: Může se papoušek nakazit od člověka? Co s loupajícím se zobákem?

Řešíte nějaký zapeklitý problém s ochočeným papouškem, nebo s chovnými ptáky, a nevíte si rady? Server Ararauna.cz spouští veterinární poradnu, v níž vám budeme každé dva týdny zprostředkovávat odpovědi MVDr. Markéty Hašlové z pardubické Veterinární kliniky Trnová. Dotazy můžete zasílat na redakční e-mail admin@ararauna.cz, případně napsat do komentáře pod tento článek, nebo na oficiální stránku webu Ararauna.cz na Facebooku či Google+. U každého dotazu vám potvrdíme příjem zprávy a sdělíme, kdy můžete očekávat vydání článku s odpovědí na vaše otázky.

Taťána Přibylová, Jihlava: Máme v obýváku ve velké kleci dvouletého (dostali jsme ho, když mu bylo pět měsíců) papouška patagonského. Každý den ho před krmením na hodinu pouštíme a užíváme si s ním společné chvíle, je krotký a do teď neměl chybu. Je to asi týden, co jsem zpozorovala, že papoušek někdy nepřirozeně vykrucuje hlavičku – jakoby do osmičky. Ráda bych, kdyby jste mě uklidnila, že vykrucování hlavičky není nervového původu, ale třeba jen dospíváním. A jestli se dá u tohoto druhu bez testu poznat, zda je to samička, či sameček. Ten náš už se snaží krmit.

MVDr. Markéta Hašlová: Chování vašeho papouška může být skutečně způsobené dospíváním… respektive nervozitou z toho, že nemá partnera, kterého by chtěl krmit. Někdy je toto chování celkově doprovázeno nervozním přešlapováním na bidýlku a kývavými pohyby hlavy ze strany na stranu. Pokud jinak prospívá dobře, žere, pije normálně, trus normální konzistence, s největší pravděpodobností jde opravdu spíše o určitý zlozvyk a vynucování si pozornosti druhého. K určení pohlaví u papouška patagonského je nutné odborné rozlišení.

Slavomír Peterka: Chovám asi pět let dva páry alexandrů rudohlavých. První hnízdění u obou párů proběhlo v roce 2010 a odchov proběhl bez jakýchkoliv problémů. Hned ale následující rok oba páry mladé začaly škubat a to dost intenzivně. Po opuštění budky mají dorostlé peří jen na křídlech a ocasu, na ostatních místech mají peří poskrovnu. Za nějakou dobu jim sice peří doroste, ale už to nejsou tak velké kusy jako z prvního hnízdění, které bylo bez problémů. Zaráží mě, že se tento problém vyskytl u obou párů současně. Hned mě napadlo, že jim něco chybí v krmné dávce, ale mám i dva páry alexandrů vousatých, které krmím stejně a jsou ve stejné místnosti a tento problém se u nich nevyskytl. Přes zimu jsou v zimovišti, kde hnízdí, a od května do listopadu ve venkovních voliérách. Krmná dávka je následující: celý rok krmím máčeným a klíčeným zrním (proso, oves, kardi, slunečnice, pohanka). Z ovoce dávám celoročně jablka, přes léto třešně, švestky, meruňky, jeřabiny, borůvky, hrášek a nedozrálou kukuřici v klasech. Dávám i sušené fíky a vlašské ořechy. Ze zeleného krmení ptačinec, pampelišku a špenát. V době hnízdění dávám vaječnou míchanici. Je nějaké řešení tohoto problému, nebo je nutné ptáky vyřadit z chovu?

MVDr. Markéta Hašlová: Pokud by vašim papouškům chyběla nějaká důležitá živina v krmné dávce, poznal byste to spíše na nich samých (poruchy opeření u nich samých, změna konzistence trusu, únava a nakonec i porucha rozmnožování-snůška/líhutí). Toto chování může být spíše odrazem nějaké vnitřní nervozity ptáka…agrese…u alexandrů rudohlavých právě agrese samic bývá příčinou výměny daného páru. Zkuste se zamyslet, zda-li ve vašem okolí (v okolí voliér) nedošlo v posledních letech k nějakým změnám (více hluku, nová zástavba, sousedi apod.)…kolikrát jsou to maličkosti, které ptáky v době hnízdění vyvedou z míry a z běžného stereotypu a začnou se chovat agresivně. Pokud byste dané chování pozoroval i nadále, bude s nějvětší pravděpodobností nutné zkusit dané páry vyměnit.

