Jan Potůček 
UVNITŘ GALERIE A VIDEO – Izolovaná populace arů kobaltových v regionu Boqueirão da Onça severobrazilského státu Bahia, která se nachází asi 230 kilometrů od známých hnízdišť tohoto ohroženého druhu, povážlivě roste. Není to ani tím, že by zde ptáci úspěšně hnízdili, jako spíš vypouštěním ptáků odchovaných v zajetí. Do roku 2019 se zde přirozeně vyskytoval jediný pár arů kobaltových. K němu před třemi lety přibylo šest dalších ptáků, které v regionu vypustil Loro Parque. Loni v únoru následovalo dalších šest ptáků, z toho dva z Loro Parque a čtyři brazilská stanice Fazenda Cachoeira. Třetí vypouštění proběhlo minulý měsíc a šlo o sedm ptáků, z toho tři byli původně zabavení pašerákům a čtyři byli odchovaní v Zoo Sao Paulo.
V regionu Boqueirão da Onça tak nyní žije 21 arů kobaltových. Zatím poslední vypouštění proběhlo 15. března. „Po pěti měsících intenzivního testování a výcviku v adaptační voliéře je nyní dalších sedm arů zcela nezávislých na lidské péči. Sbližují se v přírodě s dalšími ptáky vypuštěnými v předchozích dvou vlnách a se dvěma divokými ary, kteří se zde vyskytovali přirozeně,“ informovala brazilská nevládní organizace Programa de Resgate da Arara azul de lear, která nezapomněla zmínit i partnery záchovného programu ary kobaltového, včetně pražské zoologické zahrady nebo německé Zoo Wuppertal. Pražská zoo chová dva páry arů kobaltových a ráda by se v budoucnu také zapojila do reintrodukčního programu.
Foto z vypouštění od organizace Programa de Resgate da Arara azul de lear:
Vypouštění bude pokračovat, možná i s ptáky z Prahy
Arové kobaltoví se v zajetí poměrně dobře množí, lépe než jejich větší a známější příbuzní arové hyacintoví. Například Loro Parque na kanárském ostrovu Tenerife odchoval od roku 2007 již přes 40 mláďat a brazilská Zoo Sao Paulo jen v letech 2015 až 2020 celkem 17 mláďat. Vůbec nejvíc arů kobaltových v zajetí chová německé Sdružení na ochranu ohrožených druhů papoušků (ACTP), které před časem získalo všechny ptáky od katarské záchranné stanice Al Wabra. ACTP však není, na rozdíl od obdobného projektu u arů škraboškových, součástí záchovného programu arů kobaltových a nepodílí se na reintrodukci druhu do volné přírody. V minulosti ale vyměnila jednoho ptáka s pražskou zoo kvůli zajištění genetické variability v chovu.
Vypouštěním arů v místech, kde takřka vymizeli, ochránci obnovují jejich historický areál výskytu a zvyšují šanci na přežití druhu. Dosud jsou totiž arové kobaltoví koncentrováni jen na nevelkém území, kde jsou neustálým terčem pašeráků a obchodníků s exotickými zvířaty. Poptávka po arech kobaltových je vysoká, protože v zajetí jej prakticky nelze, až na výjimky, legální cestou sehnat. Většinu papoušků mají zoologické zahrady a speciální záchranné stanice a drtivá většina ptáků podléhá brazilské vládě, která schvaluje jejich transfery do jiných zařízení. Poslední sčítání brazilských ornitologů ale odhalila, že divokou populaci tvoří nejméně 1 700 jedinců. Ara kobaltový tak byl v Červené knize ohrožených živočichů IUCN přeřazen z kategorie kriticky ohrožených (CR) do kategorie ohrožených (EN).
Úvodní foto: Programa de Resgate da Arara azul de lear
