Jan Potůček 
Prodej kříženců velkých druhů arů začal zvedat ze židle některé české majitele domácích mazlíčků. Volají po zachování čistoty druhů a křížence nazývají bastardy. To je sice chvályhodný postoj, ale je třeba si uvědomit, proč se mezidruhové křížení mezi papoušky děje a co k němu vede chovatele, kteří takové ptáky produkují. Už i v České republice se najdou experti, kteří schválně párují různé druhy arů, aby odchovali barevně odlišné jedince. A to jsme stále sto honů za Spojenými státy, kde se z odchovu kříženců stal opravdový byznys a neustále vznikají nové a nové mezidruhové a „mezikříženecké“ variace. Je to jako závod o to, kdo přijde s nejzajímavěji zbarveným papouškem.
U nás se zatím rozčilujeme nad ary harlekýny, což je kříženec ary ararauny a ary zelenokřídlého, dvou nejčastěji chovaných druhů velkých arů, jejichž charakterové vlastnosti je předurčují pro roli domácích mazlíčků. Harlekýni se stále častěji objevují na akcích vyznavačů volného létání papoušků a narazíte na ně pravidelně i v chovatelské inzerci. Jejich zbarvení je zajímavé, na první pohled jsou výjimeční, a o to jejich majitelům jde: blýsknout se něčím opravdu unikátním. Lidé, kteří takové papoušky produkují (raději už nemluvme o odchovávání), si jsou téhle poptávky moc dobře vědomi. Nejde o křížení dvou různých druhů ptáků kvůli nedostatku samců nebo samic onoho či jiného druhu. Jde o záměr.
Každý musí začít u sebe
Každý, kdo si koupí aru harlekýna nebo jiného mezidruhového křížence, tento obchodní záměr producentů kříženců podporuje. Bez poptávky by nebyla nabídka. V Česku teprve začínáme s harlekýny, v USA se již soutěží o to, kdo přijde s nejzajímavějším křížencem ary hyacintového. Nemám žádné iluze o tom, že by se tato móda České republice vyhnula. Mezi českými chovateli jsou už zhruba dvě stovky arů hyacintových, řada párů už začíná pravidelně odchovávat mláďata. Pro zájemce, který chce mít aru hyacintového a má na něj peníze, není problém si tohoto impozantního papouška pořídit. Přestává být něčím výjimečným. Proto nutně musí přijít někdo, kdo začne ary hyacintové křížit s jinými druhy arů a nabídne zase něco unikátního.
K TÉMATU: Na Slovensku se podařil světový prvoodchov křížence ary arakangy a ary červenouchého
Nikdo nemůže takovým praktikám zabránit, žádný zákon ani vyhláška nezakazuje mezidruhové křížení, a to ani u ohrožených druhů papoušků, na které se vztahuje povinná registrace. Každý musí začít pěkně u sebe. Kdo dnes kupuje ary harlekýny za přijatelných 30 tisíc korun, ponouká chovatele, kteří takové křížení praktikují, k párování dalších, vzácnějších druhů. V konečném důsledku tak každý majitel harlekýna bude mít svůj malý díl odpovědnosti na tom, že se u nás budou produkovat bastardi z arů hyacintových, zelených nebo kanind. Tedy ptáků, u kterých by bylo nadmíru dobré, kdyby se je dařilo odchovávat v čistých liniích a udržet jich v přírodní formě co nejvíce.
Křížení papoušků však nezabrání zběsilé diskuse na Facebooku, nýbrž osobní zásadové postoje a přesvědčování těch, co křížení papoušků podporují, protože z toho mají vlastní prospěch, že jde o něco nemorálního a neetického.
Úvodní foto: Quotesk.com
1 Comments
Mezidruhové křížení papoušků
Níže vyjadřuji jen svůj osobní názor nikterak opřený o nějaké výzkumy nebo dlouhodobé pozorování. Jde o soukromý názor a podnět k zamyšlení nad aktuálním stavem. Nekladu si žádné cíle ve smyslu někoho poučovat či říkat co má či nemá dělat. Od toho tu máme demokracii. Cílem je naopak smysluplně diskutovat o stavu a dění v oblasti mezidruhového křížení papoušků (případně i ostatních opeřenců). Cílem je informovat především ty, kteří vytvářejí poptávku tj. komunitu držitelů jednotlivých domácích mazlíčků a upozornit na to, že každá mince má dvě strany. Strana vytvářející nabídku je většinou obeznámena s riziky vyplývajícími z mezidruhového křížení a z důvodu níže uvedených nepředpokládám, že by s produkcí a množením mezidruhových kříženců přestali, pokud je k tomu nedonutí legislativní požadavky.
