Jan Potůček 
Obrovskou radost udělala západoaustralskému záchrannému centru Kaarakin pro černé druhy kakaduů fotografka Cherilyn Corker, která nevědomky vyfotografovala někdejšího obyvatele tohoto centra ve volné přírodě. Samice kakadua krátkozobého (bělouchého) se do centra Kaarakin dostala v roce 2016 poté, co ji zcela paralyzovanou nalezl obyvatel Dawesville, předměstí západoaustralského města Mandurah. Samička se nejprve dostala k tamnímu veterináři a přes místní zoo pak do specializovaného záchranného centra. Veterináři u ní diagnostikovali syndrom ochrnutí končetin známý u černých kakaduů po požití potravy ošetřené pesticidy. Papoušek měl problémy udržet se na nohou a jeho vyhlídky nebyly moc nadějné.
Samička se ale na veterinární klinice místní zoo poměrně rychle zotavila a poté ji přestěhovali do rehabilitačního centra Kaarakin, kde se připravovala na návrat zpět do přírody. Tam ji vypustili ještě téhož roku 2016, ovšem ne v místě nálezu – městě Mandurah – ale o 75 km jižněji poblíž západoaustralské metropole Perthu v lokalitě Perry Lakes. Ochránci samici označili barevnými plastovými pásky a připevnili na ni satelitní mikrovysílačku, aby měli přehled, kde se bude pohybovat a zda nezůstává na jednom místě. To by totiž naznačovalo, že se jí vrátily problémy s nohami, nebo se ní něco stalo. Vysílačka se ale poměrně brzy zcela odmlčela a ochránci neměli jak zjistil, zda samice žije a kde se zrovna nachází. Což není v podobných případech neobvyklé.
Identifikaci umožnilo číslo kroužku a barevné pásky
Co však neobvyklé rozhodně je, že na tu samou samici kakadua krátkozobého po pěti letech letos na jaře narazila fotografka Cherilyn Corker, a navíc v lokalitě, kde papouška v roce 2016 nalezli ochrnutého – tedy ve městě Mandurah. Cherilyn zrovna zaujal křik skupinky kakaduů krátkozobých, kteří hledali potravu poblíž silnice v centru Mandurahu. „Hledali housenky na stromě přes ulici, ale začali je obtěžovat havrani, a tak odletěli,“ popsala fotografka místnímu zpravodajskému webu Mandurah Mail. Později je ale zahlédla v nedaleké ulici, kde několik kakaduů čekalo, až se uvolní místo u místního ptačího pítka. Tady také pořídila pár snímků a až při jejich zpracovávání v počítači zjistila, že jeden z ptáků měl na jedné noze modré a žluté umělohmotné pásky, zatímco na druhé noze klasický kovový kroužek.
Cherilyn kontaktovala svého známého na Murdochově univerzitě, který ji spojil s Peterem Mawsonem, šéfem výzkumu Zoo Perth. Tomu se podařilo podle číselného kódu na kroužku zjistit, že vyfocený kakadu je samice, která byla zachráněna a ošetřena v únoru 2016. „Když jsem ji vyfotografovala opět v Mandurahu, bylo to vůbec poprvé, co byla spatřena od chvíle, co v její satelitní vysílačce došly baterie,“ konstatuje fotografka. „Vědce toto pozorování opravdu překvapilo, zejména proto, že se samice vrátila takříkajíc domů,“ dodává. Hejno kakaduů krátkozobých, v němž se zdržuje i tato samice, se neustále pohybuje v oblasti Mandurah a vyhledává tu potravu. Podle ornitologů tak kakaduové v této roční době činí často, protože jejich přirozené zdroje potravy – keře a křoviny – byly často vykáceny.
Češi si na dálku adoptují kakaduy z australského záchranného centra Kaarakin. Jak na to?
Úvodní foto: Cherilyn Corker
