Začíná sezóna ptačí chřipky. Pět kroků, jak před ní ochránit vaše papoušky

I když máme spoustu starostí s pandemií nového typu koronaviru Covid-19 a vládními opatřeními, která mají zamezit jeho dalšímu šíření, opatrnosti není nazbyt ani kvůli ptačí chřipce, která se s podzimními dny opět vrací do Evropy. Minulé úterý 20. října nahlásilo první případ Nizozemsko, které potvrdilo nákazu vysoce patogenní aviární influenzy (HPAI) neboli ptačí chřipky typu H5N8 u dvou uhynulých labutí poblíž města Utrecht. V této souvislosti se na chovatelské organizace v České republice obrátil ústřední ředitel Státní veterinární správy Zbyněk Semerád s varováním před zavlečením nákazy do chovů drůbeže i exotických ptáků. Česká republika se s ptačí chřipkou potýkala naposledy letos na jaře, kdy muselo být vybito několik chovů drůbeže, zejména pak ve Slepoticích na Pardubicku.

„Volně žijící ptáci představují přirozený rezervoár viru ptačí chřipky a při aktuálně probíhající migraci volně žijícího ptactva se nebezpečí přenosu nákazy výrazně zvyšuje. Z tohoto důvodu je nezbytně nutné zajistit průběžné sledování zdravotního stavu drůbeže a všech dalších v zajetí chovaných ptáků a zejména věnovat zvýšenou pozornost dodržování zásad biologické bezpečnosti a prevence v chovech,“ upozornil Zbyněk Semerád. Přirozenými roznašeči ptačí chřipky jsou zejména vodní ptáci – labutě, kachny, husy, ale i volavky, kormoráni, potápky, lysky a další opeřenci. Hlavním zdrojem nákazy je trus infikovaného ptáka, ale například dravec se může nakazit pozřením mršiny nebo nemocného ptáka. Jak ochránit před ptačí chřipkou papoušky?

Jak na ptačí chřipku? Pozor na zablácené boty i krmení a vodu pod otevřeným nebem

1. Nekrmte ve venkovních voliérách

Jedním z hlavních rizik je kontaminace misek s krmivem nebo vodou ve venkovních voliérách trusem volně žijících ptáků. Během chřipkové sezóny je tedy dobré krmit papoušky výhradně v krytém zázemí nebo alespoň pod stříškou. Zároveň zamezit možnému kontaktu s divokými ptáky, např. i vrabci, kteří by se mohli dostat do venkovní voliéry příliš velkými oky na pletivu.

2. Nenoste do voliér větve a bidla z okolí vodních ploch

Většina druhů papoušků vyžaduje neustálý přísun větví na okus a častou výměnu bidel. V době, kdy řádí ptačí chřipka, je dobré chodit na tyto větve dál od vodních toků a ploch a eliminovat tak riziko, že na nich bude trus divokých vodních ptáků. To samé platí i o rákosí a jakémkoli dalším přírodním materiálu z okolí volně přístupných vodních ploch.

3. Nechoďte do voliér v botách z procházky

Značná část nákaz ptačí chřipkou v chovech drůbeže probíhá tak, že ji do chovného zařízení zanese někdo ze zaměstnanců na podrážce bot. To samé se může stát i u voliér s papoušky. Nechoďte tedy do voliér v botách, které jste předtím měli na sobě při procházce do přírody, zvláště pak v okolí vodních toků a ploch. Nikdy si nemůžete být jistí, do čeho jste šlápli.

4. Zamezte přístupu drůbeže k voliérám

K ptačí chřipce je velmi vnímavá především drůbež. Proto se také obecně nedoporučuje chovat papoušky v těsném sousedství se slepicemi a další drůbeží. Během sezóny ptačí chřipky je drůbež opravdu první „na ráně“, protože může být v bezprostředním kontaktu s divokými ptáky. Riziko je o to větší, pokud se jejich výběh či pozemek, na které se mohou volně pohybovat, nachází na břehu potoka, řeky nebo rybníku.

5. Instalujte dezinfekční rohože u vstupu do voliér

Pokud se prokáže výskyt ptačí chřipky ve vašem okolí, instalujte před vchod do chovného zařízení speciální dezinfekční rohože a při každém vstupu do zázemí si na nich pečlivě očistěte obuv. Nepouštějte také do zařízení žádné návštěvy. Omezte počet lidí, kteří krmí papoušky a uklízí voliéry na minimum.

Úvodní foto: Gigacircle.athleteportal.com

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..