Novým předsedou Českého svazu chovatelů je Radek Novotný, který stojí za brněnskou výstavou Moravia
Jan Potůček 
UVNITŘ FOTO – Kostru velkého papouška s kroužkem nalezl minulý čtvrtek 30. března v parku Stromovka v Havířově Vít Škobrtal a fotografie s výzvou, zda se nenajde majitel, zveřejnil prostřednictvím sociální sítě Facebook. Odtud se dostala i na stránky služby Psí detektiv, která uvedla, že jde pravděpodobně o aru araraunu a zveřejnila i číslo kroužku papouška. Na síti se hned rozjela velká diskuse, zda jde skutečně o aru a zda je možné podle čísla kroužku dohledat majitele. Po bližší analýze snímků, které webu Ararauna.cz poskytl sám nálezce, a porovnání s lebkami běžnějších druhů velkých arů a amazoňanů, můžeme celkem jistě vyloučit, že by v havířovském parku byly kosterní pozůstatky ary ararauny, byť by to barva zbylého peří mohla naznačovat.
Klíčový je detailní snímek lebky. Zobák sice vypadá jako od ary, protože horní čelist výrazně přesahuje dolní a je charakteristicky špičatá, ale barva neodpovídá žádnému velkému arovi. Ararauna má zobák černý, ara zelenokřídlý, arakanga a kříženec harlekýn mají sice zobák světlý, ale dolní čelist a část horní čelisti u lebky jsou černé. Barvu by si zobák zachoval, i kdyby tam kosterní pozůstatky ary zůstávaly delší dobu, což dokazují nálezy mumifikovaných arů arakang na jihu Spojených států, v Mexiku nebo Chile staré několik tisíc let. Arovi neodpovídá ani materiál kroužku, který je zjevně hliníkový. Takový by ovšem velký ara jednoduše zničil, proto se arové značí kroužky z oceli. Mimochodem, pokud by šlo o aru araraunu, číslo kroužku by při hledání jeho majitele nepomohlo.
Lebka jasně prozrazuje amazoňana
Ara ararauna totiž nespadá mezi druhy v první příloze CITES, úmluvě o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy, a tak tito papoušci nepodléhají povinné registraci u místně příslušného krajského úřadu. Na fotografiích z místa nálezu je ale velmi pravděpodobně amazoňan, což dokazuje především snímek lebky. Pokud ho porovnáte se snímkem lebek velkých arů, ať již ararauny nebo arakangy, uvidíte, že lebka je kulatější a očnicový oblouk je v poměru k celé lebce menší, umístěný blíže kořenu zobáku. Lebka amazoňana je užší a očnicový oblouk je v poměru k celé lebce obrovský, přesně jako na fotografii nalezené kostry. Barva zobáku odpovídá dvěma druhům: amazoňanu velkému a amazoňanu kubánskému. Oba spadají pod CITES I, tedy podléhají povinné registraci.
Více pravděpodobné je, že jde o amazoňana velkého. Při určování rodu papouška může být matoucí přerostlá horní čelist zobáku, která je netypicky dlouhá a připomíná aru. To by mohlo naznačovat, že nešlo o papouška z chovu, ale spíše domácího mazlíčka. Amazoňanů velkých se v České republice chová poměrně dost, ke konci loňského roku jich podle statistiky, kterou serveru Ararauna.cz poskytlo ministerstvo životního prostředí, bylo v tuzemsku registrovaných 1299. To je mimochodem druhý největší počet nějakého papouščího druhu CITES I u nás po žakovi. Jak tedy zjistit majitele nalezeného papouška? Jednou možností je obrátit se na oddělení CITES odboru životního prostředí krajského úřadu Moravskoslezského kraje, druhou pak správa celostátního Registru CITES při ministerstvu životního prostředí. Obě možnosti Ararauna.cz vyzkouší a výsledku vás budeme informovat.
Úvodní foto: Vít Škobrtal
