Jan Potůček 
UVNITŘ VIDEO – Až o 30 let později, než se dosud předpokládalo, pravděpodobně vyhynul papoušek karolinský, kdysi nejpočetnější druh papouška žijícího v Severní Americe. Přišel na to zoolog Kevin Burgio z Connecticutské univerzity, který analyzoval data o početnosti a výskytu jednotlivých populací papoušků karolinských na západním a východním pobřeží Spojených států. Podle jeho závěrů byl územní rozsah výskytu těchto ptáků mnohem menší, než se původně předpokládalo, a dva známé poddruhy papouška karolinského (západní a východní) se patrně nikde nepřekrývaly, takže nedošlo k jejich křížení. Informoval o tom vědecký časopis New Scientist.
Vyhubil ho člověk, nebo invazní včely?
Burgio vložil data o výskytu papoušků karolinských do modelu, který se používá k odhadu data vyhynutí konkrétního druhu zvířete. Pro západní poddruh mu vyšel jako nejpravděpodobnější rok 1913 blízký skutečnému datu vyhynutí (v přírodě tito ptáci vymizeli v roce 1904 a poslední jedinec v zajetí uhynul v roce 1918. Avšak východní poddruh, který se vyskytoval především na Floridě, se měl podle modelu vyskytovat v přírodě až do roku 1944. „Model může pomoci odhalit, kdy papoušci vyhynuli, ale neodpoví na otázku, proč se tak stalo,“ říká Paul Reillo z Nadace na ochranu vzácných druhů zvířat. „Důvod vyhynutí papouška karolinského je fascinujícím tajemstvím,“ dodává.
K TÉMATU: Před 100 lety vyhynul papoušek karolinský. Poslední pták skonal 21. února 1918 v Zoo Cincinnati
Všeobecně se předpokládá, že za úbytek papoušků karolinských mohl člověk, který to lovil pro zábavu nebo jako škodnou, která ničila úrodu obilí. Někteří biologové jsou ale přesvědčeni o tom, že klíčovým faktorem, který vedl k vyhynutí druhu, byla likvidace jejich přirozených biotopů nebo nemoc. Další možností mohly být invazní agresivní včely, které byly zavlečeny na území USA a houfně obsazovaly dutiny stromů, takže papoušci přicházeli o vhodná hnízdiště. Každopádně dodnes je překvapivé, jak rychle dokázal zmizet druh, jehož celkovou populaci tvořily miliony jedinců a vyskytoval se od východního pobřeží USA přes Nebrasku až na jih na Floridu. Četné záznamy o těchto ptácích zmiňují tisícihlavá hejna.
USA přišly i o druhý druh papouška
„Lány obilí na poli bývaly pokryty hejny těchto papoušků natolik, že z dálky to vytvářelo dojem, jako by na ně někdo přehodil briliantově zbarvený koberec,“ popsal v roce 1827 v knize Ptáci Ameriky ornitolog John Audubon. Zároveň ale poznamenal, že papoušků karolinských rapidně ubývá. Stejný ornitolog zjistil, že než se papoušci karolinští přeorientovali na obilí, živili se semeny řepeně, což je rostlina, která je pro savce toxická. Audubon si všiml, že kočky, které ulovily papoušky karolinské a sežraly je, měly zdravotní problémy a nezřídka samy uhynuly, protože se otrávily toxickým masem papoušků. Ptákům ale řepeň nijak neublížila.
ČTĚTE TAKÉ: Nejznámější vyhynulí papoušci: ara tyrkysový, alexandr modrolící a papoušek karolinský
Podobný osud jako papouška karolinského potkal v přibližně stejné době i holuba stěhovavého, který také obýval Spojené státy a vyhynul v roce 1914. Z papoušků se na území USA přirozeně vyskytoval ještě arara zelený, na kterého lze nyní v přírodě narazit už jen v Mexiku. Ze zámořských států USA se vlastním druhem papouška může těšit jediný: Portoriko, kde žije kriticky ohrožený amazoňan portorický. Kontinentální USA ale obývá celý řada nepůvodních, invazních druhů papoušků. Jenom na Floridě nebo v Kalifornii se vyskytuje přes 20 druhů papoušků. Nejčastějším druhem ve všech velkých amerických městech je mníšek šedý následovaný několika druhy aratingů.
Úvodní foto: YouTube / John Bern
