UVNITŘ VIDEO – První úspěšné hnízdění kakaduů krátkozobých (dříve poddruh kakadua černého) v umělé hnízdní budce na předměstí západoaustralské metropole Perthu zaznamenali tamní ochránci přírody. Desítky budek ze dřeva a PVC vyvěsili dobrovolníci v okolí města po ničivých požárech, které zasáhly přirozený biotop kakaduů v lokalitě Stoneville a zničily mnoho starých stromů, v jejichž dutinách papoušci hnízdili. Biologové se domnívají, že náhradní umělé budky by mohly být klíčem k záchraně tohoto ohroženého druhu, jehož populace v posledních letech zaznamenává rapidní úbytky. Kvůli ničení původních biotopů se mnoho kakaduů stěhuje do blízkosti měst a nezřídka zahnízdí přímo v městských parcích.
Budky přesně imitují přirozené dutiny
„Umělé budky, které imitují původní hnízdní dutiny a které místní lidé často vyvěšují na svých zahradách, mohou kompenzovat ztrátu přirozeného prostředí, ke které dochází v posledních padesáti letech,“ věří vedoucí ornitologických sbírek Západoaustralského muzea Ron Johnstone. „Myslím, že jedním ze způsobů, jak můžeme pomoci tomuto ohroženému druhu, je práce s komunitami dobrovolníků a propojení s místními městskými radami,“ dodal pro australský zpravodajský web ABC. Západoaustralské muzeum úzce spolupracuje s ochráncem přírody Simonem Cherrimanem na monitoringu využitelnosti umělých budek instalovaných v členitém terénu Stoneville na předměstí Perthu. Místní městská rada pověřila Simona Cherrimana výrobou budek a výběrem lokalit pro jejich umístění.
K TÉMATU: Sčítání ukázalo významný úbytek kakaduů černých v jihozápadní Austrálii
Konkrétní podobu budek navrhli zaměstnanci Západoaustralského muzea na základě důkladného studia přirozených hnízdních dutin kakaduů krátkozobých. „Preferují hluboké dutiny a potřebují poměrně prostorné dno pro snůšku a mláďata,“ popsal Ron Johnstone. „Analyzovali jsme přes tisíc hnízdních dutin kakaduů krátkozobých, než jsme se pustili do vývoje vlastní umělé budky. Ze všech našich měření přirozených hnízdních dutin jsme získali představu o tom, co přesně divocí ptáci potřebují.“ Zatímco počet kakaduů krátkozobých ve volné přírodě neustále ubývá (nyní by jich mělo být okolo 40 tisíc a v Červené knize ohrožených živočichů IUCN je veden v kategorii „ohrožený“), zájem o tento ptačí druh mezi laickou veřejností dosud nebyl nikdy tak velký jako nyní, zdůrazňuje Johnstone.
Posílí díky kakaduům cestovní ruch?
„V muzeu jsme denně zaplaveni dotazy na tyto ptáky a počet zájemců o kakaduy krátkozobé neustále roste,“ říká Ron Johnstone. Západoaustralské muzeum proto nedávno nechalo přeložit informační letáky o kakaduech krátkozobých do čtrnácti různých světových jazyků, aby vyslyšelo poptávku po základních informacích o druhu. Podle Johnstona by tento zájem mohl dokonce přispět k rozvoji cestovního ruchu v okolí Perthu. „Mnoho lidí chce navštívit jihozápadní oblast Západní Austrálie, což je světově unikátní místo z hlediska biologické rozmanitosti, protože chtějí vidět tyto ptáky,“ vysvětluje ornitolog. Jenom ve Spojených státech je podle Johnstona na dvacet milionů lidí, kteří se každoročně vydávají na víc než dvoutýdenní cesty za divokými ptáky po celém světě.
ČTĚTE TAKÉ: Kakadu havraní už podruhé vyhnízdil v umělé budce univerzitního kampusu v Perthu
„Představuje to obrovský potenciál, v podstatě jde o samostatné odvětví cestovního ruchu, což by nás mělo povzbuzovat,“ neskrývá Johnstone nadšení. Objev prvního mláděte vylíhnutého v umělé budce zájem laických ochránců přírody ještě umocňuje. „Najít po dvou letech vyvěšování budek v jedné z nich mládě představovalo obrovské vzrušení,“ přiznává ochránce přírody Simon Cherriman. „Potrvá to ještě asi měsíc, než mládě doroste do věku, kdy bude moci budku opustit a my ho poprvé uvidíme létat ve volné přírodě,“ těší se.
Úvodní foto: museum.wa.gov.au