UVNITŘ VIDEO – Úsměvnou situaci řešili dopravní polisté v západoněmeckém Zweibrückenu. Při namátkovém měření rychlosti jejich radar zaznamenal překročení povolené rychlosti, aniž by na silnici spatřili jakékoli auto. Radar detekoval rychle jedoucí „vozidlo“ několikrát za sebou, a i když viditelnost byla v měřeném úseku velmi dobrá (policisté měření zahájili v deset hodin dopoledne), žádný vůz se široko daleko nenacházel. Přístroj přitom zaznamenal, že v místě, kde byla rychlost jízdy omezena na 30 km/h, se kdosi pohyboval rychlostí téměř jedenapůlnásobnou: 43 km/h.
Vysvětlení nabídly až automaticky pořízené fotografie z místa měření. Policisté při jejich prohlížení nevěřili svým očím: na snímcích byl zachycen letící papoušek. Vzhledem k tomu, že pták letěl nízko nad zemí a dosáhl zmiňované rychlosti 43 km/h, radar jej zachytil a označil za účastníka dopravního provozu, který překročil pomolený rychlostní limit. Volně létající papoušci nejsou ve Zweibrückenu ničím výjimečným. Několik druhů žije volně v blízkém parku Rosengarten. I když tedy policisté znají adresu papouščího narušitele zákona, dospěli k názoru, že „není možno určit, kdo by měl zaplatit pokutu 15 euro (400 koun) za dopravní přestupek“.
Byl to alexandr malý?
Německá média nespecifikovala, jaký druh papouška zmátl dopravní radar, podle všeho by ale mělo jít o alexandra malého. Ten se v německých městech vyskytuje nejčetněji. Výrazně menší divoké populace tvoří u našich západních sousedů mníšci šedí a ještě méně v městských parcích vybraných měst žijí amazoňané. Alexandři malí jsou společně s mníšky šedými považováni za nejrozšířenější invazní druhy papoušků v Evropě. Například v centru Amsterodamu je alexandr malý šestým nejčastějším druhem ptáka, ve Španělsku je dokonce chov alexandrů malých a mníšků šedý zakázán, protože v městských parcích se tito papoušci přemnožili.
K TÉMATU: V Evropě žijí nadivoko nejen alexandři a mníšci, ale i agapornisové a aratingové. Kde všude?
České republice se dosud boom zdivočelých populací papoušků vyhýbá. V devadesátých letech ale žila uměle vysazená skupina mníšků šedých v Posázaví. Česká společnost ornitologická tehdy dokonce zvažovala zařazení mníška šedého mezi stálé ptačí obyvatele České republiky. Nakonec se tak nestalo, protože papoušky postupně pochytal chovatel, který je v dané lokalitě vypustil. Zajímavé je, že mníšci bez problémů přezimovali v přírodě. Stačili však napáchat dost velkou škodu na zahradách v přilehlých vesnicích. Od doby, kdy byli mníšci v Posázaví pochytáni, se už žádná volně žijící populace papoušků v tuzemsku neobjevila.
Úvodní foto: Policie Zweibrücken