Jan Potůček 
UVNITŘ FOTO A VIDEO – Žako liberijský patří mezi opomíjené druhy papoušků a mezi chovateli žaků jej má málokdo. Podle Milana Bartla, autora knížky Žako – papoušek šedý, má tento druh velkou budoucnost, protože se k němu jako k raritě uchýlí řada chovatelů. Již dnes je totiž problém žaky liberijské sehnat a podle Bartlova odhadu tvoří asi jen dvě až pět procent z celkového počtu chovaných žaků, uvedl na přednášce, která proběhla o uplynulé sobotě 30. října na 10. setkání chovatelů Severovýchodních Čech ve Vlčí Habřině na Pardubicku. Přepočteno na počet registrací CITES papoušků žako v České republice, kterých bylo k 30. červnu letošního roku 11 941, by tak na žaky liberijské mělo připadat jen 240 až 600 registrovaných jedinců. Úřady oba druhy pro registraci CITES nerozlišují.
Většina „liberijců“ je v domácnostech za mazlíčky
„Žako liberijský se odchovává hůře než žako velký. V našem chovu máme dva páry, které obývají společnou voliéru a bez problému v ní hnízdí. Ovšem vždy jen jeden pár ročně, další rok pak druhý. Podařilo se nám od nich odchovat jednou dvě a dvakrát po jednom mláděti,“ přiblížil Milan Bartl účastníkům setkání. Chovatelů těchto papoušků v Česku je pomálu, většina žaků liberijských je po domácnostech jako mazlíčci. „Charakterově se oba druhy žaků nijak neliší, žako liberijský dokáže napodobovat lidský hlas stejně dobře jako žako velký,“ ujistil Milan Bartl. V době, kdy manželé Bartlovi rekonstruovali voliéry a museli umístit větší počet žaků velkých společně s žaky liberijskými do velké voliéry po arech, pozorovali odlišné chování obou druhů k sobě navzájem.
„Žakové liberijští okamžitě ovládli horní bidla ve voliéře a nepřipustili, aby se k nim žakové velcí přiblížili. Ti si na „vůdcovství“ žaků liberijských velice rychle zvykli a podřídili se,“ popsal Milan Bartl, který chce v chovu dvou párů liberijských žaků pohromadě pokračovat, protože jde o ptáky, kteří jsou na sebe zvyklí už odmala. U žaků velkých je podle Bartla po jejich převedení do první přílohy CITES problém, že část papoušků v České republice neprošla registrací a tyto ptáky tak nelze použít v chovu. „Bohužel si tak sami snižujeme genofond pro odchovy žaků, protože legálně lze prodávat pouze mláďata, u jejichž rodičů lze prokázat jejich legální původ. Tedy že jde o ptáky odchované v zajetí s registračním listem nebo o odchytové ptáky, kteří mají dovozní povolení od ministerstva životního prostředí,“ vypočítal Milan Bartl.
Čipování žaků kvůli CITES? Vyplatila se anestezie
Manželé Bartlovi museli po převedení papoušků žako do CITES I kompletně přeznačit všechny chovné ptáky, celkem 12 párů žaků velkých a dva páry žaků liberijských. „Přiznám se, že jsem z toho měl velké obavy. Bál jsem se, že se papoušci oškubou, že přestanou hnízdit. Dlouho jsme řešili, zda je čipovat při vědomí, nebo pod narkózou. Nakonec jsme se domluvili s Veronikou Trhoňovou z kliniky Veterinární univerzity v Brně a čipovali jsme pod narkózou. U žádného ptáka nedošlo k problémům, u vybraných jedinců jsme mohli také provést plánovaná vyšetření. Žakové se probrali z narkózy až v přenoskách cestou domů a nepozorovali jsme na nich žádný stres,“ líčil Milan Bartl. Jeden pár dokonce do tří týdnů od čipování začal hnízdit, což chovatel považuje za velmi kuriózní.
Milan Bartl na přednášce předvedl také modernizaci svého chovného zařízení pro žaky, do kterého zavedl systém chytré domácnosti iNELS. Díky němu může automaticky na dálku otevírat a zavírat okna do venkovních výletů, regulovat teplotu v zázemí, rosení, ale i osvětlení. I když základ takového řešení je poměrně nákladný (v případě manželů Bartlových vyšel na 200 tisíc korun), výsledkem je velké zjednodušení práce s chovným zařízením. Milan Bartl zmínil případ, kdy na dálku z kanárského ostrova Tenerife ovládal před aplikaci v mobilním telefonu okénka do výletů a světlo v zázemí, zatímco o krmení papoušků se v té době starala jeho maminka. „A to jsme byli pět tisíc kilometrů od domova!“ upozornil. Do budoucna plánuje přes aplikaci ovládat další funkce ve voliérách, včetně kamer.
Rekordní pár žaků u Bartlových odchoval 96 mláďat
Některé chovné páry žaků u Milana Bartla dokáží být velmi produktivní. Zmínil jeden pár žaků velkých, který si pořídil mezi prvními a čtyři roky vůbec nehnízdil. Poté ale začal úspěšně odchovávat mladé a dodnes od něj Bartlovi odchovali 96 mladých. Podobně produktivní pár míval kdysi i Čestmír Drozdek, který žaky odchoval jako první v tehdejším Československu. Jemu tento pár i přes několikeré stěhování odchoval celkem 68 mláďat. Bartlovi nechovají pouze chovné páry žaků, často se ujímají i papoušků z domácností, které už původní majitelé nechtějí nebo nemůžou mít. Postupně se z nich snaží složit páry a často se jim daří od těchto papoušků odchovávat mladé, i když někdy musí jít o ruční odchov.
Bartlovi chovají i dva páry arů araraun a jeden pár arů zelenokřídlých, s nimi ale zatím takové úspěchy nemají. Podařilo se jim zatím odchovat 15 mladých araraun, přičemž jedno mládě jim při fotografování venku ulétlo a tři dny ho chytali (nakonec s úspěchem). Hlavním chovatelským zaměřením Bartlových ale zůstávají žakové, ať už jde o odchov mláďat do chovů pro další chovatele nebo domácí mazlíčky. Majitelům ochočených papoušků často radí a poradnu provozují i při svém e-shopu ePapoušek.cz. Čas od času pomohou s ručním odchovem jiných druhů papoušků i dalším chovatelům, tak jako před 14 lety, kdy se jim podařilo ručně od vejce odchovat tři mladé kakaduy inka.
Úvodní foto: Jan Potůček, Ararauna.cz
