Jan Potůček 
Ze 140 arů škraboškových, které před březnovým přesunem více než pěti desítek ptáků do Brazílie chovalo německé Sdružení pro ochranu ohrožených druhů papoušků (ACTP) by mělo nakonec v tomto zařízení nedaleko Berlína zůstat 30 párů. Uvedl to server Audubon.org v rozsáhlém článku o činnosti ACTP a chovatelské minulosti prezidenta tohoto sdružení Martina Gutha. Ten serveru řekl, že po dohodě s brazilskou vládou bude ACTP odevzdávat Brazílii 70 procent všech odchovaných mláďat. Do letošního března kontrolovalo ACTP okolo 90 procent zbytkové populace arů škraboškových na zemi. Tento papoušek je od roku 2000 v přírodě vyhynulý a na začátku záchranného programu žilo v zajetí jen 54 ptáků.
První ptáky získali v roce 2005 ze Švýcarska
Martin Guth začal s chovem arů škraboškových jako soukromý chovatel v roce 2005, kdy se mu podařilo získat první tři ptáky ze Švýcarska. V té době se chovu arů škraboškových intenzivně věnoval Loro Parque na kanárském ostrovu Tenerife a především katarský šejk Saud Bin Mohammed Bin Ali Al-Thani, kterému se podařilo skoupit soukromé chovy z Filipín a Švýcarska. Jeho chovná stanice Al Wabra investovala značné prostředky do umělé inseminace samic a podařilo se mu postupně rozšiřovat chovnou skupinu až na více než 100 ptáků. Al-Thani podle článku serveru Audubon.org těžce nesl fakt, že se Martinu Guthovi podařilo koupit ary škraboškové ve Švýcarsku, protože podle nepsané dohody měl být zakázaný jakýkoli přeshraniční transport těchto ptáků.
Martin Guth však využil dobrých kontaktů na německé úřady zabývající se mezinárodní úmluvou CITES a podařilo se mu tento zákaz obejít. Trojice arů škraboškových tak tvořila základ chovu těchto ptáků v rodícím se ACTP. Sdružení se postupně podařilo získat 18 párů arů škraboškových a zapojit se do záchranného programu koordinovaného brazilskou vládou. Proti zapojení ACTP ovšem protestoval zakladatel a provozovatel Loro Parque Wolfgang Kiessling. Spor s brazilskou stranou ohledně zapojení ACTP vygradoval rozhodnutím Brazílie stáhnout z Loro Parque všechny ary škraboškové až na jednoho nemocného jedince, který v parku zůstal do roku 2014, kdy uhynul. Po tragickém úmrtí šejka Al-Thaniho začala Al Wabra stále intenzivněji spolupracovat s ACTP.
V záchranném programu arů škraboškových je 159 ptáků, z toho 142 v německém ACTP
ACTP měnila aru kobaltového s pražskou zoo
Vzájemná kooperace vyústila přede dvěma lety v rozhodnutí dědiců Al-Thaniho přesunout všechny ary škraboškové (šlo celkem o 120 ptáků) do ACTP s tím, že většina jedinců bude určena pro transport do Brazílie. Tam vzniklo nové chovné a reintrodukční centrum financované ACTP a brazilskou vládou a speciální rezervace, kam mají být od roku 2021 vypouštěni mladí arové škraboškoví při znovuzavádění druhu do volné přírody. ACTP zároveň některé ptáky zapůjčilo do zoologických zahrad: dvě samice do Jurong Bird Parku v Singapuru a pět jedinců do belgické zoologické zahrady Pairi Daiza. Ary škraboškové si rovněž mohou do svých chovů deponovat členové ACTP, což se už děje s ary kobaltovými. U tohoto druhu ale už ACTP není součástí brazilského záchranného programu.
S německým ACTP v minulosti spolupracovalo několik českých chovatelů a díky tomu byli v Česku dříve deponováni například ararové zelení. Předloni pak ACTP vyměnilo jednoho aru kobaltového s pražskou zoologickou zahradou kvůli rozšíření genofondu. V pražské zoo byli nejprve tři arové kobaltoví zabavení soukromému chovateli v České republice, poté zoo získala ještě jednu samici zabavenou v Německu (šlo o domácího mazlíčka). Původně zoo chovala tři samce a jednu samici, aktuálně má složeny dva páry těchto papoušků. Podmínkou brazilské vlády pro ponechání papoušků v České republice bylo jejich vystavení ve veřejné expozici. Nejen pro ně zoo postavila speciální Rákosův pavilon, v němž chová i ary hyacintové a další vzácné papoušky.
První odchov ary kobaltového v Německu: ACTP slaví úspěch 18 měsíců po získání chovného páru
Úvodní foto: ACTP
