Jan Potůček 
UVNITŘ TABULKA – Významné nárůsty počtu registrací jihoamerických papoušků aratingů žlutých zaznamenává v posledních letech celostátní Registr CITES, který spravuje ministerstvo životního prostředí. Ke konci loňského roku Česko evidovalo 417 exemplárů aratingů žlutých, což je takřka dvojnásobek oproti situaci před pěti lety. Meziročně ve srovnání s koncem roku 2019 v tuzemsku přibylo 22 nových registrací těchto ptáků, v porovnání s prvním pololetím 2020 eviduje Registr CITES nárůst o 20 jedinců. Vyplývá to ze statistiky, kterou serveru Ararauna.cz poskytl Ondřej Klouček z oddělení mezinárodních úmluv odboru druhové ochrany a implementace mezinárodních závazků ministerstva životního prostředí.
Chovatelé loni registrovali přes 700 papoušků žako
Nejčetnějším druhem papouška z první přílohy CITES, mezinárodní úmluvy o obchodu s ohroženými druhy zvířat a planě rostoucích rostlin, je v Česku žako velký. K 31. prosinci 2020 jich bylo v tuzemsku registrováno 10 779, přičemž toto číslo zahrnuje i žaky liberijské (oba druhy byly v minulosti považovány za jeden taxon a v Registru CITES jsou tak vedeny i nadále). Za celý loňský rok v Česku přibylo 706 registrací papoušků žako, za druhé pololetí to bylo 296. To je suverénně nejvíce ze všech povinně registrovaných druhů papoušků (Registr CITES obsahuje pouze ptáky zařazené do přílohy A, resp. CITES I). Z dlouhodobé statistiky vyplývá, že každoročně v České republice přibývá okolo 700 až 800 nových registrací papoušků žako, kteří spadají pod CITES I od roku 2017.
U žádného jiného druhu papouška CITES I meziročně nepřibývají stovky nových registrací, ale maximálně jednotlivé desítky. V tomto smyslu se loni dařilo u některých druhů arů. Například registrací arů marakán za rok 2020 přibylo 58 na celkový počet 567, přičemž jen za druhé pololetí loňského roku jich přibylo 33. Významný nárůst zaznamenali i arové arakangy, za celý rok 2020 o 38 nových registrací, přičemž za druhé pololetí loňského roku to bylo dokonce 41 nově registrovaných exemplářů (menší číslo za celý rok znamená, že z celoročního hlediska došlo k větší úmrtnosti nebo vývozu ptáků do zahraničí). Velmi zajímavý byl loňský rok z hlediska statistiky registrací arů hyacintových. Jejich počet se totiž zvýšil o celou desetinu, což představuje 21 exemplářů, na celkový počet 212. Na druhé pololetí 2020 ale připadá pouhá jedna nová registrace (mohlo jich být více, ale statistika odečítá ptáky odhlášené a vyvezené mimo Česko).
Ubyl jeden ara kobaltový, počty vzácnějších arů stagnují
Přibývalo i arů kanind, k 31. prosinci 2020 jich bylo meziročně v Registru CITES o 12 více (celkem 159). Z toho na druhé loňské pololetí připadají dvě nové registrace. Meziročně přibylo o šest arů zelených, ovšem pouze v prvním pololetí loňského roku, za druhé pololetí Registr CITES neeviduje žádný posun a celkově jich u nás eviduje 90. O pět exemplářů více než v roce 2019 bylo ke konci loňského roku v Česku arů červenouchých. Celkem šlo o 229 exemplářů. Za druhé loňské pololetí jich přibylo dokonce šest. Další druhy arů evidované v Registru CITES zaznamenaly meziroční poklesy počtu registrací. Například ara vojenský o pět exemplářů na 254 (ale za druhé pololetí 2020 jich v porovnání s prvním půlrokem loňského roku přibylo pět). Arů horských meziročně ubyly čtyři na 141 (za druhé pololetí 2020 ale přibylo pět registrací). V Česku také ubyl jeden ara kobaltový, ke konci roku 2020 jich u nás bylo pět (ke konci prvního pololetí 2020 jich bylo šest).
Z amazoňanů, kteří spadají pod CITES I, loni v Česku nejvíce přibylo amazoňanů žlutokrkých, a to 34 na celkový počet 342 (ale za druhé pololetí 2020 oproti prvnímu pololetí čtyři registrace ubyly). Významně rostly i počty registrací amazoňanů kubánských. Meziročně k 31. prosinci 2020 o 27 na celkový počet 1 223, za druhé loňské pololetí přibylo dokonce 71 nových registrací. Meziroční nárůst o 17 registrací na celkový počet 200 zaznamenal i amazoňan zelenolící, u kterého poprvé celkový počet registrací dosáhl dvou stovek. Za druhé pololetí 2020 jich v Registru CITES přibylo 12. Amazoňanů vínorudých ke konci roku 2020 přibylo meziročně 13 na celkových 525, v druhém pololetí 2020 šlo dokonce o 16 nových registrací. Vzácnějších a dražších amazoňanů rudoocasých přibylo meziročně šest na celkový počet 127, v druhém loňském pololetí šlo dokonce o devět nových registrací tohoto druhu.
