Nejsou kšíry jako kšíry: na co si dát pozor při „venčení“ papoušků?

Nedávné události mne donutily jako jednoho z prvních majitelů domácích mazlíčků, který začal praktikovat volný let papoušků v České republice, abych sepsal pár řádek o používání kšír po papoušky. Myslím, že pomůžou nejednomu člověku. O co tedy jde? Stále více a více lidí chodí s papoušky ven na kšírech a právě těm je určen tento článek. Kšír pro papoušky se dá zakoupit několik druhů od různých výrobců, dají se zakoupit originální za cenu okolo 900 korun, nebo napodobeniny za částku okolo 500 Kč, které v České republice vyrábí různí lidé a kontakty na ně se objevují většinou na facebookových stránkách o papoušcích.




Zda chovatel používá originální kšíry nebo jejich repliky, je podle mě jedno, ale pouze do té míry, pokud jsou dané kšíry ušity tak kvalitně, aby neohrožovaly papouška nejen špatným výběrem materiálu, ale hlavně svým provedením. Mohou být totiž životu nebezpečné, pokud dojde k jejich přetrhnutí v místě prodlužovací gumy, která je dlouhá přibližně 150 cm. Shodou okolností se mi jedny takové kšíry dostaly do rukou a výsledek vidíte přímo na přiloženém videu, ke kterému asi není třeba dalšího komentáře. Je to jedna z věcí, které se mohou stát papouškovi při pobytu venku osudným.

Nastavovat kšíry nelze jakýmkoli provázkem

Dalším kritickým bodem je nastavovací provázek, který majitelé ochočených papoušků používají pro prodloužení nastavované gumy v době, kdy papouška učí létat téměř na volno, aby ho později mohli pustit bez úvazu a on se k nim poté bez problémů vrátil. Většinou volí slabý provázek, který se přetrhne, anebo jsou natolik zbrklí a nedočkaví, že provázek ke gumě, která je součástí kšír, uvážou špatně a on se samozřejmě rozváže, anebo ho přidělávají karabinkou, která může kdykoliv prasknout. Takto bych mohl pokračovat o dalších nedostatcích, ale užitečnější bude popsat několik základních rad, kterými by se „mazlíkáři“, kteří kšíry používají mohli alespoň z části řídit a tím předejít možným komplikacím:

  • Pokud sháníte kšíry, zkuste se nejprve obrátit na někoho, kdo od někoho kšíry má a ten vám řekne, jak je s nimi spokojený, zda mají vše, co mají mít a nejsou z materiálu, který má ostré okraje a tím pádem by papouška dřel a znervózňoval.
  • Slabá nebo zpuchřelá prodlužovací guma u kšír je špatně. Měla by mít šířku alespoň 3 mm a její pevnost byste měli vyzkoušet silnými trhavými pohyby, kde je dobré udělat i jeden uzel, protože v tom místě je potom guma oslabena a nesmí prasknout.
  • Prodlužovací provázek, který ke kšírům připevňujete, nepřidělávejte žádnou karabinkou, ale udělejte přibližně deset uzlů po sobě(první uzlík nesmí být utáhlý na očko kšír zcela, aby gumu nepřeříznul) a pokaždé, když přijdete z vycházky, kousek provázku ustřihněte a další vycházku opakujte ten samý postup. K provázku samotnému je ale třeba ještě podotknout, že by se měl zhruba po deseti vycházkách měnit za nový a to kvůli jeho opotřebení, které je způsobeno vláčením po zemi a náporu v době tréninku papouška.
  • Samotný provázek se nám nejvíce osvědčil stavební o šířce 1,7 – 2 mm. Slabší určitě nepoužívejte a dávejte pozor, aby na něm nebyly udělané uzlíky, které jsou vždy slabým místem celého celku. Ukázku správného provázku vidíte na přiložené fotografii.

Čerstvý příklad ze života

A co že mě vlastně přinutilo k sepsání tohoto článku? Situace, kdy mi volala mladá paní z Žamberka, která od nás má mládě ararauny z loňského hnízdění Báry a Endyho, že jí sameček Vilda ulétl i s kšíry. Nikola, jak se majitelka papouška jmenuje, vzala provázek, který ležel v garáži (i přes to, že měla jasné instrukce, jaký provázek používat) a přivázala na gumu od kšír. Výsledek byl jasný: papoušek nocoval do rána venku, kdy se jí ho podařilo okolo sedmé hodiny vypátrat a s pomocí hasičů odchytit způsobem, který rozhodně stojí za zmínku.

Vlevo ulétlý ara ararauna na špičce stromu, vpravo hasiči, kteří se ho snaží sundat dolů (Foto: archiv Zdeňka Krňávka)

Záchranná akce s dlouhým bidlem a háčkem na konci, který umožnil aru chytit za kšíry (Foto: archiv Zdeňka Krňávka)

Krátce před odchycením (Foto: Požáry.cz)

Ara se zdržoval v terénu, kam se nedalo dostat s vysokozdvižnou plošinou, se alespoň pomocí žebříku k papouškovi přiblížili natolik, že jej mohli zhruba čtyřmetrovým bidlem, které mělo na konci háček, zachytit za konec kšírů, kde je běžně očko, které se navléká na ruku, aby papoušek neuletěl, a aru tímto způsobem chytili. Následující den jsme s přítelkyní sedli do auta, vzali sebou rodiče uprchlíka Báru a Endyho, koupili vhodný a hlavně bezpečný provázek pro nastavování gumy od kšír a vypravili se do Žamberka. Pokud vás zajímá, zda rodiče po pětiměsíčním odloučení poznali vlastní mládě, musím vás zklamat – nikoli.

Jaké poučení plyne z tohoto případu? Dávejte si opravdu pozor na to, aby vám papoušek nejen neulétl, ale aby hlavně neulétl i s kšíry, protože to je pro něj několikanásobně horší, než kdyby pláchl bez nich. Mohl by to být jeho poslední let v životě.

Šťastné shledání (Foto: Požáry.cz)

Uprchlík doma v kleci a s majitelkou (Foto: archiv Zdeňka Krňávka)

Správný typ provázku na nastavování gumy u kšír pro papoušky (Foto: Zdeněk Krňávek)

Shledání rodičů Báry a Endyho s jejich mládětem po půl roce: vzájemně se nepoznali (Foto: Zdeněk Krňávek)

Úvodní foto: Zdeněk Krňávek




Komentáře jsou uzavřené.