Nové budky mají ochránit jihoafrické papoušky kapské před divokými včelami

Budky pro papoušky kapskéUVNITŘ VIDEO – Nový způsob ochrany nejvzácnějších afrických papoušků kapských před divokými včelami, které obsazují vhodné hnízdní dutiny, vyzkouší ochránci přírody z neziskové organizace Amorentia Estate. V údolí Politsi u města Tzaneen na severu Jihoafrické republiky instalují dvacet nových umělých hnízdních budek, které na stejném stromě doplní lapačem včel. Pokud se projekt vydaří, vydělají na tom nejen papoušci kapští, ale i včely a místní školy, v nichž by se měl zpracovávat jejich med a včelí vosk. O nezvyklé aktivitě informoval jihoafrický deník The Citizen, podle něhož dosavadní snahy ochránců přírody o vyvěšování umělých budek pro papoušky kapské končily právě kvůli včelám neúspěchem.

Mezinárodní tým dobrovolníků

„Neúspěch způsobovaly dva faktory: ochránci nedokázali dostat budky dostatečně vysoko, aby se nich papoušci cítili bezpečně a během několika dní po instalace je místo nich obsadily včely,“ napsal list. Dobrovolníci z organizace Amorentia Estate strávili mnoho času vymýšlením nového řešení a průzkumem vhodných hnízdních stromů, až narazili na výzkum americké Univerzity Florida, který se zabýval právě otázkou chytání a přemisťování rojů divokých včel z míst, kde nebyly vítány a způsobovaly škody. Prostřednictvím této univerzity se Amorentia Estate zkontaktovala se sponzory, kteří zafinancovali pilotní projekt nových budek pro papoušky kapské a lapače včel.

K TÉMATU: Papoušky kapské ohrožuje PBFD a kácení stromů. Mezinárodní projekt jim chce pomoci

Finanční příspěvek poskytla i sama Univerzita Flordia, ale také nadace Loro Parque Found a Susan Hilliardová. Peníze, které se takto podařilo získat, vystaví na výrobu dvaceti hnízdních budek a čtyřiceti boxů na včely, na všechny cestovní výdaje, ubytování a stravování několika expertů, kteří budou po dva týdny pracovat přímo v terénu v údolí Politsi. Část sponzorského daru organizace použila i na nákup základního zařízení pro chov včel. Projekt odstartoval začátkem tohoto měsíce a zapojili se do něj dva výzkumníci z Univerzity Florida, čtyři stromolezci z Velké Británie, dva stromolezci z Nového Zélandu, jeden stromolezec ze Skandinávie a filmový štáb, který z celé akce natočí dokument.

Zkrátka nepřijdou ani včely

Budky budou rozmístěny do dvaceti lokalit. Do každé ochránci přírody umístí jednu budku tak vysoko, jak to bude možné, a na stejný strom, ovšem níže, nebo v jeho těsné blízkosti instalují dva lapače na včely. Tým z floridské univerzity vyzkouší metodu „push-pull“, kdy papouščí budky budou ošetřeny chemickým postřikem, který odpuzuje včely a lapače naopak feromonem, který je přitahuje. Včely tak zůstanou v bezpečné vzdálenosti od hnízdních budek papoušků kapských a budou se hromadit v lapači. Speciálně vyškolení zaměstnanci organizace Amorentia Estate je poté vyzvednou a přemístí do úlů v ovocných sadech, kde budou včely využity pro oplylování květů. Všechen vyprodukovaný med a vosk bude poté převezen do místní farmářské školy, kde se jedna z tříd změní v malou továrnu na med.

ČTĚTE TAKÉ: Ugandští pohraničníci zabavili 25 pašovaných žaků a papoušků kapských na hranici s Kongem

Škola zaměstná jednoho z místních obyvatel, která povede školní projekt na produkci medu, do kterého se v odpoledních hodinách po vyučování zapojí i místní žáci. Jejich úkolem bude plnit sklenice medem a vyrábět z včelího vosku svíčky. „Pokud půjde vše podle plánu, pomůžeme tedy papouškům, včelám, zemědělcům i dětem,“ vypočítává Wynand Espach z organizace Amorentia Estate. „Dlouhodobým cílem je z výnosu z prodeje medu a svíček vybudovat školní koleje pro děti,“ dodal. Papoušci kapští netrpí jen tím, že jim vhodné hnízdní dutiny obsazují včely, populace těchto ptáků je významně promořena cirkovirovou nákazou (PBFD) a prudce ubývá i vhodných hnídzních biotopů.

Úvodní foto: Railriders.com/Planet Wild

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..