Jan Potůček 
UVNITŘ TABULKA – Téměř 12 tisíc papoušků žako již registrovali u příslušných krajských úřadů či pražského magistrátu chovatelé a majitelé těchto exotických ptáků. To je o řád více, než se pohybují počty registrovaných jedinců u dalších častěji chovaných druhů papoušků spadajících pod první přílohu CITES, úmluvy o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy zvířat a planě rostoucích rostlin. Češi do 30. června letošního roku registrovali 11 941 papoušků žako, vyplývá z údajů celostátního Registru CITES, které serveru Ararauna.cz poskytl Ondřej Klouček z oddělení mezinárodních úmluv odboru druhové ochrany a implementace mezinárodních závazků ministerstva životního prostředí.
Tempo nových registrací žaků zrychlilo
Meziročně, oproti stavu k 30. červnu 2020, v Česku přibylo 1 458 nově registrovaných papoušků žako. Jenom za letošní rok pak šlo o 1 162 ptáků. Údaj se týká součtu registrací obou druhů papoušků žako, tedy žaka velkého a žaka liberijského. Povinnost registrace papoušků žako dle přílohy CITES I platí od roku 2017, data poskytnutá ministerstvem životního prostředí, jež se týkají všech druhů papoušků spadajících pod CITES I, se týkají registrací uzavřených od roku 2004. Právě v tomto roce vznikl centrální Registr CITES obsahující celostátní součty všech registrovaných exemplářů jednotlivých druhů zvířat a rostlin. V reálu tak mohou být počty o něco vyšší – do roku 2004 je totiž evidovaly pouze okresní či krajské úřady.
Jestliže papoušků žako přibylo od poslední vydané statistiky exemplářů CITES v České republice přes tisíc, u dalších druhů papoušků se počty měnily maximálně o jednotlivé desítky jedinců. Například u arů došlo k největšímu posunu u ary marakány, jichž meziročně k 30. červnu přibylo v Registru CITES celkem 49 jedinců na celkový počet 583 (za první pololetí letošního roku jich naopak v registru 16 ubylo). Nejčetnějším druhem ary spadajícím pod CITES I však zůstává ara arakanga, jichž meziročně přibylo 34 na celkových 661. Oproti konci loňského roku jich ale v Registru CITES sedm ubylo. Setrvalý nárůst počtu registrací v Česku dlouhodobě vykazuje největší a nejdražší z dostupných druhů arů – ara hyacintový. Ke konci letošního června jich v tuzemsku bylo 225, o 14 více než před rokem a o 13 více než na začátku letošního roku.
Z arů ubývají pouze kanindy, počty červenouchých stagnují
Mírnější nárůsty ministerstvo životního prostředí zaznamenalo u ary horského: meziročně u tohoto druhu přibylo šest registrací na celkový počet 142, přičemž za první pololetí letošního roku šlo pouze o jedinou registraci (jde však o kombinaci nově registrovaných exemplářů a těch, co byli z Registru vymazáni, protože byli prodáni do zahraničí nebo uhynuli, takže nově registrovaných jedinců mohlo být fakticky více). Arů vojenských k 30. červnu meziročně přibyli čtyři na 253, oproti konci loňského roku ale u tohoto druhu klesl počet registrací o jednu. K žádným meziročním změnám nedošlo u arů červenouchých (stále 223 exemplářů jako v polovině roku 2020, ovšem oproti konci loňského roku jde o pokles o šest registrací) a arů kobaltových, jichž je v Česku registrováno stále pět a všechny chová pražská zoologická zahrada.
Arů kanind meziročně naopak ubylo o pět na 152 (a za první pololetí letošního roku šlo o pokles o sedm registrací). O tři registrace více než před rokem eviduje ministerstvo životního prostředí u arů zelených, jichž bylo k 30. červnu celkem 93 (a o stejný počet stoupl počet jejich registrací i o od začátku letošního roku). Nadále významně rostou počty registrací aratingů žlutých. Meziročně dokonce o 43 exemplářů na aktuálních 426, jenom od začátku letošního roku jich přibylo devět. Čtyři registrace navíc oproti konci loňského června zaznamenalo ministerstvo životního prostředí u amazónků červenohlavých. Nyní jich je v Česku registrováno 47, od začátku letošního roku ale v jejich počtu nedošlo k žádnému výkyvu. Naopak pyrurů modrobradých meziročně ubylo 11 na celkový počet 209 a jen od začátku letošního roku vykázal tento druh pokles dokonce o 20 registrací.