Statistika CITES: V Česku je už šest arů kobaltových, počty registrovaných žaků přesáhly 9 000
Z amazoňanů v CITES I zůstává nejčastější oratrix
Mírně přibývalo i amazoňanů tukumanských, a to pět za celý rok 2020 na celkových 54, v druhém loňském pololetí ale oproti prvnímu pololetí dvě registrace ubyly. O čtyři exempláře více eviduje Registr CITES za rok 2020 u amazoňanů velkých (celkově 1 276) a amazoňanů žlutoramenných (celkově 49). Za druhé pololetí 2020 přibylo u amazoňanů velkých sedm nových registrací, u amazoňana žlutoramenného jedna. Amazoňanů fialovotemenných za celý rok 2020 přibylo 12 na celkový počet 266, ve druhém pololetí loňského roku pak přibylo ve srovnání s prvním pololetím 19 nových registrací. Takřka beze změn zůstaly počty amazoňanů nádherných. Celostátní Registr CITES u nich za celý rok 2020 zaznamenal nárůst o jednu registraci na 145 exemplářů (ve druhém pololetí šlo o dvě nové registrace). Amazoňanů rudookých meziročně ubylo o 11 na 129, ve druhém pololetí šlo o úbytek o čtyři exempláře. K žádným posunům nedošlo u amazoňanů ohnivých.
Jen drobné posuny zaznamenal Registr CITES u amazónků červenohlavých. Za celý loňský rok přibyly dvě registrace na celkový počet 47, za druhé pololetí 2020 přibyly čtyři nové registrace. Pyrurů modrobradých za loňský rok přibylo 10 na celkový počet 229, přičemž v druhém pololetí 2020 přibylo devět nových registrací. Naopak úbytek zaznamenal celostátní Registr CITES u papoušků chocholatých. Celoročně jich ubylo sedm na celkový počet 190, ale v druhém pololetí oproti prvnímu přibyli čtyři. O jeden exemplář meziročně i v druhém pololetí 2020 klesl i počet registrací papoušků žlutoramenných, u nichž však registrace není povinná. Žádnou změnu Registr CITES nezaznamenal u příbuzných papoušků žlutokřídlých, eviduje jich stále 13. I u tohoto druhu není registrace povinná, byť spadá do první přílohy CITES. Statistika tedy nic nevypovídá o skutečném počtu těchto papoušků mezi českými chovateli.
Statistika CITES: V Česku se ročně registruje na 800 papoušků žako, arů hyacintových je již přes 200
O pětinu klesl počet registrovaných kakaduů palmových
Dramatický úbytek zaznamenal Registr CITES u kakaduů palmových. Loni jich meziročně ubylo 14 na celkový počet 50, přičemž jenom za druhé pololetí jich ubylo dokonce 16. Vezmeme-li v úvahu, že jenom pražská zoologická zahrada chová čtyři páry kakaduů palmových a několik mláďat a další páry či jednotlivé ptáky mají zoo v Ústí nad Labem, Ostravě, Liberci, Jihlavě a Brně, příliš jich na soukromé chovatele nezbývá. Z bílých kakaduů spadajících pod CITES I loni přibylo nejvíce kakaduů žlutolících, a to o 22 na celkový počet 311. Za druhé pololetí 2020 jich oproti prvnímu pololetí přibylo 20. Nepatrný meziroční nárůst o čtyři registrace na celkových 178 loni nastal i u kakaduů moluckých. Za druhé pololetí 2020 u nich přibyly rovněž čtyři nové registrace.
Žádné meziroční změny nezaznamenal Registr CITES u kakaduů Goffinových, jichž je v Česku registrováno 61 (za druhé pololetí 2020 šlo o jednu novou registraci). O jednu registraci méně než v roce 2019 vykazuje v Česku kakadu filipínský, ke konci roku 2020 u nás byli už čtyři ptáci (pokles o jeden exemplář nastal i v druhém loňském pololetí). Celkové počty registrovaných exemplářů CITES u všech zmiňovaných druhů papoušků mohou být vyšší, celostátní Registr CITES totiž obsahuje pouze papoušky registrované od roku 2004. Do té doby exempláře CITES evidovaly pouze okresní a poté krajské úřady a jejich statistiky nebyly zdigitalizované.
Úvodní foto: Jan Potůček, Ararauna.cz