Michaela Kudelová: Mám doma ručně dokrmenou páru papoušků senegalských. Sami příjdou nechají se podrbat. Ale v posledním měsíci začala samička útočit na samečka kdykoliv mě vidí, protože na sebe žárlí. Oba chtějí být u mě a jakmile ke mě přijde i sameček, samička začne okamžitě útočit na samečka a jakoby si mě brání jen pro sebe. I když je na jednom mojem rameni, tak sameček nemůže na druhé rameno. Když jsem k nim zkusila pár dní do voliéry nechodit, nedokážete si představit, co ta samice předváděla, když jsem šla jen krmit. Včera jsme si pořídili ještě žaky a jak vidí, že se pozornost věnuje i jim, tak šílí (hlavně samice), začne řvát a skákat a vyšilovat (je možné že je to přesně naopak a a samec je ta samice, jde to těžko poznat, ale myslím si, že právě to co šílí, je smaice). Dá se s tím něco dělat?

MVDr. Markéta Hašlová: Příčinou vámi popisovaného chování u vašeho papouška je s největší pravděpodobností opravdu žárlivost. Z uměle odchovaných mláďat papoušků senegalských mohou vyrůst velice přítulní společníci. Pokud ale přítulnost přeroste určitou mez, stane se závislostí a může být zdrojem agrese mezi papoušky nebo i vůči lidem a partnerům daného „papouškem vybraného“ člověka. Vám se toto chování potvrdilo i při manipulaci s nově pořízenými žaky. Žárlivost nemusí být vždy vázaná genderově obráceně (tzn. samice na muže a samec na ženu), ve své praxi mám i případy, kdy samec (geneticky potvrzený) miloval v rodině muže a na ženu útočil. U papoušků senegalských není jasný pohlavní dimorfismus, proto pokud chcete znát 100% pohlaví vašich papoušků, je nutné odborné rozlišení. A co se týká řešení? Ve většině případů se daný papoušek musí od ostaních oddělit a musí být chován samostatně a nadále se mu věnovat, aby se agrese neobrátila i proti vám.

Simona Mikulíková: Chtěla jsem se zeptat, od kolika stupňů může ara přes den do venkovní klece? Je mu tři čtvrtě roku a zatím byl jen doma v teple. Nikde jsem tuto informaci to nenašla.

MVDr. Markéta Hašlová: Záleží, jaký druh ary máte. Např. Ara nobilis nebo Ara severa jsou po aklimatizaci otužilí a mohou být ve venkovních voliérách po celý rok (samozřejmě s opatrností při mrazivých nocích kvůli přimrzání končetin k bidýlkům). Pokud je to mazlíček, kterého jste měli zatím pouze doma, postupuje se s přivykáním venkovním teplotám jako u jiného mláděte, s opatrností, aby teplotní rozdíl nebyl příliš vysoký. Tzn. pokud vašeho aru chcete brát ven pouze na chvilku, ale jinak je s vámi stále doma, počkejte na slunečné dny, kdy máte jistotu, že teplotní rozdíl pro něj nebude příliš velký (z důvodu teplotního šoku), venkovní teploty kolem 15 stupňů by měl zvládnout bez problémů. Nutné je spíše zajistit, aby nebyl v průvanu a mohl se v případě potřeby ukrýt v závětří.

Iveta Steinerová: Poradíte mi prosím, jestli mohu vzít svého žaka na dovolenou do Itálie jen tak, nebo k tomu potřebuji nějaké doklady?

MVDr. Markéta Hašlová: Vzhledem k tomu, že podmínky cestování se zvířaty do zahraničí se často mění a je nutné znát i trasu průjezdu (z důvodu změn v legislativě daných zemí), obraťte se prosím na Státní veterinární správu Praha (tel.č. 227 010 146), kde po konzultaci s vámi zodpoví přímo váš konkrétní požadavek.

