V Dánsku se loni nakazilo 16 lidí psitakózou, Česko neevidovalo ani jeden případ

psitakózaŠestnáct případů nákazy člověka psitakózou, takzvanou papouščí horečkou, evidovalo za loňský rok Dánsko. Nemoc, která se projevuje jako chřipka a může přejít do těžkého zápasu plic, způsobuje bakterie Chlamydophila psittaci, kterou přenáší ptáci – ať exotičtí, chovaní v domácnosti, nebo drůbež, případně volně žijící divocí ptáci. „Z oznámených případů byly tři ženy a 13 mužů, průměrný věk byl 57 let (rozmezí 33 až 70 let),“ informoval dánský státní zdravotní institut pro vývoj sér. Většina nemocných se nakazila přímo v Dánsku, dva pravděpodobně ve Švédsku a Spojených státech a jeden v Řecku. Česká republika za loňský rok nezaznamenala ani jeden případ psitakózy u člověka, v předchozích třech letech šlo o jednoho nakaženého ročně.

Dánové si vedou o nákaze psitakózou velmi podrobnou evidenci. V šesti případech měli být zdrojem okrasní ptáci, včetně dvou papoušků. Ti měli pocházet od stejného obchodníka, jehož prodejnu označil dánský zdravotní institut za ohnisko menší epidemie. V šesti případech se lidé infikovali od volně žijících ptáků; dva z nich stěhovali kachňata do nového prostředí pro lovecké účely. Jeden člověk se nakazil od zpěvných ptáků na zahradě. Další tři lidé přišli k psitakóze v přímé souvislosti se svým zaměstnáním: jeden až dva byli nakaženi od holubů, u dalšího nebyl zdroj nákazy odhalen. Celkově se nepodařilo zdroj infekce odhalit u čtvrtiny loňských případů.

Nejrizikovější skupina? Chovatelé

„Všech šestnáct nakažených bylo přijato do nemocnice, v patnácti případech byla diagnóza potvrzena PCR. U dvanácti případů byla zjištěna nižší sekrece v dýchacích cestách, ve třech se jednalo o výtěr z horních cest dýchacích,“ popsal způsob diagnózy dánský státní zdravotní institut. Devět nakažených lidí trpělo zápalem plic, jeden z nich i sepsí. U šesti pacientů se projevila pneumonie, vysoká horečka, kašel a příznaky podobné chřipce. „Tři případy byly hlášeny jako profesní nákaza, u jednoho to bylo laboratorně potvrzeno,“ dodal dánský úřad. V porovnání s předchozími lety se celkový počet nakažených v Dánsku nezvýšil, rozprostřeli se ale více mezi jednotlivé regiony.

K TÉMATU: Švédský senior zemřel po nákaze psitakózou od nemocného papouška. Rarita, říkají lékaři

„Psitakóza je nejčastěji diagnostikována u mužů středního věku, kteří jsou infikováni primárně z vlastního zájmového chovu ptáků. V roce 2014 byl naprosto vyrovaný počet případů, kdy se nakažení infikovali z chovu ptáků a od volně žijících živočichů,“ uvedl dánský státní zdravotní institut. Nemoc se přenáší ptačím trusem, člověk se nakazí dýcháním vyschlých částeček exkrementů. Léčí se antibiotiky, přeléčeni musí být i nakažení ptáci. Neléčená psitakóza může vést k chronickému onemocnění dýchacích cest a v ojedinělých případech až k smrti, zejména u starších a nemocných lidí. Psitakózou bývají nakaženi především papoušci z odchytu, ale nelze vyloučit, že se mohou nakazit také od volně žijících ptáků.

Úvodní foto: YouTube/AvianLabs.com

Předchozí článek

Dojde k českému prvoodchovu araraun v obýváku? V šumperském paneláku se k němu schyluje

Dálší článek

Kakaduy palmové má už šest zoologických zahrad v Česku. K vidění jsou i v Ostravě

Napiš komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Nejčtenější