Ptačí chřipka je už na Slovensku, v Polsku a Maďarsku. Opět uzavřela košickou zoo

Všechny okolní země kromě Rakouska již v letošním roce zaznamenaly případy nákazy vysoce patogenní aviární influenzou – ptačí chřipkou typu H5N8. Kromě Německa, kde se ohniska nákazy v chovech drůbeže začala objevovat již loni na podzim, začátkem ledna ohlásily nové případy Polsko, Slovensko a také Maďarsko, kde se dvě ohniska nachází přímo na hranici se Slovenskem v Ostřihomi. Na Slovensku pak ptačí chřipce podlehly dvě okrasné kachny pižmovky v zoologické zahradě v Košicích, která je kvůli výskytu nemoci od minulého pátku 8. ledna pro veřejnost uzavřena. Stejnou zkušeností si košická zoo prošla i v roce 2017, loni na jaře pak ptačí chřipka na déle než měsíc uzavřela i další slovenskou zoo v Bojnicích.

Košická zoo zavedla velmi přísná epidemická opatření, aby nedošlo k nákaze dalších, často vzácných ptačích druhů. Vir ptačí chřipky se totiž může přenášet i na podrážkách bot nebo na pracovním náčiní. „Zoologická zahrada je od pátku 8. ledna pro veřejnost uzavřena. Rozhodla tak Státní veterinární a potravinová správa (SVPS) na základě výsledků pitvy dvou kachen pižmových, u nichž Národní referenční laboratoř ve Zvolenu potvrdila ptačí chřipku. Pravděpodobným zdrojem nákazy jsou podle SVPS volně žijící ptáci a jejich kontakt s ptáky chovanými v zoo. Místní veterinární a potravinová správa Košice – město rovněž nařídila opatření zaměřená na tlumení nemoci, její kontrolu a zabránění šíření nákazy v ochranném pásmu minimálně tři kilometry okolo ohniska nákazy. Zoo bude uzavřena až do odvolání,“ uvádí Zoo Košice na svém webu.

Jak na ptačí chřipku? Pozor na zablácené boty i krmení a vodu pod otevřeným nebem

Česko je zatím „čisté“, ale nemusí být na dlouho

České republice se v letošní zimní sezóně zatím ptačí chřipka vyhýbá. Ohniska v okolních zemích se nachází většino stovky kilometrů od českých hranic. Přesto je obezřetnost na místě. Česká Státní veterinární správa už loni na podzim, tak jako každý rok se začátkem migrace tažných ptáků, varovala chovatele drůbeže a dalších ptáků před kontaktem s divokými opeřenci, zejména pak vodními ptáky. Ptačí chřipku nejčastěji přenáší kachny, husy, labutě, ale i volavky, kormoráni a další ptáci. Ve střední Evropě byly zaznamenány i případy dravců, kteří se nakazili virem H5N8 po pozření uhynulého vodního ptáka, jenž trpěl ptačí chřipkou. Z chovných zařízení patří mezi nejrizikovější chovy drůbeže, která je k ptačí chřipce nejvnímavější.

Chovatelé by z preventivních důvodů měli zabránit jakémukoli přímému kontaktu s divokými ptáky, ale i jejich sekrety, především pak s trusem, kterým se nemoc nejčastěji přenáší. Důležité je zajištění dezinfekce chovu, protože infikovaný trus si mohou chovatelé nebo ošetřovatelé zanést do chovného zařízení sami na podrážkách bot. Proto je vhodné používat dezinfekční rohože a veškeré krmivo a vodu ptákům podávat ideálně ve vnitřních prostorách nebo alespoň pod stříškou. To samé platí i u chovu papoušků. Rovněž není vhodné mít vedle voliér s papoušky volně pohybující se drůbež, která se může stát zdrojem nákazy. Pokud se v chovu objeví nakažení ptáci, příslušná krajská veterinární správa zpravidla nechá celý chov z preventivních důvodů vybít.

Ptačí chřipka je už potvrzená v Polsku. Musí kvůli ní zlikvidovat velkochov s 940 tisíci slepicemi

Úvodní foto: Mapio.net

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..