Jan Potůček 
UVNITŘ VIDEO – Píše-li se o invazních druzích papoušků, obvykle jde o mníšky šedé nebo alexandry malé, s nimiž má bohaté zkušenosti i řada evropských zemí. V Phoenixu, pátém největším městě Spojených států a metropoli Arizony, se ale rozšířili agapornisové růžohrdlí. Hned na několika místech hnízdí v hustých palmách a úspěšně se zde rozmnožují. Místní populace existuje již řadu let, její počátek se datuje již do 80. let minulého století. Tehdy došlo ke dvěma velkým únikům agapornisů z chovů soukromých chovatelů. Z voliéry v Apache Junction ulétlo asi 100 ptáků poté, co jejich chovné zařízení zničil monzun.
Přibližně ve stejné době se jeden chovatel žijící v Severním údolí rozhodl skoncovat s chovem agapornisů a zbavil se jich tak, že jednoduše otevřel voliéru a nechal je ulétnout (šlo o 15 až 20 ptáků). Obě skupiny se časem promíchaly a vznikla jedna silná populace, která obývá jednu konkrétní čtvrť v Phoenixu. „Máme tu palmy, které se velmi podobají stromům, v nichž agapornisové hnízdí v Africe,“ řekl televizi ABC ornitolog Greg Clark, který monitoruje hnízdící agapornise růžohrdlé již od 90. let a na svém webu aktualizuje mapu s údaji o pozorování a nalezených hnízdech. „Kdekoli jinde by patrně nepřežili, ale Phoenix má velmi podobné podnebí jako jejich rodná Namibie,“ míní Clark.
Část papoušků přenášela psitakózu
Před pěti lety se celková populace agapornisů růžohrdlých v Phoenixu odhadovala na 2 500 jedinců. V současné době jich budou již přes tři tisíce. „Nejprve se vyskytovali ve Scottsdale, potom v centru Phoenixu a teď jsou v celém regionu Ahwatukee,“ konstatuje Greg Clark. Ačkoli jde o invazní druh, podle ornitologa se nezdá, že by agapornisové nějak škodili původním ptákům. Neobsazují jejich hnízdní dutiny, ani je nepřipravují o potravu. Proto proti nim úřady zatím nijak nezasahují. Pro řadu obyvatel Phoenixu jde naopak o vítané zpestření jejich bydliště. Snad jediným negativem je nepříjemný hlas agapornisů, zvláště pak po ránu, kdy patří mezi nejhlučnější ptáky vůbec.
K TÉMATU: Úřady v Arizoně varují Američany před invazními agapornisy růžohrdlými, kteří roznáší psitakózu
Agapornisové se živí slunečnicovými semínky na přilehlých polích a zahradách, dále plody kaktusů (v obrovských kaktusech také často mají hnízdní dutiny), jablky, plody palem a semeny různých stromů. Někteří lidé je přikrmují na krmítkách ve svých zahradách. Úřady ovšem kontakt s agapornisy nedoporučují. V roce 2014 se totiž ukázalo, že část papoušků přenáší psitakózu, která je přenosná na člověka, těžce diagnostikovaná a může být až smrtelná. Nemoc se šíří prostřednictvím trusu nakažených ptáků. Jde o respirační onemocnění, člověk se může nakazit pouhým vdechnutím částeček uschlého trusu nebo zbytků potravy papoušků. Psitakóza se poté projevuje jak těžší chřipka, nakažený člověk má problémy s dýcháním a dostane vysoké horečky.
Úvodní foto: Lazybonesrunning.blogspot.cz
