Sejde z očí, sejde z mysli: Mníšci šedí kvůli nepřítomnosti v hejnu velmi rychle ztrácí sociální postavení

Staré známé rčení, že kdo sejde z očí, sejde i z mysli, neplatí jen o lidech. Vědci z univerzity v americkém Cincinnati zjistili, že u velmi společenského druhu papouška, jakým je mníšek šedý, i poměrně krátká nepřítomnost v hejnu vede k poměrně rychlé ztrátě sociálního postavení jedince. O těžce vydobytou pozici mohou přijít už po osmi dnech strávených mimo hejno, konstatují autoři studie, která vyšla v časopise Behavioral Ecology. Autoři během let 2021 a 2022 zkoumali chování tří skupin mníšků šedých chovaných v zajetí. Tým pod vedením postdoktorandky Annemarie van der Marel zjišťoval, zda sociální historie konkrétních jedinců hraje roli při strukturování a získávaní pozic v hejnu a jejich udržování.

Vědci byli schopni identifikovat postavení každého ptáka v hierarchii hejna pozorováním jejich interakcí s dalšími jedinci a počtem agresivních výpadů proti ostatním. „Mníšci jsou hodně hluční. Mají silné pouto k některým členům hejna, ale mohou být docela agresivní vůči jiným. Probíhá mezi nimi spousta sociálních dramat,“ říká Annemarie van der Marel. Během dvou let monitoringu tří hejn mníšků vědci zaznamenali na 100 tisíc šarvátek mezi papoušky. Podle Elizabeth Hobsonové, behaviorální ekoložky a odborné asistentky na Vysoké škole umění a vědy při Univerzitě Cincinnati, získali mnoho záznamů o úsilí ptáků zvýšit si nebo zachovat stávající sociální postavení v rámci hejna. „Mníšci jsou velmi divocí, neustále mezi sebou bojují. Není to tak, že by se shazovali na zem, jen se pořád hašteří,“ vysvětlila Hobsonová.

Papoušci žako jsou daleko lepší v sebeovládání než arové, vyplynulo z testů v Loro Parque

Návrat vysoce postaveného papouška vyvolává agresi

Obvykle to probíhá tak, že agresivní mníšek přilétne k jinému papouškovi a hrozí, že ho klovne. Druhý pták často ulétne předtím, než skutečně dojde k fyzickému útoku. „Říkáme tomu přesun. Je jasné, kdo je vítěz a kdo poražený,“ konstatuje Elizabeth Hobsonová. Jakmile se ve sledovaných hejnech vytvořila hierarchie, vědci z něj odchytili ptáky různého sociálního postavení a separovali je na osm dní, než je do hejna vrátili. Poté sledovali, jak probíhá jejich opětovné začlenění do hejna. „Předpokládali jsme, že pokud má daný pták přirozenou autoritu, měl by být schopen se vrátit a snadno získat svoje dřívější postavení,“ popisuje Elizabeth Hobsonová. Ukázalo se však, že i ptáci na samém vrcholu hierarchie hejna měli po osmi dnech nepřítomnosti problém získat vyšší postavení.

„Protože tato ztráta postavení není spojena s ničím, co jsme u ptáků dokázali naměřit, domníváme se, že je pravděpodobně důsledkem změny v sociální historii – možná proto, že tito ptáci několik dní chyběli v hejnu a nemohli bojovat s ostatními, aby si udrželi danou pozici,“ říká Hobsonová. Vysoce postavení ptáci se začleňovali zpět do hejna mnohem obtížněji než ti, kteří byli v hierarchii níže. „Hejno se k nim chová velmi odlišně. Obecně platí, že když do hejna vrátíme ptáka s nejvyšším postavením, hejno na tohoto ptáka reaguje velmi agresivně. Často se stává terčem šikany. Ale když se tam vrátí pták se středním nebo nízkým postavením, nikdy na něj nemířila taková agrese jako na ptáka, který byl v hierarchii nejvýš,“ dodává Hobsonová s tím, že hejno asi níže postavené ptáky nevnímá za takovou hrozbu pro postavení jeho jednotlivých členů.

Nový výzkum přirovnává úroveň sociálních vztahů papoušků k primátům a delfínům

Mníšci si velmi dobře uvědomují své postavení v hejnu

Po odebrání vysoce postavených ptáků z hejna jejich pozici okamžitě obsadí jiní papoušci a ti se takto nově nabyté pozice nechtějí při návratu původního „vůdce“ vzdát. Rychlé obsazení uvolněného místa v hierarchii hejna souvisí s přizpůsobivostí hejna nenadálým situacím, kdy nejvýše postavený pták například podlehne útoku predátora a je nutné ho rychle nahradit někým jiným. V přírodě je pak mnohem méně obvyklé, že by se původně nejvýše postavený jedinec po několika dnech nepřítomnosti vrátil k hejnu a pokud se tak stane, vnese to do hejna mnohem větší zmatek než zvolení nového vůdce. „Mníšci šedí mají velmi složitý sociální systém a vykazují velkou složitost kognitivního chování,“ říká hlavní autorka studie Annemarie van der Marel. Z dřívějších výzkumů Elizabeth Hobsonové vyplynulo, že mníšci chovaní v zajetí velmi dobře chápou svoje společenské postavení a mohou ho využívat k selektivnímu vybírání ptáků, na kterých si pak vybíjí svoji agresi.

„Tráví spoustu času a energie sledováním vzájemných šarvátek a zapamatováváním jejich výsledků,“ říká Hobsonová. „Zdá se, že si uvědomují svoje pozice i postavení ostatních v rámci hierarchie hejna.“ Vyšší pozice ptákům poskytuje lepší přístup k potravě a dalším věcem. Není ale jasné, zda takové chování platí i pro mníšci žijící v přírodě. Elizabeth Hobsonová se to snažila zjistit na několika ptácích, které odchytila v Argentině, označila je a znovu vypustila do přírody. Ptáci se drželi ve společnosti mnoha dalších mníšků, takže bylo obtížné zjistit, do jaké sociální struktury v rámci několika hejn patří. „V Argentině lidé označují mníšky slovem „la plaga“, což znamená mor,“ vysvětluje Hobsonová. „Jsou jich tam tisíce a tisíce…“ Jednodušší cestou, jak vysledovat změny sociálního postavení mníšků v hejnu, tak zůstává monitoring ptáků chovaných v zajetí.

Papoušíčci jsou chytřejší než arové a kakaduové, zjistili vědci z Univerzity v Hamburku

Úvodní foto: Wikimedia Commons / Tamara k