Ptačí chřipka se letos Česku vyhýbá, u divokých ptáků se aktuálně vyskytuje v Británii, Irsku a Německu

UVNITŘ DOKUMENT – O poznání klidnější situaci ohledně výskytu ptačí chřipky v porovnání s loňským rokem prožívá Evropa. Podle ústředního ředitele Státní veterinární správy Zbyňka Semeráda se neopakuje loňská nákazová situace, kdy prakticky všechny evropské země včetně České republiky zaznamenaly nákazy chovů drůbeže virem H5N8. Čeští chovatelé museli kvůli zvýšenému výskytu případů ptačí chřipky na určitou dobu oželet ptačí burzy a výstavy. Os začátku letošního roku nebyl v Česku hlášen ani jeden případ nakaženého chovu, ani nález uhynulého divokého ptáka, u kterého by byly prokázána aviární influenza. Chovy drůbeže jsou podle Semeráda „čisté“ v celé Evropě.




„Od začátku roku 2018 se žádné ohnisko HPAI v chovech drůbeže na území Evropy neobjevilo, ale letošní hlášený výskyt HPAI subtypu H5N6 u volně žijících ptáků z Irska, Spojeného království (například ve Windsoru uhynulo 30 labutí, pozn. red.) a Německa představuje významné riziko zanesení viru do chovů drůbeže,“ varoval Semerád. Chovatelé v několika evropských státech podle něj zaznamenali ohniska nízce patogenní ptačí chřipky (LPAI) subtypů H5 a H7, které způsobují pouze mírné onemocnění, ale mají potenciál za určitých podmínek mutovat na vysoce patogenní ptačí chřipku (HPAI). „V souvislosti s tím si dovoluji upozornit na zvýšené riziko zavlečení ptačí chřipky do chovů drůbeže,“ napsal Semerád v dopise adresovaném chovatelským spolkům.

Ptačí chřipka – informace o nákazové situaci by Jan.Potucek on Scribd

Prevence je na místě

Ptačí chřipku přenáší především stěhovaví vodní ptáci, zejména kachny, husy, labutě, ale i jeřábi, volavky, lysky nebo kormoráni. Nemoc se šíří především trusem a je riziková hlavně pro drůbež. Chovatelé by proto měli zajistit dodržování zásad biologické bezpečnosti a prevence v chovech. „Prevence spočívá zejména v ochraně chovů před zavlečením nákazy volně žijícími ptáky (zasíťování oken, větracích otvorů, zasíťování, zastřešení nebo úplné omezení výběhů). Důležité je, aby voda a krmivo nebylo kontaminováno trusem volně žijících ptáků a bylo drůbeži podáváno uvnitř zařízení, hal nebo pod přístřešky mimo dosah volně žijícího ptactva,“ nabádá Zbyněk Semerád.

K TÉMATU: Státní veterinární správa vyzývá k prevenci před ptačí chřipkou. Migrující ptáci představují riziko

Další opatření podle ústředního ředitele Státní veterinární správy spočívají v zákazu vstupu nepovolaných osob do hal, dodržování zoohygienických zásad v chovu, jednorázovém naskladňování a vyskladňování turnusů, aktivace dezinfekčních rohoží před vstupy do jednotlivých hal a vjezdů na farmu. Pozor by měli dávat i chovatelé papoušků, kteří zároveň chovají i drůbež, nebo se nachází v blízkosti drůbežáren. Papoušci sice nejsou na ptačí chřipku tolik náchylní jako drůbež, nákazu u nich ale nelze stoprocentně vyloučit. Při loňských zásazích v ohniscích ptačí chřipky v České republice došlo i k vybíjení několika papoušků. Šlo však pouze o jeden nebo dva ojedinělé případy.

Úvodní foto: Wikimedia Commons / Yerpo




Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..