UVNITŘ TABULKA – O tom, co znamená mít „citesového“ papouška, už majitelé chovných ptáků nebo i domácích mazlíčků poměrně dobře vědí. Druhy papoušků, které spadají do první přílohy CITES, mezinárodní úmluvy o obchodu s ohroženými druhy zvířat a planě rostoucích rostlin, podléhají povinné registraci u místně příslušného krajského úřadu nebo pražského magistrátu. Co ale další papoušci, kteří v CITES I nejsou? Pokud chováte i jiné druhy než andulky, korely, rosely, agapornise nebo například alexandry (přesný výčet 52 druhů v tabulce), měli byste si vést knihu chovu, ve které jsou uvedeny všechny chované exempláře včetně čísel kroužků nebo čipů a všechna odchovaná mláďata, včetně jmen a adres nových majitelů, kterým jste je prodali.
Knihu chovu s výpisem všech vlastněných papoušků musí mít všichni chovatelé, i když nevlastní žádný exemplář CITES I s povinnou registrací. Kromě výše zmíněných druhů totiž takřka všichni papoušci spadají do CITES II, a i u těch by měl majitel prokázat legální původ a měly by být označeny kroužkem nebo čipem (nemusí jít ale o speciální kroužek CITES, který se eviduje u ministerstva životního prostředí a jehož číslo je pak uvedeno v registračním listu CITES a ve výjimce ze zákazu obchodování s ohroženými druhy, označovaného jako „žlutý eurocites“). Kniha chovu se předkládá zástupcům České inspekce životního prostředí (ČIŽP) nebo odboru životního prostředí krajského úřadu při kontrole chovného zařízení. Pokud ji chovatel nemá, nebo v ní nejsou aktuální údaje, může ho za to ČIŽP pokutovat.
U každého papouška musíte mít doklad o koupi
Co všechno je knihy chovu zapisuje? U každého nově získaného nebo odchovaného jedince český a latinský název druhu, číslo kroužku nebo čipu, původního majitele (pokud šlo o zakoupeného jedince), a pokud jde o druh spadající pod CITES I také číslo kroužku nebo čipu rodičů daného jedince, čísla jejich registračních listů CITES a výjimek ze zákazu obchodování s ohroženými druhy a adresy jejich původního majitele. V případě, že daného jedince prodáváte, musíte si u jeho zápisu poznamenat termín prodeje, jméno a adresu nového majitele a v případě jedince CITES I, kterého jste odchovali, také číslo výjimky ze zákazu obchodování s ohroženými druhy, pokud jste si ho nezaznamenali už dříve s číslem registračního listu CITES, který vám vydal krajský úřad nebo pražský magistrát.
Od kdy platí povinnost vést si knihu chovu? „S novelou zákona č. 100/2004 Sb., která nabyla účinnosti 1. ledna 2010, vzniká chovatelům povinnost vedení záznamů o chovu a o obchodu. Každý, kdo chová či obchoduje s exempláři z přílohy A nebo B, je povinen o tom vést písemné záznamy,“ upozorňuje Agentura ochrany přírody a krajiny (AOPK), která funguje při ministerstvu životního prostředí jako vědecký orgán CITES. Jako takový vydává doporučení k žádostem o vývoz nebo dovoz zvířat spadajících pod CITES I a CITES II do a z Evropské unie. Pozor, u všech papoušků vedených v knize chovu by měl mít chovatel i písemný doklad od původního vlastníka o původu exempláře. Podle ministerstva životního prostředí může jít o stvrzenku nebo fakturu, nájemní smlouvu, smlouvu o půjčce, směnnou smlouvu, či darovací smlouvu, na nichž je uvedena identifikace původního držitele, datum, podpis, značení a podrobnosti o původu těchto exemplářů.
Evropská komise chce povinné registrace všech chovů zvířat, chovatelé jsou proti
Úvodní foto: Jan Potůček, Ararauna.cz