Jan Potůček 
UVNITŘ VIDEO – Zdá se, že letošní epidemie ptačí chřipky typu H5N8 ve střední a východní Evropě pozvolna polevuje. Alespoň tedy v České republice a na Slovensku, kde se pomalu blíží vypršení měsíční lhůty mimořádných veterinárních opatření v okolí nejčerstvějších ohnisek nákazy. Slovenská Zoo Bojnice, která koncem ledna zaznamenala úhyn několika exotických kachen na tento typ ptačí chřipky, koncem minulého týdne po více než měsíci opět otevřela své brány veřejnosti. Na Pardubicku, kde musel být kvůli ptačí chřipce vybit kompletní chov krůt a brojlerů v obci Slepotice u Moravan, skončí mimořádná veterinární opatření za týden.
Zoo Bojnice musela preventivně utratit 43 ptáků
Bojnická zoo kvůli ptačí chřipce přišla o 54 ptačích jedinců. Z toho 11 uhynulo a u 43 muselo dojít k preventivnímu utracení. „Z chovatelského hlediska je největší ztrátou celá chovná skupina kolpíků bílých (Platalea leucorodia), v jejichž případě Národní zoo Bojnice přišla jak o odchovy, tak o chovné páry. Za velkou ztrátu považujeme také samici vzácného pelikána růžového (Pelecanus onocrotalus),“ uvedla zoo v oficiální tiskové zprávě. Během čtyřicetidenní karantény platit v areálu celé zoo zpřísněný provozní režim kvůli zajištění biologické bezpečnosti chovu ptáků a z důvodu ochrany pracovníků, kteří s nimi přicházeli do styku. Jenom díky tomu nedošlo k nákaze dalších ptáků a dalšímu nutnému utrácení vzácných opeřenců.
K TÉMATU: Zoo Bojnice na Slovensku je na měsíc uzavřená, vyskytla se v ní ptačí chřipka
Zatím se však nedá říci, že by nebezpečí nákazy ptačí chřipkou ve střední Evropě zcela pominulo. I během minulého týdne přibývaly další případy úhynů drůbeže na ptačí chřipku v Polsku a Bulharsku. Šlo výhradně o komerční chovy, zejména kachen, ale i hus, brojlerů a nosnic. V Bulharsku letos zaznamenali již šest ohnisek nemoci a v Polsku, které je nejvíce postiženou zemí z celé Evropy, dokonce 29 (a další tři na sklonku loňského roku). Ve většině případů jde o velkochovy o několika jednotkách či desítkách tisíc kusů. Smutný prim má česká společnost Moras, která musela ve Slepoticích vybít rekordních 137 tisíc krůt a brojlerů. Pro srovnání: při minulé epidemii ptačí chřipky v Česku v roce 2017 vybili veterináři celkově v celé republice 91 tisíc ptáků.
S jarem epidemie postupně odezní
Letošní epidemie ptačí chřipky zasáhla osm evropských zemí. Po Polsku a Bulharsku bylo nejvíce případů v Maďarsku a na Slovensku. Následovalo Rumunsko, Česko, Německo a Ukrajina. Celkově jde o 51 ohnisek nákazy a další dva zaznamenané případy úhynů divokých ptáků. „Výskyt HPAI u volně žijících ptáků v roce 2020 byl potvrzen v Polsku a v Německu. Poslední případ byl potvrzen dne 19. 1. 2020 v Německu (oblast Spree-Neisse) u lysky černé (subtyp H5N8),“ informovala česká Státní veterinární správa. V Polsku šlo o uhynulého jestřába, který se patrně přiživil na mršině vodního ptáka uhynulého na ptačí chřipku. Veterinární opatření se letos v celé Evropě ani v jednom případě nedotkla chovatelů exotického ptactva.
ČTĚTE TAKÉ: Česko má druhé ohnisko ptačí chřipky, nachází se ve Slepoticích na Pardubicku. Jde o krůtí farmu
V minulých letech se ptačí chřipka v Evropě vyskytovala ve větší míře do jarních měsíců, obvykle v květnu postupně vymizela. Některé případy ale byly zjištěny i v červnu, červenci a září. Obvykle se ale nejsilnější vlna chřipkové epidemie kryje v podzimním a jarním tahem vodních ptáků, kteří tuto nemoc přenáší. Jde především o vrubozobé a brodivé ptáky. Nemoc se přenáší sekretem, zejména pak trusem. Do chovů drůbeže se tak ptačí chřipka může dostat nejen přímým kontaktem s divokými ptáky, ale také na podrážce bot ošetřovatelů a krmivářů. Jakmile je v nějakém chovu prokázána ptačí chřipka, bývá tento chov kompletně vybit a v tříkilometrovém okruhu okolo ohniska nákazy platí přísná veterinární opatření. Všichni majitelé musí nahlásit počty a druhy chovaných ptáků a veterináři u nich mohou provést testy na ptačí chřipku.
Úvodní foto: Zoo Bojnice
