Nový výzkum přirovnává úroveň sociálních vztahů papoušků k primátům a delfínům

mníšek šedýSociální vazby a bohatý společenský život jako primáti, delfíni nebo sloni mají podle nejnovějšího výzkumu amerických vědců papoušci. Tým ornitologů pod vedením Elizabeth A. Hobsonové, Michaela L. Averyho a Timothyho F. Wrighta zkoumal divoké populace mníšků šedých v jejich domovině v Argentině a také v umělých chovech na Floridě. Vzhledem k tomu, že papoušci bývají v přírodě často pozorováni při letu v párech, položili si vědci otázku, zda je základem jejich sociálních vazeb život ve dvojici. Zajímalo je, zda dva ptáci letící vedle sebe jsou vždy skutečně navzájem ve vztahu, nebo se vedle sebe v letu dostávají nahodilí papoušci.

Z hloubkové terénní studie i pozorování ptáků chovaných v zajetí ornitologové dospěli k závěru, že ptáci žijící ve skupinách vykazují silnou preferenci sociálních vazeb na konkrétního jednotlivce, v jehož bezprostřední blízkosti se neustále vyskytují. Kromě vazby na celé hejno tedy existuje silné pouto na jednoho, maximálně dva ptáky, a poté slabší vazby na další společníky a jen minimum sociálních vztahů s jedinci, k nimž je téměř nic neváže. Základní sociální jednotkou u mníšků šedých je pár, ale v hejnu se vyskytují i další sociální struktury, které svojí úrovní blíží složitým hierarchiím u slonů, lachtanů nebo delfínů. Kromě těchto pozitivních vazeb ale mníšci vykazovali i vztahy strukturované agresí.

Papoušci ve vztazích vycházejí z předchozích zkušeností

Výzkumníci při pozorování vzájemných soubojů vytvářeli „mapy“ vítězů a poražených a jednotlivým mníškům přiřazovali individuální hodnoty dominance. Kompletní výzkum prokázal, že sociální život mníšků je strukturován do několika typů vztahů. Aby se jednotliví ptáci v hejnu navzájem rozeznali, využívají vlastních zkušeností z minulých interakcí s ostatními jedinci. To však vyžaduje významné kognitivní schopnosti, kterých papoušci dosahují díky svému nadměrně vyvinutému mozku – v poměru ke zbytku těla významně většímu než u jiných druhů ptáků. I tím se hodně podobají primátům nebo velkým kočkovitým šelmám.

K TÉMATU: Papoušíčci jsou chytřejší než arové a kakaduové, zjistili vědci z Univerzity v Hamburku

„K porozumění sociálního systému papoušků je rozhodující pochopení společenských procesů, jako jsou hlasové projevy a další typy chování, které nám umožňují větší vhled do toho, jak se vyvíjely sociální a kognitivní schopnosti u jednotlivých druhů,“ popisuje vedoucí výzkumu Elizabeth Hobsonová z Národního ústavu pro matematické a biologické syntézy. „U mnoha druhů papoušků, včetně ohrožených druhů, takto můžeme lépe pochopit, jak strukturují své sociální interakce a můžeme tak vylepšit naše snahy o ochranu a rozšiřování jejich populací,“ dodala. Informaci o výzkumu zveřejnil americký vědecký web Phys.org.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..