Jan Jaroš: Letos mi snad po pěti letech konečně zahnízdily dva páry arating jendaj (nejsou ve společné voliéře, každý pár má vlastní). Vše vypadalo nadějně, samičky seděly na vejcích, samečci je pečlivě chodili krmit. Bohužel mláďatka se ne a ne vyklubat. Až jedné se vyklubalo jedno maličké, byl jsem z toho úplně šťastný, můj první odchovaný papoušek aratingy, druhý den už bylo ale mrtvé. Počkal jsem ještě minimálně týden, jestli se něco vyklube z ostatních vajíček, ale pořád nic, ostatní vajíčka jsem tedy z budky odstranil, ale všechny byly oplozené a samice seděla na vejcích do posledního dne, než jsem vejce vytáhl. Bylo to už přes 40 dní, proto jsem je vytáhl, navíc když už se jedno vyklubalo, v následujích pár dnech se měly vyklubat i ostatní. U druhého páru měla samička dvě vajíčka, jedno rozbila, asi bylo čisté, a na druhém taktéž seděla, ale už to bylo hodně dnů přes. Tak jsem vajíčko taky odstranil a taktéž bylo oplozené. Teď se bojím, protože mi poprvé taktéž zahnízdili nandejové a taktéž sedí přesčas. Můžete mi poradit, čím to je, že vajíčka nebyla vyklubaná, ačkoliv na nich samice pečlivě seděly a bylo to déle než 45 dní?

MVDr. Markéta Hašlová: Poruchy hnízdění/líhnutí mohou být způsobeny jak příčinami infekčními (bakteriálními, virovými….), tak také např. výkyvami teplot, ke kterým v posledních měsících bohužel docházelo. I nepatrné ochlazení o pár stupňů může mít u samic vliv např. na zadržení vajec a opětovné problémy se snůškou, včetně odúmrtě zárodků ve vajíčku. Pokud by vejce byla oplozená a zdravotně bez patol.nálezu, mělo by k vyklubání dojít. Pokud máte strach o zastydnutí vajec, je možné je odebrat od samice a umístit je do umělých líhní. Při opakování problému by bylo vhodné domluvit se s veterinárním lékařem na vyšetření případných úhynů či nevyklubaných vajec na přítomnost možných patogenů ve specializovaných laboratořích.

Jana Borkovcová: Co chybí papouškovi, když se mu loupe zobák?

MVDr. Markéta Hašlová: Pokud má papoušek pestrou stravu bohatou na všechny důležité živiny, většinou k poruchám růstu zobáku, drápů a peří nedochází. Nejčastější příčinou (pomineme-li příčiny infekční-virové, bakteriální, parazitární) může být nedostatek vit. B, omega 3 a 6 mastných kyselin atd. Většina chovatelů má dobré zkušenosti s nasazením pupalkového oleje.

Šárka Lazarová: Už dlouho mi leží v hlavě, jak je to s pánvemi a obecně s nádobím toxickým pro papoušky. Vím, že teflon NE!!! Ale co takhle keramická pánev nebo Stones pánve, to jsou novinky, ale nikde se o nich nepíše ohledně papoušků. Poradíte?

MVDr. Markéta Hašlová: Obecně se nedoporučuje umísťovat klec s papouškem do kuchyně nebo jiného prostoru, kde se vaří a kde dochází k různým výparům. Nemusí se jednat pouze o toxické materiály, ale papouškům mohou vadit a mohou je dráždit i běžné splodiny vznikající při vaření, pomineme-li fakt možného popálení nebo poranění papouška při nechtěném úniku z klece. I když je keramický povrch u Stones a jiných moderních pánví výráběn bez použití FPOA a PTFE (toxické látky uvolňující se ze starších teflonových povrchů), neexistují studie, které by papouškům 100% zajišťovaly bezpečnost a zaručily Vám, že Váš papoušek, který bude vystaven jejich dlouhodobému působení, nebude mít žádné zdravotní komplikace.

Ivana Valachová: Chtěla bych se zeptat, zda se papoušek může nakazit od chovatele například angínou. Pokud ano, čeho je potřeba se vyvarovat? Papouška normálně pouštím a lítá po bytě. Dnes jsem byla u doktora a přinesla jsem si antibiotika. S papouškem žiju sama.

MVDr. Markéta Hašlová: Pokud máte papouška jako mazlíčka a je přítulným společníkem, který se s vámi mazlí a např. se nechá krmit od vás ústy, jistá možnost přenesení infekce na vašeho papouška tu je. Proto se v období nemoci vyvarujte intenzivnímu kontaktu s vaším papouškem a zajistěte pravidelným větráním (s opatrností na průvan) výměnu vzduchu v místnosti.

Úvodní foto: Wpet.com