UVNITŘ VIDEO – Kdyby se sestavoval pomyslný žebříček nejoblíbenějších druhů papoušků mezi brazilskými pašeráky, nejvýš na stupních vítězů by byl amazoňan modročelý. Pro české chovatele běžný a dobře dostupný pták má ve své domovině obrovské problémy udržet velikost divoké populace. Dokonce natolik, že ochránci přírody z nevládní organizace SOS Fauna začínají bít na poplach: nejrozšířenější z amazoňanů by mohl z některých lokalit zcela vymizet. Za posledních 32 let prošlo záchranným centrem v Mato Grosso do Sul rekordních 11 tisíc zabavených amazoňanů modročelých, ale to je jen špička ledovce. Podle odhadů SOS Fauna se jen ve státě Sao Paulo za rok nelegálně vybere z hnízd na 12 tisíc mláďat amazoňanů modročelých, uvedl server Mongabay.com.
Jsou oblíbení, protože jsou nejnadanější
Pytláci hnízda vybírají každoročně mezi srpnem a zářím, kdy probíhá hnízdní sezóna amazoňanů. Děje se tak již desítky let a nedokázaly tomu zabránit žádné policejní akce a razie. Region, v němž se pytláci pohybují, je rozsáhlý a členitý a není v silách ochrany přírody, policie ani armády obsáhnout všechny hnízdní lokality. Ještě ne zcela opeřená mláďata putují obvykle v kartonových krabicích o desítkách jedinců najednou bez vody a potravy na černý trh s domácími mazlíčky a velké procento jich hyne ještě předtím, než je pytláci vůbec stačí prodat dál překupníkům. Papoušci jsou určení pro domácí trh s mazlíčky. Jsou levnější než v obchodech s exotickými zvířaty a kupující oceňují, že jsou takto mladí – převládá mezi nimi názor, že se tak lépe ochočí a zvyknou si na svého majitele.
Proč jsou oblíbení zrovna amazoňané modročelí? Podle Gláucie Heleny Fernandes Seixas, koordinátorky brazilského Parrot Projectu, je tomu tak kvůli jeho charakteru a schopnosti se nejlépe naučit napodobovat lidská slova. Zároveň nepatří mezi drahé ptáky. Červená kniha ohrožených živočichů IUCN vede amazoňana modročelého jako „potenciálně ohroženého“, což je už jen krůček od „zranitelného“ a „ohroženého“ vyhubením. Proto byl společně s dalšími pěti druhy amazoňanů zařazen do Národního akčního plánu ochrany papoušků PAN Papagaios koordinovaného brazilským Institutem pro zachování biodiverzity Chico Mendes při ministerstvu životního prostředí (ICMBio). S amazoňany modročelými se z těchto šesti druhů v Brazílii obchoduje nejvíce a patří i mezi nejvyhledávanější na černém trhu s 12 původními druhy brazilských papoušků.
Odhalená skrýš pytláků s mláďaty amazoňanů modročelých:
Pytlák dostane za mládě v přepočtu 100 korun
Podle informací organizace SOS Fauna dostanou pytláci, kteří vybírají mláďata amazoňanů z hnízdních dutin, za každého ptáka částku odpovídající 100 až 160 korunám. V některých případech ale tato částka může podle Ednilsona Paulina Queiroze z vojenské policie při ministerstvu životního prostředí dosáhnout v přepočtu „až“ 240 korun. Pytláci je schovávají ve velkých dřevěných bednách přímo v přírodě nebo ve svých domech, odkud jsou pak po skupinkách převážena k překupníkům, většinou do města Sao Paulo. Tam se už mladí papoušci prodávají na ulici za 800 až 1 800 korun. Cena legálně pořízeného ptáka z uměléo chovu licencovaného úřady se přitom pohybuje okolo 12 tisíc korun. Obchoduje se rovněž s inkubovanými vejci.
Policistů, kteří se věnují potírání obchodování s volně žijícími živočichy, je v Brazílii málo. Jenom ve státě Mato Grosso de Sul je jich z celkového počtu 330 takto specializovaných jen 25. Problém je v nízkých trestech, které hrozí zadrženým pytlákům. Podle současných brazilských zákonů jim lze uložit maximální trest odnětí svobody na šest měsíců až rok. V praxi to pak znamená, že pachatelé mohou být propuštění na kauci a nikdy si svůj zločin neodpykají. Soud navíc může pytlákům uložit pouze pokutu nebo veřejně prospěšné práce a propustit je na svobodu. Policistům se tak nezřídka stává, že toho samého pytláka zadrží i třikrát za jednu hnízdní sezónu. Snaha vydělat si peníze je silnější než ruka zákona. Přitom legálních komerčních chovů, které v Brazílii nabízí amazoňany modročelé, je poměrně dost: z 246 licencovaných ptačích farem je odchovává 74.
Úvodní foto: Federal Highway Police, Sao Paulo