Na Slovensku se podařil světový prvoodchov křížence ary arakangy a ary červenouchého

Kříženec ary arakangy a ary červenouchéhoZkřížit velikostně naprosto rozdílného aru arakangu s arou červenouchým se podařilo slovenskému chovateli Miroslavu Jurčovi. Téměř metrového samce arakangy přitom původně nechtěl párovat s jiným druhem ary, protože nepatří mezi příznivce mezidruhových kříženců. „Choval jsem ve voliérách vedle sebe pár arakang a mladý pár arů červenouchých. Arakangy mi úspěšně vyvedly mladé, ale samec začal být najednou agresivní na samici a potřeboval jsem je rozdělit,“ popsal chovatel důvod, proč se samec arakangy ocitl ve voliéře s ary červenouchými. Ani tam však samce arakangy agresivita neopustila a napadl samce ary červenouchého, kterého bohužel zabil.




Chovatel chtěl mládě utratit

K samici ary červenouchého se samec arakangy nechoval nijak zle a k původní samici ho Miroslav Jurčo z obavy před dalšími útoky nechtěl vracet. Soužití dvou rozdílných ptáků v jedné voliéře pokračovalo bez problémů. „Jednoho dne jsem při krmení zaslechl z boudy v zázemí jejich voliéry pískot. Vůbec by mě nenapadlo, že by ti dva mohli zahnízdit, vždyť jsem je ani neviděl se pářit,“ říká chovatel. V budce však skutečně našel mládě a ještě jedno neoplozené vejce. V první chvíli uvažoval, že mladé nechá utratit, protože patří mezi odpůrce křížení papoušků, jeho známý veterinář ho ale přemluvil, ať počká, zda bude papoušek životaschopný. Rodiče se o mládě vzorně starali a mladý kříženec nakonec bez pomoci člověka opustil budku.

K TÉMATU: V brazilském městě Compo Grande létají divocí kříženci arů araraun a arů zelenokřídlých

„Pár jsem chtěl původně rozdělit, ale Tony Silva, který u mě byl na návštěvě, mi poradil, abych to nedělal. Že pokud si ptáci rozumí, nebylo by to dobré řešení,“ říká Miroslav Jurčo. Mládě, které je s největší pravděpodobností prvním odchovaným křížencem ary arakangy a ary červenouchého na světě, nyní obývá velkou osmimetrovou proletovou voliéru. Chovatel si ho nemíní nechat, už jej prostřednictvím inzertních portálů nabídl k prodeji. „Tolik e-mailů, kolik mi od té doby přišlo, jsem ještě nikdy nedostal,“ konstatuje. Unikátní kříženec už má dokonce i vlastní jméno. Tony Silva, který kvůli němu kontaktoval americkou specialistku na křížence arů navrhl, aby jej pojmenovala Miro macaw Slovakia.

Mládě od páru složeného ze samce ary arakangy a samice ary červenouchého v hnízdní boudě (Foto: Miroslav Jurčo)
Mládě od páru složeného ze samce ary arakangy a samice ary červenouchého v hnízdní boudě (Foto: Miroslav Jurčo)
Již plně opeřené mládě (Foto: Miroslav Jurčo)
Již plně opeřené mládě (Foto: Miroslav Jurčo)
Mládě (vlevo zády na objektiv) ve společnosti rodičů - samce ary arakangy a samice ary červenouchého (Foto: Miroslav Jurčo)
Mládě (vlevo zády na objektiv) ve společnosti rodičů – samce ary arakangy a samice ary červenouchého (Foto: Miroslav Jurčo)

Kříženec má registraci CITES

Čerstvě vylétlé mládě z budky (Foto: Miroslav Jurčo)
Čerstvě vylétlé mládě z budky (Foto: Miroslav Jurčo)

Mládě je velikostně někde mezi arakangou a arou červenouchým, podle chovatele se však délkou blíží spíše arakanze. Záda má světle zelená až žlutavá, břicho a přední stranu krku oranžově červené (barva je podobná jako u ary harlekýna, což je nejčetnější z kříženců velkých arů – kříženec ary ararauny a ary zelenokřídlého). Holé líce u zobáku jsou menší než u arakangy, okolo oka je „kapka“ typická spíše pro aru červenouchého. Červené čelo a příuší připomíná také tento druh. Zobák je na spodní čelisti černý, horní čelist je shora šedá, dolní část je černá, včetně špičky. Je mohutnější, podobnější spíše zobáku arakangy. Tělesná konstituce je podobnější arakangám.

ČTĚTE TAKÉ: Znáte barevné mutace arů araraun? Jsou vzácné a objevují se i ve volné přírodě. Kolik stojí?

Neobvyklý kříženec byl oříškem i pro slovenské úřady. Oba rodiče totiž patří k druhům papoušků, na které se podle mezinárodní úmluvy CITES vztahuje povinná registrace. I mládě tedy muselo být označeno uceleným nesejmutelným kroužkem a registrováno. Jenže pod jakým názvem? „Kříženec má CITES I, ale nedokázali ho pojmenovat, tak mu nechali jen název po rodičích,“ říká Miroslav Jurčo. Chovatel se patrně dočká i dalších podobných odchovů, protože návrat samce arakangy k jeho původní samici stejného druhu už zavrhl a shání pro ni jiného samce.

Úvodní foto: Miroslav Jurčo a archiv Ararauna.cz




Předchozí článek

Zwolle opět hostilo největší ptačí burzu v Evropě. Podívejte se na ceník papoušků

Dálší článek

Přehled ptačích burz a výstav pro víkend 26. až 28. února 2016

2 Comments

  • Žij a nechej žít ! když už se to stalo, tak se svět neposere. Byla by škoda zabít tak krásného tvora. Láska si hold nevybírá ani u ptactva hihi 😀 jen je nechte. Proč si lidi vyhradili právo rozhodovat za přírodu?…a mě se papouch líbí.

  • ten papoušek je krásný 🙂

Napiš komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Nejčtenější