Jan Potůček 
UVNITŘ MAPA – Pouhý den po potvrzení nákazy ptačí chřipkou typu H5N8 u uhynulých labutí na Zlivickém rybníku na Písecku se objevilo první ohnisko stejné nemoci v malochovu drůbeže v Dlouhé Lhotě na Táborsku. Z třiceti ptáků během dvou dní uhynula polovina a Státní veterinární ústav v Praze potvrdil, že příčinou byla ptačí chřipka typu H5N8. V okruhu tří kilometrů okolo ohniska nákazy vyhlásila jihočeská krajská veterinární správa ochranné pásmo, v němž budou evidovány všechny chovy drůbeže a krajská veterinární správa v nich provede šetření. V okruhu deseti kilometrů pak bude fungovat ochranné pásmo, kde budou zaevidovány všechny komerční chovy drůbeže.
K nákaze drůbeže došlo s velkou pravděpodobností od divokých kachen z blízkého rybníka. Veterinární správa nyní omezí transport veškeré drůbeže z a do desetikilometrového okruhu okolo ohniska nákazy. Zbylých patnáct ptáků v napadeném chovu bude utraceno. „Chovatelé mají ze zákona garantovanou náhradu za utracená zvířata a Ministerstvo zemědělství jim také proplácí veškeré účelně vynaložené náklady, které vyplynou z opatření nařízených na místě. Žádosti o náhradu je nutné podat do šesti týdnů od utracení zvířat,“ upozornil ministr zemědělství Miroslav Toman. Problém je v tom, že resortní tabulky počítají s jednotnou cenou za utracený kus druhu drůbeže a nerozlišuje například mezi běžnými slepicemi a vzácnějšími, a tudíž i dražšími formami.
Nejvíce postižená je Francie, má přes 100 ohnisek
Situací s ptačí chřipkou v České republice se dnes ráno zabýval krizový štáb ministerstva zemědělství. Ministr Toman po schůzce řekl novinářům, že předpokládá další nálezy uhynulých divokých ptáků nakažených ptačí chřipkou. Zdůraznil potřebu zajištění chovů před šířením nákazy, tedy zamezení kontaktu drůbeže i jiných druhů ptáků s divokými vodními ptáky, přesun krmení a pitné vody v chovech do krytého zázemí nebo alespoň pod přístřešek, případně zasíťování volných výběhů, aby do nich nemohly proniknout divoké kachny z přírody. Infekci totiž nejčastěji způsobí pozření krmiva či vody kontaminované trusem infikovaných ptáků. Úmrtnost chovaných ptáků je potom vysoká a napadený chov se musí kompletně zlikvidovat.
S ptačí chřipkou se od Nového roku potýká prakticky celá Evropa. Nejvíce postižená je aktuálně Francie, která hlásí 132 ohnisek nákazy v chovech drůbeže, všechna na jihozápadě země. V Německu je 18 ohnisek, v Polsku sedm. Slovensko zaznamenalo úhyn kachen pižmových v zoologické zahradě Košice a také divokých ptáků v Bratislavě, u kterých byla rovněž potvrzena ptačí chřipka typu H5N8. Situaci v Evropě shrnuje Státní veterinární správa: „Od začátku roku 2021 bylo v chovech drůbeže potvrzeno již 170 ohnisek HPAI subtypu H5N8 a H5N5. U volně žijících ptáků bylo potvrzeno již 86 případů HPAI. Ve většině případů byl zjištěn subtyp H5N8, ale také H5N3 (Německo, Irsko) a H5N5 (Slovensko, Německo). U ptáků držených v zajetí byla potvrzena již 2 ohniska HPAI – v Německu a na Slovensku (ZOO Košice).“
Ptačí chřipka je opět v Česku: potvrdili ji u uhynulých labutí na Písecku
Úvodní foto: Státní veterinární správa ČR
