Statistika CITES: V Česku se ročně registruje na 800 papoušků žako, arů hyacintových je již přes 200

UVNITŘ TABULKA – Čeští chovatelé ročně „vyprodukují“ okolo 800 papoušků žako, a to jak žaků velkých, tak jejich příbuzných žaků liberijských. Vyplývá to ze statistiky CITES, kterou serveru Ararauna.cz poskytlo ministerstvo životního prostředí, které spravuje celostátní Registr CITES. Z aktuálních dat k 30. červnu letošního roku vyplývá, že do konce prvního pololetí bylo v tuzemsku zaregistrováno 10 483 papoušků žako, což je o 410 více než na začátku roku a meziročně počet jejich registrací stoupl o 837. Půlroční nárůsty o 400 nově registrovaných exemplářů jsou stabilní od konce roku 2018, do té doby registrace žaků rostly významněji, protože teprve v prvním pololetí 2017 byli tito papoušci přeřazeni do první přílohy úmluvy CITES a začala se na ně vztahovat povinnost registrace.

Překvapivě vysoké nárůsty počtů nových registrací zaznamenalo ministerstvo u arů hyacintových. Ke konci června jich bylo aktuálně v celostátním Registru CITES již 211, tedy poprvé jejich počet překročil dvě stovky. Ve skutečnosti jich může být v Česku ještě více, protože celostátní Registr CITES obsahuje data pouze od roku 2004, předtím existovaly jen krajské a okresní registry. Jen za první letošní půlrok v tuzemsku 20 nových registrací arů hyacintových a meziročně dokonce o 33. To jsou značná čísla i v porovnání s dalšími druh arů spadajících do CITES I. Více přibývalo v prvním pololetí 2020 už jen arů marakán, a to 25 na celkový počet 534. Meziročně marakány zaznamenaly o 52 registrací více než ke konci června minulého roku – to je nejvíc ze všech arů.

Arakangy nadále vedou mezi ary vedenými v CITES I

Znatelně od loňského června přibylo i arů arakang, a to o 48 na aktuálních 627 registrovaných exemplářů. Arakanga tak zůstává nejčastěji chovaným druhem ary z CITES I v České republice. Za první letošní pololetí ale těchto ptáků v českých chovech mírně ubylo, od Nového roku o tři exempláře. O jednu registraci méně než na konci loňského roku eviduje celostátní Registr CITES u ary červenouchého. Naopak meziročně jejich stav stoupl o 21 na aktuálních 223. Arů vojenských a arů horských meziročně i za první letošní pololetí ubývalo. U arů vojenských šlo meziročně o devět a za první pololetí o 10 exemplářů na nynějších 249 jedinců, u arů horských meziročně o osm a za první pololetí o devět registrací na aktuálních 136. Populace vzácných arů kobaltových v pražské zoo zůstává na šesti exemplářích.

Mezi českými chovateli nadále roste počet kriticky ohrožených arů kanind. Jenom za prvních šest měsíců letošního roku přibylo 10 nových registrací a meziročně dokonce 25 na aktuálních 157 jedinců. Stabilní růst počtu registrovaných exemplářů zaznamenává i nejméně rozšířený dostupný druh ary, ara zelený. Nyní jich je v celostátním Registru CITES zapsáno 90, od Nového roku přibylo šest nových registrací a meziročně pět (úbytek představují ptáci prodaní do zahraničí nebo uhynulí jedinci). Mimořádný nárůst nadále zaznamenává aratinga žlutý, u kterého meziročně od 30. června 2019 přibylo 39 nových registrací a celkově jich je v Česku od roku 2004 registrováno 383. Za letošní první pololetí ale tento druh vykázal úbytek o dvě registrace, stejně jako amazónek červenohlavý, jichž je v Česku aktuálně 43 – stejně jako loni ke konci prvního pololetí.