Amazoňanů kubánských je už skoro jako amazoňanů velkých
Jak se vyvíjely počty registrovaných amazoňanů? Prim si nadále drží amazoňan velký, který byl před zařazením papoušků žako nejčastěji chovaným papouškem CITES I v České republice. Ke konci letošního června jich bylo v tuzemsku registrovaných 1 231, což ale představovalo meziroční pokles o 38 jedinců a jen od začátku letošního roku jich ubylo dokonce 45. Opačný trend zaznamenal celostátní Registr CITES u amazoňanů kubánských, jichž bylo v Česku ke konci letošního června 1 196, o 44 více než před rokem. Od začátku letošního roku jich ale 27 ubylo. Druhý největší meziroční nárůst počtu registrací u amazoňanů nastal u amazoňana vínorudého, a to o 16 proti loňskému prvnímu pololetí na celkových 525. Od začátku letošního roku se ale jejich počet nezměnil. Přibývalo také amazoňanů zelenolících, a to o 11 meziročně na 199, zatímco za poslední půlrok jejich počet o jeden exemplář klesl.
Nárůsty o jednotlivé registrace zaznamenal například amazoňan rudoocasý, konkrétně o devět jedinců meziročně na současných 129 exemplářů (od začátku letošního roku jde o nárůst o dvě registrace). O pět registrací meziročně více vykázal i amazoňan fialovotemenný, jichž je nyní v Česku celkem 252 (za první pololetí 2021 ale jejich počet klesl o 14 exemplářů). Meziročně přibyly i tři registrace amazoňanů nádherných na celkových 144, i když v prvním pololetí 2021 jejich počet o jeden exemplář klesl. Další druhy amazoňanů vykázaly meziroční poklesy počtu registrací. Například amazoňanů rudookých meziročně ubylo osm na počet 125 (za první pololetí letošního roku jich ubyly čtyři), u amazoňanů tukumanských meziročně ubyl jeden exemplář, zatímco za první letošní pololetí jeden přibyl na celkový počet 55. Ubývalo i amazoňanů žlutokrkých, meziročně o 17 a za první letošní pololetí o 13 jedinců na celkový počet 329, a také amazoňanů žlutoramenných, a to o tři meziročně a o čtyři za první letošní pololetí (celkem je jich nyní v Česku 45).
Statistika CITES: V Česku se ročně registruje na 800 papoušků žako, arů hyacintových je již přes 200
V Česku zbývají už jen čtyři kakaduové filipínští
Ke statisticky zajímavým nárůstům naopak došlo u některých bílých druhů kakaduů spadajících pod CITES I. Například kakaduů žlutolících ke konci června meziročně přibylo 26 na celkový počet 317 a jen za letošní první pololetí u tohoto druhu přibylo šest nových registrací. Významně rostly i počty registrací kakaduů moluckých. Meziročně o 21 a za první letošní pololetí o 17 exemplářů na celkový počet 195 jedinců. Žádný meziroční posun nenastal u kakaduů Goffinových, jichž bylo k 30. červnu 2021 stále 60 jako loni a naopak za první letošní pololetí u nich jedna registrace ubyla. Kakaduů filipínských, nejvzácnějších zástupů kakaduů vůbec, bylo v Česku ke konci letošního června o jednoho méně než loni – pouhé čtyři exempláře. Odpovídá to stavu ze začátku letošního roku. Kakaduů palmových meziročně ubylo 12 na celkový počet 54, od začátku letošního roku ale čtyři registrace přibyly.
Žádný posun nezaznamenal centrální Registr CITES u papoušků žlutokřídlých, stále jich eviduje 13 (registrace tohoto druhu, byť spadá pod CITES I, však není povinná). Obdobně je na tom příbuzný papoušek žlutoramenný, u něhož meziročně jedna registrace ubyla a celkem jich je evidováno sedm, stejně jako na konci loňského roku. Mírný pokles pak nastal u papoušků chocholatých, jichž bylo k 30. červnu letošního roku v České republice registrováno 182, což bylo o čtyři méně než před rokem, a dokonce o osm méně než na konci loňského roku. Další statistiku papoušků spadajících pod CITES I v českých chovech přinese server Ararauna.cz po Novém roce. Činíme tak vždy k 30. červnu a 31. prosinci příslušného roku.
V Česku je aktuálně 154 papoušků CITES I původem z Británie. Od Nového roku jim neplatí eurocites
Úvodní foto: Jan Potůček, Ararauna.cz