Proč k mezidruhovému křížení v zajetí dochází?
Odpověď je jednoduchá – lidé chtějí vytvořit něco co příroda dosud nevytvořila nebo ne v množství, které by bylo možné dále množit. Jedná se o vytvoření unikátnosti, něčeho co „ostatní“ nemají a tím vytvoření zájmu a poptávky. V momentě kdy se vytvoří poptávka, nastává tržní prostředí, kdy se v reakci na výši poptávky se utváří nabídka a cenotvorba. A jsme u podstaty mezidruhového křížení – jde o byznys. „Legislativa v US například umožňuje legální prodej hybridů bez nutnosti registrace, zatímco spousta druhů podléhá registraci a tím odrazuje mnoho zájemců o papouška. Nicméně již probíhá komunikace ke spouštění legislativních kroků k omezení či zákazu obchodování mezidruhových kříženců“(zdroj: Tony Silva, Florida US).
Motivace?
Na straně poptávky je zřejmá – chci papouška kterého nikdo nemá. Chci papouška, který je ještě barevnější než ty které nám příroda nabízí. Další motivace mě vážně nenapadá.
Motivace na straně nabízejících je také zřejmá – peníze. Hybrid stojí často více než druh, z kterého pochází. Jako příklad můžeme uvést třeba Ararauny. Jejich odchovy ročně dosahují dostatečného množství pro pokrytí poptávky. Není třeba dovozů z odchytů, není třeba nelegálních dovozů. Ararauna se stala relativně dostupným druhem pro chovatele, držitele jednotlivých papoušků jako domácích mazlíčků i pro stále rostoucí skupinu majitelů tzv. volnoletců.
Dvě strany mince
Proč ANO? Napadá mi jediný ospravedlnitelný důvod proč odchovat hybrida. Tím důvodem je nebo může být jeho záchrana v rámci záchranného programu vysoce ohroženého druhu – např. není na světě již reprodukce schopný protějšek stejného druhu nebo poddruhu.
Příklad: u papoušků mi aktuálně není známý žádný příklad, u nosorožců je to hodně medializovaný příklad druhu bílého nosorožce, kdy letos na jaře uhynul poslední samec tohoto druhu na světě a vědci mají teoretický plán jak bílé nosorožce „obnovit“.
Proč NE? Jednoznačně jediný důvod – zachování čistého genofondu. Jde o nevratnou změnu, kdy přikřížením dalšího druhu získáváme krevně nečistého ptáka, který tyto geny bude i nadále a navždy v sobě přenášet dále – zjednodušeně řečeno. Z dlouhodobého hlediska přijdeme nevratně o čistý druh či poddruh. Příkladů je zde naopak mnoho – rod Agapornis, rod Platycercus, Barnardius a jistě i některé další. Zde došlo díky poddruhovému a zejména druhovému křížení k vytvoření geneticky nejasné populace, kdy sehnat geneticky čistého ptáka je velmi složité. Z morálního i legislativního hlediska nemůže být akceptovatelné pořízení si třeba Rosely pestré pro chov, kdy v následných generacích zjistíte genetickou vadu – znaky mezidruhových kříženců.
Apel:
– Apeluji na ty, kdo uvažují o koupi hybrida, zda je toto chování v souladu s jejich životním krédem. Apeluji, aby si položili otázku, zda opravdu potřebují pro chov, pro volné létání nebo jako svého domácího mazlíka právě hybridního papouška. Je to stejné jako s tříděním odpadu – před pár desítkami let to nikdo nepovažoval „za nutné“. Dnes o tom většina z nás ani nepřemýšlí a bere to jako samozřejmou odpovědnost, povinnost alespoň něco málo přírodě vrátit.
Omluva:
– Předem se omlouvám všem množitelům hybridů. Nechci vám touto diskusí ničit váš byznys. Každý se musíme nějak živit a ne vždy je to v souladu s morálkou společnosti nebo jedince. To si musí každý sám v sobě vyříkat.
Upozornění:
– Velice rád budu diskutovat s rozumnými lidmi o rozumných názorech vedených korektně, bez urážek a neanonymně.
S pozdravem
Milan Habrcetl
mhabrcetl@seznam.cz