Zvědavý pár aratingů žlutých (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

Klesá zájem o amazoňany kubánské

U amazoňanů z meziročního hlediska přibylo nejvíce registrací amazoňanů velkých, a to o 193 na aktuálních 1 269. Za první letošní pololetí ale jejich počet klesl o tři jedince. Naopak v prvním pololetí přibývalo nejvíce registrací amazoňanů žlutokrkých. Celkem šlo o 38 nových registrací a Registr CITES jich nyní eviduje 346. Meziročně u tohoto druhu přibylo 30 registrací. Výrazněji začalo ubývat amazoňanů kubánských, kteří ještě nedávno drželi prim jakožto nejčetnější druh papouška CITES I v České republice. Nyní byli vytlačeni na třetí místo papoušky žako a amazoňanem velkým, přičemž za první pololetí u nich ubylo 44 registrací a meziročně jejich počet kles o 12 na současných 1 152. Během prvního pololetí ubylo také sedm amazoňanů fialovotemenných, zatímco meziročně jejich počet stoupl o devět na 247. Amazoňan ohnivý zůstává v Registru CITES pro Českou republiku od roku 2004 stále jediný, byť je známo, že je zde více ptáků registrovaných již dříve.

Meziročně rostly i počty registrovaných amazoňanů nádherných, konkrétně pak o 15 na aktuálních 143. Za první pololetí ale jeden ubyl. Amazoňanů rudoocasých meziročně přibylo 11 na 118, za první pololetí ale jejich počet klesl o tři jedice. U amazoňanů rudookých došlo k poklesu jak meziročně (o šest jedinců), tak i za první pololetí 2020 (o sedm). Aktuálně jich celostátní Registr CITES vede 133. Potěšitelná je situace u málo chovaných amazoňanů tukumanských. Jak za první pololetí, tak i meziročně přibylo sedm nových registrací na celkový počet 56 ptáků. Stabilní situace je u amazoňanů vínorudých, jichž meziročně přibylo 34, ale za první pololetí ubyli tři jedinci na celkový počet 509. Amazoňanů zelenolících přibylo meziročně osm, za první pololetí pak pět a celkově jich je v Česku 188.

Amazoňanů tukumanských mírně přibylo (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

Kakaduů palmových je v Česku aktuálně 66

Mírný nárůst zaznamenalo ministerstvo životního prostředí i u registrací amazoňanů žlutoramenných. Meziročně přibylo pět ptáků, za první letošní pololetí pak tři a celkově jich je v registru 48. Přibývalo i pyrurů modrobradých, jediných zástupců rodu Pyrrhura v CITES I: meziročně o 12 registrací a od Nového roku o jednu na celkový počet 220. Naopak papoušků chocholatých mírně ubývalo. Od poloviny loňského roku o jeden a jen za první letošní pololetí dokonce o devět exemplářů a 186 jedinců. Stagnaci nebo pokles zaznamenal Registr CITES u australských papoušků žlutokřídlých a žlutoramenných, u nichž v Česku není povinná registrace, i když spadají do CITES I. Tomu odpovídá i počet registrovaných ptáků: u papouška žlutokřídlého jde dlouhodobě o 13 jedinců, u papouška žlutoramenného za poslední rok o osm (meziročně jejich počet klesl o sedm).

Jak se vyvíjely počty registrací u kakaduů, kteří spadají do CITES I? Mírné nárůsty nastaly u kakaduů palmových. Meziročně přibyly tři nové registrace, od Nového roku pak dvě a celkově jich nyní Registr CITES eviduje v Česku 66. Kriticky ohrožených kakaduů filipínských zůstává v tuzemsku pouze pět, stejně jako na konci loňského roku. Meziročně jich šest ubylo. Mírné poklesy zaznamenal stav kakaduů Goffinových, jichž meziročně ubyly dva a za první letošní pololetí jeden na rovných 60 registrací. Kakaduů moluckých od loňského 30. června přibylo šest na celkový počet 174, ale od Nového roku ministerstvo životního prostředí neeviduje žádnou novou registraci. Kakaduů žlutolících přibylo meziročně osm a za první pololetí dva na celkových 291 registrovaných exemplářů.

V Česku zbývá posledních pět kriticky ohrožených kakaduů filipínských (Foto: Jan Potůček, Ararauna.cz)

Úvodní foto: Jan Potůček, Ararauna.cz

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..